Uprostřed obce měl původně stát osamělý dřevěný kříž, nejspíše již od 2. poloviny 18. století, pokud ne mnohem dříve, i když v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 není po něm památky (viz
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c095). Někdy v té době byl pořízen rovněž zvon, aby byla splněna nařízení ohňového patentu císařovny Marie Terezie z 21. srpna 1751, jenž mj. přikazoval zřízení zvonic ve všech vesnicích a jejich osadách. Ty měly mít signalizační funkci pro případ bezprostředního ohrožení a spolu s nočním hlídačem (vartýřem) a prvními zásadami pro hašení požárů se staly základem pozdějšího organizovaného boje s ohněm. Zmiňme jeden z bodů onoho nařízení: „Taky v tom ohňovým místě na zvon udeřit – a hned koňaře do blízkých míst odeslat a tam neštěstí ohlásit.“ Zpřísnění pak přišlo s řádem k hašení ohně císaře Josefa II. z 24. ledna 1787, resp. dvojicí řádů - „pro veřejnou krajinu, totižto pro neobklíčený malý městyse a dědiny v Moravě a v Slezsku“ a „pro zemská města a městyse“, i když byly určeny jen pro Moravu a Slezsko, a v neposlední řadě vznikla také řada obdobných nařízení, která byla přijata tehdejší vrchností. Záleželo na tom, kde se uvedená ves nacházela a jak pokrokové bylo její panstvo, protože některé zanedbávalo i výše jmenovaná nařízení.
Samostatná zvonička však tehdy nebyla vybudována a uprostřed obce nebyl ani vhodný strom, na jehož větve by byl zvon zavěšen, a tak visel na stavení čp. 1, kde bydlel panský dráb a jež bylo později rozděleno na čp. 1 a 2. O samotném dřevěném kříži na návsi máme důkaz až z roku 1840, kdy byl zaznamenán v indikační skice stabilního katastru (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA402018400). Změna nastala až roku 1847, kdy byla postavena dřevěná zvonička a u ní kamenný kříž. Současně zde byly zasazeny 2 smuteční jasany. Zajímavé však je, že si této změny nevšimli ti, co zpracovávali reambulaci stabilního katastru a v té z roku 1872 byl nadále veden kříž jako dřevěný (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_1348_1) a po zvoničce ani vidu ani slechu.
Jedinou změnou za ta léta se stalo její poškození v souvislosti s prusko-rakouskou válkou roku 1866 a její následná obnova. Když nahlédneme do knihy Ludvíka Domečky a Františka Ladislava Sála „Královéhradecko. I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého“, tak tam nalezneme o rozběřické zvoničce následující: „V R. na návsi stojí dřevěná sloupová zvonička. Za světové války byl zvonek její zrekvírován a nahražen byl zvonkem železným, zakoupeným z daru býv. starosty Jos. Šráma a několika občanů. Vedle zvoničky stojí kamenný kříž s Ukřižovaným, a pod ním sedící P. Marií, který byl roku 1847 postaven »nákladem počestné obce rozběřické«.“
První větší úpravy kolem zvoničky proběhly v roce 1914, kdy bylo vykáceno topolové stromořadí a náves prošla řadou změn. Jak již bylo předem zmíněno, tak byl původní zvon odebrán koncem 1. světové války pro válečné účely a zpět se již nevrátil. Do pořízení nového zvonu roku 1919 se tak v Rozběřicích zvonilo oním železným zvonem, ale spíše nezvonilo, protože jeho zvuk snad nelahodil nikomu z celé obce. Když byla sama dřevěná konstrukce v dost chatrném stavu, tak se začalo přemýšlet, zda ji obnovit do původního vzhledu, ale nakonec bylo rozhodnuto, že bude pořízena nová a kvalitnější z železa. Stalo se tak v roce 1934. Za německé okupace byl zvon opět zrekvírován, ale po osvobození ho rozběřičtí občané za své prostředky vykoupili.
Postupem času se však na zvoničce objevoval zub času a malý zájem o její údržbu. V roce 2007 byla odmítnuta nabídka Zámečnictví Jaroslav Došel na opravu zvoničky. Tehdy již měla zvonička narušenou statiku, takže musel být zhotoven nový pilíř a ukotvení. Následujícího roku firma METAX-Vladimír Voltr z Rasošek zvoničku v rámci rekonstrukce rozebrala, pořídila novou stříšku, dřevěné rameno, které bylo předtím prohnilé a uchycení na řemínku. Problémem však bylo to, že zvon po opravě nezvonil, i když oprava vyšla na 148 750 Kč včetně DPH. To vyvolalo vlnu rozhořčení mezi místními občany a spory i ve všestarském obecním zastupitelstvu. Roku 2011 byla prodloužena páka na zvonu, takže již zvon do ničeho nenarážel a od té doby jde zvonit již zlehka. V roce 2015 došlo navíc k obložení soklu zvoničky, přičemž nabídku na jeho provedení podaly 2 subjekty, každý ve 2 variantách. Nakonec práci provedla firma Kamenoprůmysl v šikmé kónické formě ze šedé žula a v tomto vzhledu vidíme zvoničku i dnes, kdy je spolu se zdejším kamenným křížem a malou parkovou úpravou velkou ozdobou rozběřické návsi.