Zvonička v Rozběřicích
Uprostřed obce měl původně stát osamělý dřevěný kříž, nejspíše již od 2. poloviny 18. století, pokud ne mnohem dříve, i když v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 není po něm památky (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c095). Někdy v té době byl pořízen rovněž zvon, aby byla splněna nařízení ohňového patentu císařovny Marie Terezie z 21. srpna 1751, jenž mj. přikazoval zřízení zvonic ve všech vesnicích a jejich osadách. Ty měly mít signalizační funkci pro případ bezprostředního ohrožení a spolu s nočním hlídačem (vartýřem) a prvními zásadami pro hašení požárů se staly základem pozdějšího organizovaného boje s ohněm. Zmiňme jeden z bodů onoho nařízení: „Taky v tom ohňovým místě na zvon udeřit – a hned koňaře do blízkých míst odeslat a tam neštěstí ohlásit.“ Zpřísnění pak přišlo s řádem k hašení ohně císaře Josefa II. z 24. ledna 1787, resp. dvojicí řádů - „pro veřejnou krajinu, totižto pro neobklíčený malý městyse a dědiny v Moravě a v Slezsku“ a „pro zemská města a městyse“, i když byly určeny jen pro Moravu a Slezsko, a v neposlední řadě vznikla také řada obdobných nařízení, která byla přijata tehdejší vrchností. Záleželo na tom, kde se uvedená ves nacházela a jak pokrokové bylo její panstvo, protože některé zanedbávalo i výše jmenovaná nařízení.
Samostatná zvonička však tehdy nebyla vybudována a uprostřed obce nebyl ani vhodný strom, na jehož větve by byl zvon zavěšen, a tak visel na stavení čp. 1, kde bydlel panský dráb a jež bylo později rozděleno na čp. 1 a 2. O samotném dřevěném kříži na návsi máme důkaz až z roku 1840, kdy byl zaznamenán v indikační skice stabilního katastru (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA402018400). Změna nastala až roku 1847, kdy byla postavena dřevěná zvonička a u ní kamenný kříž. Současně zde byly zasazeny 2 smuteční jasany. Zajímavé však je, že si této změny nevšimli ti, co zpracovávali reambulaci stabilního katastru a v té z roku 1872 byl nadále veden kříž jako dřevěný (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_1348_1) a po zvoničce ani vidu ani slechu.
Jedinou změnou za ta léta se stalo její poškození v souvislosti s prusko-rakouskou válkou roku 1866 a její následná obnova. Když nahlédneme do knihy Ludvíka Domečky a Františka Ladislava Sála „Královéhradecko. I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého“, tak tam nalezneme o rozběřické zvoničce následující: „V R. na návsi stojí dřevěná sloupová zvonička. Za světové války byl zvonek její zrekvírován a nahražen byl zvonkem železným, zakoupeným z daru býv. starosty Jos. Šráma a několika občanů. Vedle zvoničky stojí kamenný kříž s Ukřižovaným, a pod ním sedící P. Marií, který byl roku 1847 postaven »nákladem počestné obce rozběřické«.“
První větší úpravy kolem zvoničky proběhly v roce 1914, kdy bylo vykáceno topolové stromořadí a náves prošla řadou změn. Jak již bylo předem zmíněno, tak byl původní zvon odebrán koncem 1. světové války pro válečné účely a zpět se již nevrátil. Do pořízení nového zvonu roku 1919 se tak v Rozběřicích zvonilo oním železným zvonem, ale spíše nezvonilo, protože jeho zvuk snad nelahodil nikomu z celé obce. Když byla sama dřevěná konstrukce v dost chatrném stavu, tak se začalo přemýšlet, zda ji obnovit do původního vzhledu, ale nakonec bylo rozhodnuto, že bude pořízena nová a kvalitnější z železa. Stalo se tak v roce 1934. Za německé okupace byl zvon opět zrekvírován, ale po osvobození ho rozběřičtí občané za své prostředky vykoupili.
