Loading...
První dubnovou neděli jsme s ženou vyrazili na další procházku do přírody. Tentokráte na ryzí Valašsko, do Zděchova. Odtud byl podniknut výšlap na Hajdovy paseky a přechod vyhlídkového hřebene do Valašské Senice. Ještě před vlastní túrou do kopců jsme si samozřejmě prohlédli pamětihodnosti obce nacházející se v jejím středu. Já si přitom odskočil i na návrší, jež krášlí bělostná stavba kostela. Je obklopená lípami (ve svahu nad ním i hřbitovem) a jedná se o nejvýznamnější zděchovskou kamennou památku. Když jsem zrovna fotografoval kostelní průčelí se sochami svatých, přišel ku chrámu orouškovaný pán v černém a chystal se odemknout vchod. Díky jeho laskavosti mi bylo umožněno shlédnout i interiér a já se v nadcházejících řádcích o veškeré poznatky (i fotografie) se čtenáři Turistiky velmi rád podělím...
Až do konce třetí čtvrtiny 18.století spadali Zděchovjané pod vsetínskou farnost. Roku 1777 vydala Marie Terezie císařský výnos, dle kterého se mělo započati s výstavbou katolických chrámů. Díky němu přišel ke kamennému kostelu i Zděchov, neboť v ustanovení se psalo, že se má jednati o chrámy pevné, z „tvrdého materiálu“ vystavěné.
O místní svatostánek se nejvíce přičinil probošt J.L.Hay z Mikulova, který na Moravském zemském guberniu prosadil kromě něj stavbu kostela i v Polance, tehdy ještě bez přídomku valašská. Oba jsou si navzájem velmi podobné.
Se stavbou zděchovského se započalo v létě 1778 a do konce roku už byl zastřešen šindelem. Jeho zdi byly kamenné a klenutí vytvořeno z pálených cihel. Věž byla postavena až dodatečně a ta původní měla dvě báně.
Díky hraběti Illesházymu (majiteli vsetínského panství), který obci daroval stavební materiál, přišla stavba jen na 3500 rýnských zlatých. Díky vsetínskému staviteli Josefu Bayerovi vznikl chrám dlouhý 20 m, jehož šíře dosahovala 11.5 m a výška třinácti metrů. Byl vybaven dvěma zvony a varhanami, o což se postarala správa vsetínského panství. Kazatelnu zhotovil Tomáš Storm z Valašského Meziříčí. O malířské práce se mezi sebou podělili dva olomoučtí kolegové – František Lohner a Josef Pilz. Nad oltářem byl umístěn obraz (autor neznámý) v kamenném rámu, znázorňující výjev z Evangelia sv.Matouše. Interiér ozdobila i kamenná křtitelnice. Hotový kostel sv.Proměnění Páně byl slavnostně vysvěcen v prosinci 1978.
V roce 1792 byl Zděchov postižen silnou bouřkou, při které byla poškozena kostelní věž. Na začátku 19.století byla zbourána a nahrazena tou, jakou známe i dnes. Roku 1929 interiér ozdobila nová křížová cesta od akad.malíře N.Pokorného z Tišnova. Velká oprava kostela proběhla v šedesátých letech a roku 1973 do chrámu přibyly dva mramorové oltáře a lavice ze zrušeného ostravského kostela sv.Don Boska. O dva roky později byla kostelní okna zkrášlena postavami světců. Také oltář prošel několikerými proměnami: původní dřevěný byl nahrazen kamenným, jenž zhotovil Matěj Fabela z Prostějova a ten byl roku 1974 vyměněn za nový, mramorový. Původní staré varhany byly roku 1835 nahrazeny novými, které postavil mistr J.Neusser z Nového Jičína. Po „sametu“ samozřejmě prošly velikou rekonstrukcí...
Průčelí kostela zdobí tři sochy. Vysoko nad vstupem stojí v zasklenném výklenku skulptura Panny Marie Svatohostýnské. Ty, umístěné po stranách vchodu, jsou dřevěné a polychromované. Socha po naší levici znázorňuje sv.Jana Sarkandera, svatý po pravici je František Xaverský.
Hřbitov nad kostelem, tzv.“nový“ vznikl až po dostavbě chrámu, starý ale ve Zděchově existoval už před rokem 1650. Kamenný kříž u přístupové cesty zde nechal vztýčit hrabě Illesházy ještě před dostavbou kostela a po obou jeho stranách byly vysazeny lípy.