Živec – Starý zámek (Żywiec– Stary zamek)

Starý zámek patří bezesporu mezi nejzajímavější památky polského historického města Żywiec. Tento půvabný palác s krásným arkádovým nádvořím je nejstarší součástí komplexu budov, umístěných v rozlehlém zámeckém parku. Tento komplex vlastnil významný polský rod Komorowski, královští Vasovci a později také Habsburkové. S uvedenými jmény se zde, pochopitelně, setkáváme i dnes.

Třípodlažní Starý zámek, který je od roku 2018 polskou národní památkou, se nachází na stylové adrese Zamkowa 2 a byl dokončen v 16. století. Původně se ovšem opravdu jednalo o gotický hrad, který byl zničen Jagellonci v roce 1477. Ten se pak (přestavba v letech 1485 až 1500 a rozšíření roku 1567) změnil v pohodlné renesanční šlechtické sídlo. Tehdy také vzniklo krásné arkádové nádvoří, které se zachovalo v původní podobě až do současnosti.

Z novodobé historie stojí za zmínku dva důležité momenty. Od roku 2005 je Starý zámek sídlem zdejšího Městského muzea a v roce 2014 se Habsburkové vzdali veškerých restitučních nároků na zámecký komplex.

A co ještě přidat do závěrečného informačního pelmelu?  Možná to, že nejstarší částí současného zámku jsou gotické základy z I. poloviny 15. století. Tehdejší hrad zřejmě tvořila obytná kamenná věž a několik dřevěných budov, které obklopovala palisáda a mělký příkop. Na konci 15. století se zámek stal obrannou tvrzí se čtyřmi obytnými věžemi, vnitřním nádvořím a hradbami se čtyřmi rohovými věžemi. V II. polovině 16. století byl středověký hrad přeměněn na renesanční sídlo se sgrafitovou výzdobou a novým kamenným ostěním oken i portálů.

Slavná královská dynastie Waza se na podobě zámku nijak významně nepodepsala, o to podstatnější – alespoň pro architekturu celého komplexu – pak bylo zdejší působení rodu Wielopolských. Začátek 18. století přinesl rozhodující změny ve vzhledu zámku. Palácová rezidence byla rozšířena o jižní křídlo, reprezentativní schodiště, nové barokní fasády i o zámeckou kapli. Vznikla také nová zahrada. Další změny přišly za Habsburků, kteří změnili vnější fasádu do stylu historismu. Dodnes dochovanou podobu navrhl Karol Pietschka. Po renovaci sloužil zámek zejména jako kanceláře panských úředníků.

Habsburkové zder zůstali do roku 1939, kdy je vystřídali němečtí okupanti. Po roce 1945 se stal zámek majetkem města, které sem umístilo pestrou směsici bytů, archivů, kanceláří, mládežnických organizací, dílen Kulturního centra a městské knihovny. Později zde byla otevřena kavárna, vědecké pracovny i výstavní prostory. A v lednu roku 2005 se Starý zámek stal sídlem Městského muzea v Żywci.

Na úplný závěr je potřeba zmínit, že místní historii zámku velmi rádi spojují s princeznou Marií Krystynou Habsburskou, která se zde v roce 1923 narodila a v Habsburském paláci bydlela více než 10 let. Vévodkyně žila po II. světové válce ve Švédsku a později ve Švýcarsku, ale nikdy nepřijala žádné jiné občanství. V roce 1993 pak obdržela polský pas na podzim roku 2001 se trvale vrátila do Polska. Žila ve „svém“ Żywieci a místní ji milovali. Na své 88. narozeniny byla vyznamenána polským Křížem a v roce 2012 jí byl vystrojen takřka královský pohřeb v místní konkatedrále.