Postupem času se však na zvoničce objevoval zub času a malý zájem o její údržbu. V roce 2007 byla odmítnuta nabídka Zámečnictví Jaroslav Došel na opravu zvoničky. Tehdy již měla zvonička narušenou statiku, takže musel být zhotoven nový pilíř a ukotvení. Následujícího roku firma METAX-Vladimír Voltr z Rasošek zvoničku v rámci rekonstrukce rozebrala, pořídila novou stříšku, dřevěné rameno, které bylo předtím prohnilé a uchycení na řemínku. Problémem však bylo to, že zvon po opravě nezvonil, i když oprava vyšla na 148 750 Kč včetně DPH. To vyvolalo vlnu rozhořčení mezi místními občany a spory i ve všestarském obecním zastupitelstvu. Roku 2011 byla prodloužena páka na zvonu, takže již zvon do ničeho nenarážel a od té doby jde zvonit již zlehka. V roce 2015 došlo navíc k obložení soklu zvoničky, přičemž nabídku na jeho provedení podaly 2 subjekty, každý ve 2 variantách. Nakonec práci provedla firma Kamenoprůmysl v šikmé kónické formě ze šedé žula a v tomto vzhledu vidíme zvoničku i dnes, kdy je spolu se zdejším kamenným křížem a malou parkovou úpravou velkou ozdobou rozběřické návsi.
Samostatná zvonička však tehdy nebyla vybudována a uprostřed obce nebyl ani vhodný strom, na jehož větve by byl zvon zavěšen, a tak visel na stavení čp. 1, kde bydlel panský dráb a jež bylo později rozděleno na čp. 1 a 2. O samotném dřevěném kříži na návsi máme důkaz až z roku 1840, kdy byl zaznamenán v indikační skice stabilního katastru (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA402018400). Změna nastala až roku 1847, kdy byla postavena dřevěná zvonička a u ní kamenný kříž. Současně zde byly zasazeny 2 smuteční jasany. Zajímavé však je, že si této změny nevšimli ti, co zpracovávali reambulaci stabilního katastru a v té z roku 1872 byl nadále veden kříž jako dřevěný (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_1348_1) a po zvoničce ani vidu ani slechu.
Jedinou změnou za ta léta se stalo její poškození v souvislosti s prusko-rakouskou válkou roku 1866 a její následná obnova. Když nahlédneme do knihy Ludvíka Domečky a Františka Ladislava Sála „Královéhradecko. I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého“, tak tam nalezneme o rozběřické zvoničce následující: „V R. na návsi stojí dřevěná sloupová zvonička. Za světové války byl zvonek její zrekvírován a nahražen byl zvonkem železným, zakoupeným z daru býv. starosty Jos. Šráma a několika občanů. Vedle zvoničky stojí kamenný kříž s Ukřižovaným, a pod ním sedící P. Marií, který byl roku 1847 postaven »nákladem počestné obce rozběřické«.“
První větší úpravy kolem zvoničky proběhly v roce 1914, kdy bylo vykáceno topolové stromořadí a náves prošla řadou změn. Jak již bylo předem zmíněno, tak byl původní zvon odebrán koncem 1. světové války pro válečné účely a zpět se již nevrátil. Do pořízení nového zvonu roku 1919 se tak v Rozběřicích zvonilo oním železným zvonem, ale spíše nezvonilo, protože jeho zvuk snad nelahodil nikomu z celé obce. Když byla sama dřevěná konstrukce v dost chatrném stavu, tak se začalo přemýšlet, zda ji obnovit do původního vzhledu, ale nakonec bylo rozhodnuto, že bude pořízena nová a kvalitnější z železa. Stalo se tak v roce 1934. Za německé okupace byl zvon opět zrekvírován, ale po osvobození ho rozběřičtí občané za své prostředky vykoupili.
