Złoty Stok – Knížecí mincovna

Mincovna ve ZLATém STOku (Złotym Stoku) vznikla již za vlády knížat minstrbersko-olešnických z rodu Poděbradů. Zakladatelem rodu byl český král Jiří z Poděbrad (1420 – 1471). Když Jiří z Poděbrad získal pro své syny tituly knížat Svaté říše římské, císař Fridrich III. Habsburský jim daroval knížectví minstrberské a hrabství kłodzké jako léno a císař Maxmilián v roce 1502 privilegium ražení mincí.

Synové krále Jiřího z Poděbrad začali razit mince v nedalekém městečku Ząbkowice Śląskie. Ale už v roce 1507 vnuci Jiřího z Poděbrad Albrecht, Karel I a Jiří přemístili ząbkovickou mincovnu do ZLATého STOku. Zpočátku do knížecího zámku a od roku 1520 do nové mincovny, kterou vidíte na fotografii.

Novou mincovnu dal postavit kníže Karel I. v letech 1510 až 1520. Do roku 1569 se zde razily zlaté dukáty a stříbrné groše. Následně se novými majiteli ZLATého STOku, a tím i nové mincovny, stali čeští velmožové Vilém a Petr z Rožmberka. Ti v letech 1582 až 1595 pokračovali v ražbě zlatých dukátů. V roce 1599 mincovna opět změnila své majitele, stali se jimi knížata břežsko-lehničtí. Dvacet dva let, do roku 1621, v ní razili zlaté dukáty a grošíky, a také stříbrné tolary a krejcary. Mince z této doby se dnes nacházejí v mnohých muzeích a soukromých sbírkách. Prodávají se i na numismatických burzách a aukcích.

Zajímavý byl postup při zhotovování mincí. Odlité pruty, kterým se říkalo cány, se rozklepaly nebo rozválcovaly na plech. Z něho se vysekávala kolečka o průměru a tloušťce pro danou minci. Následovalo důležité odvažování takto získaného zlatého nebo stříbrného polotovaru. Lehká kolečka nebyla použita, těžká se obsekávala nebo opilovávala. V dalším kroku byla zlatá kolečka mechanicky čištěna pomocí štětců. Stříbrná kolečka byla navíc namáčena do roztoku soli a vinného kamene, aby jejich povrch zbělal. Nakonec byly mince vytlačeny nebo vyraženy.

Novou Knížecí mincovnu najdete v městečku Złoty Stok, ležícím na úpatí Zlatých hor (Góry Złote), na Kostelním náměstí (Plac Kościelny) v sousedství kostela svatého Kryštofa (Kościól p.w. św. Krzysztofa). Objekt je obydlený, žádné muzeum se v něm nenachází.