Kraków (Krakov ) POLSKO
Kraków (po našem Krakov i Krakow) - město s cca 760 000 obyvateli, nacházející se v jižním Polsku, Malopolském vojvodství. Krakov je historicky nejvýznamnějším městem Polska. Od 11. do 16. stol. bylo městem hlavním a v současnosti je mnohem více navštěvovaným než Warszawa, protože nebylo za 2. světové války (tak jako Warszawa) zničeno. Zachovalo se zde mnoho staveb. I když mám raději přírodu než architekturu, Krakov opravdu okouzlil.
Většina památek se nachází v historickém centru. Centrum bylo v roce 1978 zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Nad řekou Vislou na kopci Wawel se tyčí hrad Wawel a Katedrála svatého Stanislava a Václava. Arcidiecézní kostel, významná kulturní památka, bývala do roku 1734 dějištěm korunovací a pohřbů polských králů. Pohřbeno je tu také mnoho dalších významných osobností polských dějin. V tamní katedrále je pochován například maršál Józef Pilsudski, zakladatel polské armády, revolucionář, obnovitel polského státu. Dále tu také odpočívá bývalý prezident Lech Kaczyński s manželkou, kteří se, spolu dalšími lidmi, stali v roce 2010 oběťmi letecké katastrofy.
V katedrále se nachází největší polský zvon Zygmunt (má 13,5 tun, jeho dolní průměr je 256 cm).
Smocza Jama (Dračí jeskyně) se sochou draka je kuriozitou kopce Wawel. Váže se k ní, dle průvodce, pověst o drakovi, který sužoval město. Zachránce Krak mu nabídl ovčí kožešinu naplněnou sírou. Po pozření a zapití téhle nezbedné ovečky drak pukl.
Žilo zde mnoho panovníků a významných osobností. V paměti utkvěl Sv. Stanislav (1079), polský biskup a mučedník. Byl zavražděn polským králem Boleslavem II. v kostele sv. Michala. Nyní je patronem Polska. Dále pak Kazimír III. Veliký, jedna z největších polských osobností, panovník srovnatelný s naším Karlem IV. Kazimír Velice povznesl Polsko. Za jeho vlády byl vybudován vodovod, lázně a první nemocnice. V roce 1364 (tedy o pouhých 16 let později, než Karlova univerzita v Praze) byla na jeho popud postavena Jagelonská univerzita. Na univerzitě v Krakově studoval např. Mikuláš Koperník, ale i Jan Pavel II. (Karol Józef Wojtyła).
Centrem Krakova je Rynek Glówny (Hlavní náměstí), největší středověké náměstí v Evropě. V jeho středu se nachází Sukiennice. Krámky obchodníků se suknem byly ve 14. stol. obestavěny gotickou budovou do jednoho celku. Nyní jsou v Sukiennici prodejní stánky, které nabízejí zboží, spojené s historií Krakowa (většinou tedy cetky). V prvním patře se nachází galerie obrazů. Před Sukiennicemi stojí socha polského spisovatele Adama Mickiewicze, pohřbeného na Wawelu.
Na náměstí je možné zhlédnout 70 m vysokou Radniční věž, Kostel sv. Vojtěcha a Mariánský kostel. V gotickém Kosciol Mariacki (kostele Panny Marie) je umístěn vzácný dřevěný oltář od Veita Stossa z roku 1484. Kostel má dvě různé věže. Každou hodinu je z té vyšší slyšet troubení hejnalu. Dle legendy se před dávnými časy dávalo ráno trubkou znamení k otevření a večer k uzavření městských bran. Taktéž se troubilo na poplach. Když jednou dorazili až ke Krakovu Tataři, stráž začala hrát mariánský hejnal. Město stihlo uzavřít brány, ale šíp Tatara prostřelil krk hejnalisty, než skončil melodii. Proto se i v současnosti melodie vždy přeruší. Každý den v poledne je HEJNAL živě přenášen z polského rozhlasu.
Ve městě je mnoho pamětihodností. Bohužel se během jednoho odpoledne nestihly prohlédnout. Někdy příště je tedy možné navštívit např. Městské opevnění Barbakan, židovskou čtvrť Kazimierz, Floriánskou bránu, či muzeum Czartoryski, jednu z nejstarších a nevzácnějších obrazáren. Mezi perly muzea patří např. originál slavného obrazu Leonarda da Vinciho Dáma s hranostajem. Cecilie Gallerani (na plátně vyobrazena jeko šestnáctiletá milenka vévody Lodovica Sforzy) se však v Krakově v době naší návštěvy nenacházela. Byla na turné po Evropě.
Okolí náměstí je protkáno uličkami plnými restaurací, obchůdků, cukráren.
A těch holubů (dle pověsti prý zakletých rytířů) kolik tu poletuje…
Když se setmělo, dostal Krakow úplně jiný nádech.
Nezanedbali jsme večeři. Velmi příjemně se tak zakončila návštěva "města králů". Od místního mládence jsme dostali tip na typicky polskou restauraci Chlopskie jadlo, nacházející se pár desítek metrů od Sukiennice. Ještě před hlavním chodem nás číšníci napucli výborným chlebem s pomazánkami z tvarohu a z výpečků. Na doporučení jsme si dali výbornou polévku ŽUREK s klobásou, vejcem a bramborem. Hlavní chod byl též vynikající. Každý jsme si dali něco jiného, pro nás zcela neznámého.
Ráda v cizích zemích ochutnávám pivo. U nás, v Česku, je však zlatý mok zatím nejlepší…
Poděkování babi, Laďce, Laďovi a Čestmírkovi za výbornou společnost !!!