Postupem času se však na zvoničce objevoval zub času a malý zájem o její údržbu. V roce 2007 byla odmítnuta nabídka Zámečnictví Jaroslav Došel na opravu zvoničky. Tehdy již měla zvonička narušenou statiku, takže musel být zhotoven nový pilíř a ukotvení. Následujícího roku firma METAX-Vladimír Voltr z Rasošek zvoničku v rámci rekonstrukce rozebrala, pořídila novou stříšku, dřevěné rameno, které bylo předtím prohnilé a uchycení na řemínku. Problémem však bylo to, že zvon po opravě nezvonil, i když oprava vyšla na 148 750 Kč včetně DPH. To vyvolalo vlnu rozhořčení mezi místními občany a spory i ve všestarském obecním zastupitelstvu. Roku 2011 byla prodloužena páka na zvonu, takže již zvon do ničeho nenarážel a od té doby jde zvonit již zlehka. V roce 2015 došlo navíc k obložení soklu zvoničky, přičemž nabídku na jeho provedení podaly 2 subjekty, každý ve 2 variantách. Nakonec práci provedla firma Kamenoprůmysl v šikmé kónické formě ze šedé žula a v tomto vzhledu vidíme zvoničku i dnes, kdy je spolu se zdejším kamenným křížem a malou parkovou úpravou velkou ozdobou rozběřické návsi.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.268, 15.753)
Poslední aktualizace: 5.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Všestary
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Zvonička v Rozběřicích
turistické rozcestí Rozběřice
Rozcestí
Turistické rozcestí, které se nachází v křižovatce cest v Rozběřicíc, ukazuje turistům cestu ve dvou směrech. Po značce červené ve směru Všestary - bojiště na Chlumu, Hořiněves a po značce žluté ve směru Lochenice, Střezetice - Neděliště, Probluz.
0.2km
více »
Pomník c. k. pěšího pluku Deutschmeistrů č. 4 v Rozběřicích
Pomník
I když bylo Královéhradecko v rámci staletí dějištěm řady různých válek a konfliktů, tak bitva u Hradce Králové, jinak zvaná též jako na Chlumu či u Sadové, byla tou největší a nejkrvavější vůbec. Prusko-rakouská …
0.3km
více »
Rozběřice (Všestary)
Místní část
Tato lokalita byla podle častých archeologických nálezů osídlena již v době kamenné, ale více pozůstatků se našlo rovněž po osídlení z doby bronzové. Zejména jde o nález několika lidských koster s bronzovými náram…
0.3km
více »
Bojiště na Chlumu - Úvoz mrtvých
Památník
Úvoz mrtvých - místo, kde se střetla Rakouská Severní armáda a Saský sbor se třemi pruskými armádami. Zde během dvacetiminutového útoku a následném ústupu, ztratil První rakouský sbor 279 důstojníků v čele s generálem Poschacherem, deset tisíc mužů a 23 děl, polovinu svého stavu na mrtvých, raněných a zajatých. Místo, které pokrývala těla mrtvých rakouských vojáků, krev zde…
0.3km
více »
Rozběřice - Deutschmeister
Pomník
Deutschmeister - monumentální figurální pomník věnovaný rakouskému 4. pěšímu pluku. Pomník je tvořen sousoším, vojína podpírajícího raněného důstojníka, které je umístěno na skále z červené litické žuly. Plot kolem pomníku je vyroben z bodáků... Pomník se nachází cca 500 m od státní silnice č. 35, kolem pomníku je vedena červená turistická značka ve směru Všestary - Chlum.
0.4km
více »
Rozběřice - Hejcmanka - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
Rozběřice - soubor pomníků se nachází při pravé straně silnice č. 35 v lokalitě zvané Hejcmanka ve směru od Hradce Králové na Jičín. Nejvýraznějším pomníkem je vysoký pískovcový kvádrový pomník na vrcholu zdobený plastikou kyrysu a přilby, jedná se o pomník rakouského 38. pěšího pluku. Na pomníku jsou uvedeny ztráty pluku v bitvách u Kuřích Vod, Mnichova Hradiště, Jičína a…
0.5km
více »
Všestary - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Vlakem se vydáme do obce Všestary nedaleko Hradce Králové. Všestarské nádraží je zřejmě nejvýhodněji položené pro ty, kdo chtějí na bojiště na Chlumu putovat pěšky, nachází se na trati Hradec Králové - Hořice - Jičín - Turnov. Jdeme po stopách bojů, ve kterých proti sobě, počátkem července roku 1866, stáli Prusové s Rakušany. Od Všestarského nádraží se vydáme po červeně…
0.5km
více »
Bojiště na Chlumu - Pomník rakouského I. armádního sboru (Orlice)
Pomník
Orlici, pomník rakouského I. armádního sboru najdeme několik desítek metrů za silnicí spojující obec Chlum s hlavní silnicí č. 11 Hradec Králové - Jičín. Obelisk je zhotoven ze šedé mauthausenské žuly s bronzovou orlicí na vrcholu. Odhalení pomníku se uskutečnilo dne 11.10.1896.
