Zřícenina hradu Klenova

Turistické cíle • Památky a muzea • Zřícenina

Fotografie (21) • Foto: Franta

Úsloví skalní hrad jsme zvyklí spojovat si s představou nedobytných středověkých pevností, které se u nás povětšinou vypínají v pískovcových oblastech Českého ráje, Kokořínska a jiných míst východních a severních Čech. Pro neznalé se proto jeví existence takovýchto hradů na Valašsku věcí naprosto absurdní, nicméně přesto je tomu tak. Vždyť i tady se v lesích místy vypínají mohutné skalní bloky, které byly ve středověku „ozdobeny“ hradními siluetami. Vzpomeňme například Plučiny (Pulčín), jehož pozůstatky dodnes vidno na vrcholku hlavních Pulčínských skal, Skalný u Hostýna anebo Rýsov u obce Provodov.

Také nad oblíbenou rekreační přehradou Bystřička se nacházejí pozůstatky jednoho takového skalního hrádku. V análech se o něm nachází zmínka z roku 1308, kdy jej od templářů (!) do dlouhodobého pronájmu získal Vok z Kravař. Tehdy byl nazýván Freundsberkem. Dokonce se o něm mluví jako o jediném valašském hradu, který založili templáři. (Faktem sice je, že jim v roce 1297 připadlo tohle zboží a žádný hrad zde předtím nestál, ale jde jen o nepotvrzenou domněnku. Je docela možné, že zmiňovaný Freundsberk stával v místech dnešního vsetínského zámku anebo třeba někde úplně jinde...)

Další zprávy o něm totiž chybějí a určité poznatky o hradu zbudovaném kdysi na skalnatém temeni Klenova (666 m) přinesl až archeologický výzkum. Při něm byly nalezeny části keramických nádob, vyrobených na hrnčířském kruhu a hroty šípů.

(Dále zjistili, že skalnatý hřeben hory býval osídlen už za doby bronzové - tj. téměř 3000 let před naším letopočtem. Pozdějí zde měl sídliště obehnané valy také lid lužické Kultury alias lid popelnicových polí. Ale ti zde žili jen po určitý čas.

Vraťme se ale do středověku a k vlastnímu hradu. Býval obýván ve třináctém a čtrnáctém století a zanikl pravděpodobně při požáru při jeho dobytí. Pokud dobře znáte zdejší terén, jistě uznáte, že ti neznámí útočíci zbrojnoši věru neměli lehký chlebíček. Představte si, že byste žili v té době a váš „milovaný“ pán by vás nahnal pod vrchol vysokého strmého kopce! A vy pro něj museli dobýt sice dřevěnou, ale díky mohutným skalním blokům skoro nedobytnou pevnost, umístěnou na samém jeho vrcholku. A když si představíme déšt šípů a kamení, přesně mířící shora na vaše choulostivé tělesné orgány, věru nebylo o co stát!

Nejpříjemnějším způsobem obléhání se proto jevilo vyhladovění hradní posádky, kdy se čekalo, až se sama, nemajíce žvance, vzdá. Jenomže ono záleželo také na tom, jakého jste měli nad sebou pána. Když zavelel: „Do útoku!“ - nezbylo než chtě nechtě uposlechnout, neboť v té době se s vámi nikdo nemazlil a ztrátu hrdla mohl přivodit i daleko menší prohřešek...

Ano, právě díky skalním útvarům byly tyhle značně nepohodlné hrady přesto tolik oblíbenými sídly, neboť hrstka obránců mohla zpoza masívu odolat i mnohem početnější přesile. Klenovské vrcholové skalní lavice byly vytvořeny zvětráním a rozpukáním pískovců a slepenců magurského flyše a stavitelé hradu si pochopitelně vyhlédli to nejvyšší nepřístupné místo. Zde se k nebi vypíná i výrazné skalisko, mající z profilu podobu ptáka. Proto se mu říkalo Havránka. (My známe další Havránku, nacházející se na klesajícím skalnatém hřebeni jen několik set metrů odsud. Tady nalezneme největší skalní stěny Klenova, Vysoké až dvacet metrů, ale ten podobný název svědčí o nepříliš Velké fantazii místních obyvatel. Ale tahle domorodá označení jsou aspoň půvabná – zbytky klenovského hradu se nazývají Zámčiskem.)

Jak už jsem se zmínil, on byl vlastně jen pevností roubenou a dřevěnou. Dnes proto po něm na vrcholových skalách nalezneme jen sporé stopy. Těmi nejviditelnějšími je upravené a zarovnané temeno největšího skaliska, kde při detailním průzkumu nalezneme záseky pro upevnění dřevěných konstrukcí. V tomto případě po hlavní stavbě, jíž byla ústřední roubená obytná věž. Na západní přístupové cestě k hradu (dnes tudy od jihu ze sedla mezi Štípou a Klenovem stoupá po úbočí temene lesní cesta) jsou v terénu náznaky dvou teras. Kdysi byly obehnány dřevěnou ohradou a nacházelo se zde předhradí a dvůr.

Jak tak okolo nás ubíhá čas, docela nedávno došlo ke zřícení několika „hradních“ skalních bloků a ty se ze strmého svahu skutálely do blízkosti modré turistické cesty, která po východních úbočích Klenova klesá až dolů k přehradnímu jezeru.

Poslední aktualizace: 22.10.2016

Nadmořská výška:

657 metrů nad mořem

Zřícenina hradu Klenova na mapě