Chlumec nad Cidlinou se dostal k železničnímu spojení díky tomu, že právě přes něj navrhli inženýři Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) trať mezi Prahou a Chocní, která byla stavěna a dávána do provozu úsekovitě (4. října 1873 byla uvedena do provozu trasa Praha-Lysá nad Labem-Nymburk, 29. října 1870 Nymburk-Velký Osek, 21. prosince 1870 Velký Osek-Chlumec nad Cidlinou, 4. října 1873 Chlumec nad Cidlinou-Hradec Králové, 14. ledna 1874 Hradec Králové-Týniště nad Orlicí, 26. července 1875 Týniště nad Orlicí-Choceň).
Z výše zmíněného přehledu budovaných úseků Severozápadní dráhy vidíme, že sám Chlumec nad Cidlinou získal vlastní nádraží v roce 1870. Tehdy však ještě jen jako Chlumec, protože jako Chlumec nad Cidlinou je tato železniční stanice vedena až od roku 1921). Uvedená železniční společnost sem tehdy umístila výpravní budovu typu II.A, která též sloužila pro další železniční trať Chlumec nad Cidlinou-Ostroměř, k jejímuž spuštění došlo rovněž 21. prosince 1870, a to jako součást trati Chlumec nad Cidlinou-Trutnov, jenž vznikal také etapovitě, neboť již zmíněného data mohli lidé vyrazit vlakem jen z Chlumce nad Cidlinou do Ostroměře a z Kunčic nad Labem do Trutnova a úsek mezi nimi byl dán do provozu až 1. června 1871.
Po rozšíření trati směrem na Hradec Králové (původně uvažováno o dvoukolejce, nakonec byla vybudována pouze 1 kolej), jak bylo již uvedeno, přestávala staniční budova stačit stále se zvyšujícímu množství cestujících. Z tohoto důvodu byla dosavadní výpravní budova obohacena o dvě postranní přízemní přístavby, díky čemuž mohla vzniknout nádražní restaurace s dvacetimístnou jídelnou pro 2. třídu a třicetimístnou jídelnou pro 3. třídu. Obě přístavby s valbovou střechou byly opatřeny omítkami, římsami, rámy oken a dveří i kamennými sokly ve stejném stylu jako objekt z roku 1870, takže to vypadalo, jako by tu byly od začátku.
V roce 1898 byla ke kolejím přistavěna ještě nástupištní veranda, ale ani to nestačilo, protože již 9. května 1901 se mohli cestující odtud svézt i do Městsce Králové a dále do Křince (viz
http://www.vlakregion.cz/trate/062/062.html). Objevilo se několik nápadů s rozšířením nádraží nebo výstavbou nového, ale k jejich realizaci nedošlo.
Nádraží se zapsalo do historie zejména díky květnovému povstání českého lidu proti německým okupantům. 5. května 1945 dal zdejší přednosta František Richter odstranit všechny německé nápisy a zaměstnanci stanice začali odzbrojovat německé vojáky u všech vlaků, jež tu zastavily. Ještě téhož dne byla celá tato železniční křižovatka vyřazena z provozu. Následujícího dne však dorazili do města Němci, kteří přepadli chlumecké nádraží až 7. května 1945. Do té doby bylo plně v českých rukách, neboť zdejší železničáři vytvořili silný a dobře vyzbrojený oddíl. Přednosta stanice byl zatčen, odvlečen na radnici a tam mu bylo dáno ultimátum, že do 8.00 hod. ranní 8. května 1945 musejí být Němcům vydány veškeré zbraně ve městě a železniční stanice uvolněna pro průjezd transportu s příslušníky Organizace Todt. Příkazy splněny nebyly a 8. května 1945 zmizely z nádraží německé hlídky. Hrdinství místních povstalců podpořil průjezd amerických parlamentářů do Velichovek a jejich návrat zpět a o den později vjeli do města rudoarmějci.
Se samou nádražní budovou se však dlouho nedělo nic. Teprve když se roku 1965 přišlo na elektrizaci tratě Velký Osek-Týniště nad Orlicí-Choceň, došlo k radikální přestavbě výpravní budovy a v jejím sousedství vznikl nový dvoupatrový provozně-administrativní a bytový objekt. Zároveň bylo přestavěno staniční kolejiště, přičemž celý úsek z Velkého Oseka do Hradce Králové byl zkolaudován 28. prosince 1965 a první nákladní vlak tudy projel 30. prosince téhož roku. Měl 50 vozů, 140 náprav a 2 040 tun a elektrická trakce se hned ukázala jako klíčová v mnoha oblastech. Jízdní doba se zkrátila o 25 minut a stoupání před Převýšovem se obešlo bez postrkových lokomotiv.
Vedle toho docházelo na chlumeckém nádraží, které sloužilo jako pomocná seřaďovací stanice, k různým opravám a úpravám, přesto tu došlo k několika nehodám a vyšinutím vagonů. Jako závod XII. sjezdu KSČ, který soutěžil o titul Závod socialistické práce, vyhlásila železniční stanice v roce 1967 závazek na počest 50. výročí VŘSR, jehož hlavní náplní byla práce bez nehod a úrazů a zvyšující se kulturnost cestování vlakem, což se zprvu podařilo jen částečně, ale později se zdejší zaměstnanci tak činili, že roku 1985 obdržela čestný název "Provoz socialistické práce". Vedle toho se však udála i řada jiných věcí. V roce 1973 byla otevřena výstavka železničního modelářství základní organizace Svazarmu při železniční stanici v Chlumci nad Cidlinou, jež měla představovat historický vývoj naší železniční dopravy. V červenci 1983 bylo ve stanici umístěno distribuční středisko s hluboce mraženou stravou z Kutné Hory, která byla následně rozvážena do 23 výkonných jednotek obvodu provozního oddílu ČSD Hradec Králové a určena pro všechny železničáře, kteří ji dostávali zdarma po celý týden při noční směně a ve dnech pracovního klidu a i v denních směnách, takže zaměstnanci ČSD se tímto dostali od konzerv k teplé stravě.
Později však péče o všechny objekty stagnovala a nádraží začalo chátrat (viz
https://hradecky.denik.cz/zpravy_region/chlumecke-nadrazi-dostane-miliony-na-opravu-20170831.html), ale své kompletní rekonstrukce se dočká až v souvislosti s modernizací traťového úseku odb. Kanín - Chlumec nad Cidlinou, a to někdy kolem roku 2025 (viz
https://www.stavby.szdc.cz/letaky/S631600092.pdf), přičemž veřejná zakázka na vypracování záměru rekonstrukce výpravní budovy i celého železničního areálu byla vyhlášena již v roce 2020 a zpracována byla firmou DigiTry Art Technologies s.r.o. Profil této stanice i s odezdy a příjezdy lze najít na webu Českých drah:
https://www.cd.cz/stanice/5453050.