0.5km
více »
Šrámův kříž u Rozběřic
Kříž
Stejně jako v okolních obcích byly rovněž Rozběřice velmi poničeny během prusko-rakouské války roku 1866. Vždyť hněvčevský farář P. Josef Just popisuje to, co se stalo v širém okolí, takto: „Jediným tím dnem stalo se na celé linii od Cerekvice až po Hrádek a dál, - a od Lípy až po Hradec jedno pohřebiště, jeden lazaret, byloť zajisté raněných plno v Benátkách, Hněvčevsi, Cerekv…
0.6km
více »
turistické rozcestí Rozběřice - u Šrámova kříže
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u souboru pomníků bitvy r. 1866 u Šrámova kříže, ukazuje turistům cestu po žluté značce ve směru Probluz, Dlouhé Dvory - Neděliště, Lochenice. V tomto případě se však nejedn…
0.6km
více »
Rozběřice - pomníky bitvy r. 1866 u Šrámova kříže
Pomník
Soubor pomníků bitvy r. 1866, u Šrámova kříže, se nalézá na konci obce Rozběřice ve směru na Něděliště. Největší pískovcový pomník je věnován památce plukovníka Franze Bergerona. Pod pomníky je hromadný hrob 60 ra…
0.6km
více »
turistické rozcestí bojiště na Chlumu - Úvoz mrtvých
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází v obci Chlum ukazuje cestu k jednomu z nejděsivějších míst bitvy 3.7.1866, k Úvozu mrtvých. Jedná se o odbočku žluté značky, která je vedena ve směru Lochenice - Probluz. Úv…
0.6km
více »
Bojiště na Chlumu - pomníky u křižovatky cest do Nedělišť
Pomník
Na křižovatce cest z Chlumu do Nědělišť a Rozběřic najdeme Boží muka z r. 1757 postavená na paměť nakažlivých nemocí, které decimovaly venkovany za války s Pruskem. Nedaleko božích muk, v poli stojí pomník zdobený…
0.7km
více »
Kostel Proměnění Páně na Chlumu
Kostel
Podle některých teorií mohl na tomto místě stát již románský svatostánek z 11. nebo 12. století. Nic z toho se však nedá dokázat. Nejstarším známým plebánem byl Vicemil. Po jeho smrti byl 10. listopadu 1358 na jeh…
0.7km
více »
Chlum - kostel Proměnění Páně
Kostel
Chlum - obec připomínaná roku 1352. Původní gotický kostel je datován rokem 1384. V 16. století byl kostel upraven a přestavěn. Kolem roku 1775 byla přistavěna loď s věží. Na hlavním oltáři je dochována renesanční…
0.7km
více »
Bojiště na Chlumu - Pruský hřbitov
Hřbitov
Pruský hřbitov najdeme na vrcholové pláni Chlumu mezi kostelem, novým hřbitovem a Ossariem. V čele stojí pomník 1. gardové pěší divize, ale najdeme zde i hrobku pruského generalleutnanta Hillera z Gaertringen, vel…
0.8km
více »
Památník bitvy na Chlumu – tip na výlet do historie
Cestopisy
Na vyvýšenině Chlum, která leží kousek od Hradce Králové, byla v roce 1866 svedena jedna z nejtěžších bitev Prusko-rakouské války. Byla to také jedna z posledních velkých bitev, které se bojovaly v uzavřených formacích. Bilance bitvy byla tragická, během 20 minut rakouského útoku padlo na 10 tisíc mužů. Více fotografií Chlumu naleznete na www.maxitrip.cz. Na celém bojišti lze…
0.8km
více »
Chlum (Všestary)
Místní část
Toto místo bylo osídleno již v době kamenné, což dokazuje množství kamenných nástrojů, jež byly nalezeny v roce 1874 ve zdejším lese a v dalších letech na polích v lokalitě „Na panském“, kde bývalo neolitické sídl…
0.8km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Bojiště na Chlumu - Ossarium
Památník
Pseudogotické ossarium najdeme na vrcholové ploše Chlumu západně od muzea. Současné ossarium, postavené z hořického pískovce, pochází z roku 1936. Původní ossarium, které bylo zhotovené z litavského vápence, bylo pro špatný stav rozebráno.
