Zieglerova ulice v Hradci Králové

Tato ulice spojuje Dlouhou ulici a náměstíčko Na Hradě s ulicemi Tomkovou a V Kopečku (průchodem mezi domy čp. 89 a čp. 163, kterému se říkalo „myší díra“). Od 18. století byla nazývána Seminářskou nebo Solní uličkou, a to podle toho, že se zde nacházela jak městská solnice, tak jezuitský seminář. Oficiálního pojmenování se dočkala až v roce 1896, kdy obdržela současný název. Ten získala na počest římskokatolického kněze, pedagoga, básníka, spisovatele, překladatele, národního buditele a hlavně zdejšího rodáka P. Josefa Liboslava Zieglera (1782-1846).

Když vejdeme do ulice již zmiňovanou tzv. „myší dírou“, po levé straně máme modlitebnu Církve bratrské čp. 89, což je třípodlažní budova s klasicistní fasádou z 1. poloviny 19. století, která vznikla v roce 1850 při jejím zvýšení o jedno poschodí. Ta církvi patří od roku 1924 s výjimkou období komunistického režimu (navrácena v roce 1990) a je řazena ještě do ulice V Kopečku.

Naproti ní přes silnici se nachází nárožní dvoupatrový dům čp. 189, který se nachází na místě dvou starších měšťanských domů, jež zde sály již v období gotiky. O tomto domě napsal Jiří V. Tolman ve svém díle „Hrst vzpomínek na starý Hradec Králové“ toto: „Dům čp. 189 náležel řezníku Vintrovi, tchánu Al. Dvořáčka, obchodníka, městského rady a lesního referenta, jenž míval obchod v místech, kde je dnes závod Špalkův na Velkém náměstí. V domě popisovaném měl uzenářství a prvou výrobu, dům zakoupivší Jan Hutla, filiálku provozující v ulici Palackého a hlavní obchod uzenářský na Velkém náměstí v krámě, kde je dnes obchodník Řezáč. Týž pozvedl se velice a koupil hotel „Schlögel“, postavil při něm továrnu uzenářského zboží, v místech, kde je dnes sklad východočeské elektrárny u nádraží, dříve hotel „Holub“. Po úpadku Hutlově koupil dům advokát Dr. Josef Czurba, právní zástupce pivovaru, později sklenář Kadečka, pak krejčí trhovec Fanta, nyní jej vlastní jeho vdova. Bydlíval zde listonoš a kapelník jednotské hudby Přikryl, choť dcery nástrojaře Öhma od Červených, dále Fantová, schovanka obecního policajta Vaníčka, jenž byl nalezen mrtvý při břehu Orlice u nemocničního mostu. Syn Vaníčkův byl farářem.“ V současné době zde sídlí Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové.

Bývalý dvoupatrový učitelský ústav čp. 230 naproti přes ulici a sousedící s bratrskou modlitebnou byl vybudován v letech 1852-1854 na místě zbouraného městského špýcharu (sýpky). Právě v těchto místech stávala hospodářská část hradu s konírnou. Dům, jenž byl vybudován pro krajského hejtmana a krajského fyzika a v letech 1875-1900 v něm sídlil již výše jmenovaný učitelský ústav, má průjezd do dvora, kde se nachází poslední objekt, jenž je řazen do Zieglerovy ulice.

Jedná se o nemovitost čp. 680. Tento objekt byl vybudován kolem roku 1568 jako skladiště soli. Projekt na přestavbu solnice na nouzové byty byl schválen 13. července 1925 a provedla jej stavitelská firma Josefa Novotného. Vznikl tak činžovní dům s 9 byty, přičemž každý z nich měl jednu místnost o ploše 30 m2. Pro všechny byty byla vybudována jedna prádelna a pětice splachovacích záchodů. Kolaudace proběhla 30. října 1925 a od té doby slouží bytovým účelům. Za ním pak můžeme vidět část hradebního zdiva s půdorysem šestiboké bašty.

Na závěr ještě můžeme dodat to, že během tradičních svatojánských poutí bývala ulice plná různých pouťových bud a stánků, k nimž mířili návštěvníci i ze vzdálenějších míst královéhradeckého okolí, aby se posilnili nebo si jinak zpříjemnili sváteční chvíle. Místo pak bylo též centrem zájmu archeologů, kupříkladu v roce 1974 zde došlo k více než desítce sond a později zde byly objeveny v základech reálného gymnázia pozůstatky křesťanského hřbitova. Není divu, když tato lokalita náleží k těm nejstarším ve městě.

Zieglerova ulice v Hradci Králové na mapě