Do sarkofágu Ossaria jsou každý rok, na den výročí bitvy, ukládány kosterní pozůstatky vojáků nalezené během roku v prostoru bojiště. Před…
0.9km
více »
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Cílem naší cesty je areál bitvy r. 1866 u obce Chlum, který se nachází cca 7-8 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se však …
0.9km
více »
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Muzeum
Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…
1.1km
více »
Bojiště na Chlumu - Baterie mrtvých
Pomník
Baterie mrtvých.
Pomník rakouské jízdní dělostřelecké baterie č. 7. - Mrtvé baterie najdeme na vrcholu Chlumu nedaleko muzea. Pomník Mrtvé baterii Augusta van der Groebena dal zbudovat Komitét pro udržování po…
1.1km
více »
Rozhledna Chlum u Hradce Králové
Tipy na výlet
V roce 1866 došlo na území na severozápad od Hradce Králové k jedné z největších bitev 19. století. V okolí obce Chlum se proto nachází velké množství větších a menších památníků. Roku 1997 bylo celé území vyhláše…
1.1km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Bojiště na Chlumu - Muzeum války 1866 na Chlumu
Muzeum
Nepřehlédnutelná budova válečného muzea se nachází na samém vrcholu areálu bojiště na Chlumu. Ke stavbě muzea dal popud u příležitosti 70 výročí bitvy, člen Komitétu pro udržování památek roku 1866, pan Josef Volf…
1.1km
více »
Chlum u Hradce Králové a největší bitva na našem území
Památník
Rok 1866 je znám ve střední Evropě především krvavým konfliktem, který se nazývá Prusko-rakouská válka, Německá válka či Sedmitýdenní válka. Na přesném začátku ozbrojeného střetnutí se odborníci neshodnou, ale n…
1.2km
více »
Bojiště na Chlumu - rozhledna na Chlumu
Rozhledna
Ke konci 19. století, kdy na bojišti vzniklo větší množství pomníků nechal dobřenický statkář Karel Weinrich roku 1894 postavit na Chlumské pláni domek pro strážce pomníků, který dodnes stojí mezi budovou muzea a rozhlednou. V roce 1899 byla Ústředním spolkem financována stavba vyhlídkové věže vysoké 25 metrů. Věž byla slavnostně vysvěcena společně s ossariem dne 2. listopadu…
1.2km
více »
Chlum – rozhledna a Památník bitvy 1866
Tipy na výlet
Při návratu z dovolené projíždíme Královéhradeckem a protože milujeme rozhledny, musíme i na Chlum, kde je rozhledna součástí Památníku bitvy 1866. Obec se nachází zhruba 13 km severozápadním směrem od centra Hradce Králového. Je součásti obce Všestary, která leží jižním směrem. Osídlení zde bylo již v době prehistorické. Nalezly se zde předměty z mladší doby kamenné i z doby b…
1.2km
více »
bojiště na Chlumu - les Svíb
Trasa
Ten kdo navštíví bojiště na Chlumu by měl využít možnosti a zavítat do nedalekého lesu Svíb. Nejedná se les „obyčejný“, ale místo jedněch z nejprudších bojů mezi Prusy a Rakušany, v lese a okolí posledním spánkem odpočívá téměř 5 000 účastníků bitvy…. V lese se nachází několik impozantních pomníků věnovaných obětem, ty největší lemují tzv. Alej mrtvých, kříže označující šachty…
1.2km
více »
Archeopark pravěku Všestary - centrum experimentální archeologie
Muzeum
O dávném osídlení v okolí Všestar svědčí nálezy popelnicové pohřebiště slezského rázu z mladší doby bronzové. Osada sídlila u potoku Melounka při staré obchodní cestě ve směru Hradec Králové - Jičín.
Na dávné osíd…
1.8km
více »