Jeskyně Blanických rytířů - Rudka, Burianova rozhledna, Boskovice, Kunštát

Rudka - Jeskyně Blanických rytířů

Ve vesničce Rudka u Kunštátu je uvnitř kopce Milenka v pískovcové skále uměle vyhloubená jeskyně, v níž se nachází unikátní podzemní galerie - Jeskyně Blanických rytířů. Ateliér kdysi vykopali dělníci a sochy vytesal čalouník, Stanislav Rolínek, sochař samouk a taky trochu podivín.

Hasičskou sekerou a částí nůžek vytesal Rolínek, rodák z Bořitova, nedaleko svého bydliště sochy husitských bojovníků v nadživotní velikosti. Jeho práce vzbudila v okolí  zájem. František Burian, starosta Kunštátu, si pozval Rolínka na Kunštátsko, kde mu umožnil sochy vytvářet. Snažil se tak přilákat do oblasti návštěvníky.

Prvním Rolínkovým dílem, vytesaným netradičními nástroji, byla 14 metrů vysoká socha Tomáše Garrigue Masaryka (1928). Předlohou k tvorbě díla byla Rolínkovi poštovní známka. Na základě udání byla socha prezidenta v druhé sv. válce zničena. Jediné, co dodnes z Masaryka zbylo, jsou jeho boty. Stejně jako tatíčka Masaryka, ani lva, chránícího vstup do jeskyně, Rolínek nikdy naživo neviděl.

Vůdčí postavou Rolínkových bájných blanických rytířů, nacházejících se uvnitř jeskyně,  je jezdecká socha sv. Václava.

Protože byl později Rolínek vážně nemocný, některé sochy stačil pouze hrubě opracovat.  Své dílo nedokončil, zemřel ve 30 letech na tuberkulózu.  

Okolí jeskyně je upraveno a osazeno řadou exotických stromů a keřů. S sebou jsme si, s dovolením paní průvodkyně, na památku odvezli velikánskou šišku z  Joffreyovy  borovice (Pinus jeffreyi),  původně pocházející ze západní části severní Ameriky.

Jeskyně je součástí přírodního parku Halasovo Kunštátsko, pojmenovaného podle básníka Františka Halase, který tu žil a je i pochován.

Pěkné výhledy na Drahanskou vrchovinu a za dobré viditelnosti např. i na Pálavu, Krkonoše, či na Jeseníky, jsou z  Burianovy rozhledny (579 m.n.m.), stojící na kopci Milenka, kousek nad jeskyní. V roce  1931  nechal 15 m rozhlednu  postavit  František Burian.

Poděkování Hance za tip na výlet

 

Kunštát zámek (okres  Blansko)

Kunštát je z Rudky, co by kamenem dohodil.

Zámek (původně středověký hrad) založil v roce 1280 Kuna. Kunštát patří k nejstarším dochovaným kamenným šlechtickým sídlům na Moravě. Majitelé se zde střídali. Historie je  obšírná, rozhodně však stojí zmínit Jiřího z Poděbrad z rodu Kunštátu, který roku 1448  Kunštát (tehdy ještě jako hrad) výrazně přebudoval. Byl to jediný český panovník, nepocházející z dynastie panovníků, ale z rodu šlechticů.

Po pamětní desce Jiřího z Poděbrad rejdila ještěrka. Děti se náramně bavily. Snad si díky nezbednici vzpomenou, až se o králi Jiřím z Kunštátu a Poděbrad budou učit v dějepise.
Ve 20. letech 17. století na zámku pobýval Jan Amos Komenský.

V roce 2002 byl zámek vyhlášen národní kulturní památkou a nyní je majetkem státu a slouží jako depozitář oblastnímu archivu  Brně.

V paměti utkvěl nejstarší psí hřbitov v Evropě, nacházející se v areálu zámku. Na hřbitově se nad hrobečky lehce usmívalo. Myslela jsem si, že až v době současné je psím miláčkům poskytována PŘEmíra služeb a PŘEpéče. Omyl... Již v roce 1890 tehdejší majitelé kunštátského panství pejskům věnovali dosti pozornosti. Pomníčků je tu celkem 16. Některá jména bafanů již nejsou čitelná.

Městečko Kunštát  je také spojeno s Kunštátskou keramikou. Díky výskytu žáruvzdorných jílů a grafitu se tu už koncem 19. stol. začalo v dílnách vyrábět keramické a hrnčířské zboží. Od roku 1993 na náměstí Krále Jiřího probíhá každoročně hrnčířský jarmark, prý druhý největší v republice. Umožňuje keramikům představit své výrobky. Zájem návštěvníků je veliký. Jarmark bývá doprovázen bohatým kulturním programem.

Dalším, kdo Kunštát zviditelnil, byl básník František Halas. Od roku 1941 zde několik let pobýval. Miloval tento kraj. Pohřben je na místním hřbitově. S Kunštátem je těsně spjata jeho lyrická báseň „Já se tam vrátím...“. Od roku 1969 se zde  každoročně v říjnu koná literární soutěž „Halasův Kunštát“.

 

Hrad Boskovice

Naše další cesta vedla do nedalekého boskovického hradu, vypínajícího se ve výšce 460 m. n.m. Původně gotický hrad ze 13. stol. byl později renesančně přestavěný. V 18. stol. bylo sídlo opuštěno. Šlechta a úřady se přesunuly do tehdy nově zbudovaného nedalekého zámku v Boskovicích.

Do doby současné se z hradu dochovaly pouze hradby se střílnami a torzo hlavního paláce.

Zaparkovali jsme pod zříceninou a  příjemnou vycházkou (po modré a pak po červené - TRASA ZDE) jsme se kolem letního kina lesem dostali až k „průlezkám“. Takto zbytky hradu nazvalo jedno z našich dětí.  Zajímavostí zde byla 26 metrů hluboká studna poháněná dřevěným šlapacím kolem. Viděli jsme okrouhlou věž s renesančním cimbuřím, také  zbrojnici a věznici, hladomornu a různé brány. Z hradu se nám naskytly pěkné výhledy do okolí.

Výlet v  dubnu  2010

 

Boskovice město

Na podzim 2016  jsme Boskovice opět navštívili. Protože bylo po sezoně, hrad byl již zavřen. Zaměřili jsme se tedy na zdejší židovskou kulturu. První židé se v Boskovicích usídlili již ve 14. stol.

Zhlédli jsme židovský hřbitov (ze 16. stol.), který patří k největším v České republice. V prostorách (14 528 m²) obehnaných zdí, porostlých psím vínem a  stromy, se nachází 2 500 náhrobků a márnice. Stejně jako v Mikulově, ve Strážnici či v Třebíči  jsem se i v tomto místě odpočinku cítila velmi dobře. Pokračovali jsme do židovské čtvrti, nacházející se v jižní části města. Ghetto vzniklo roku 1727.

Po skončení druhé světové války se  do Boskovic vrátilo pouhých 20 židů.

Památkově chráněná obec je  velmi zachovalá a krásná. V jednom z domů (v Hostinci U Rudyho) jsme se díky jeho stylovému vybavení vrátili a o mnoho let zpět. Příjemná obsluha i dobrá kuchyně přispěla ke skvělé atmosféře.

Po občerstvení jsme se vydali na prohlídku Synagogy maior a poté následovala exkurze do sklepní části domu, stojícího poblíž synagogy, kde se nacházela mikve, nádrž s čistou přírodní vodou, v níž židé (úplným ponořením) nabývali rituální očisty. Mrazilo při představě koupele v této ledové lázni.

Jukli jsme k na závěr k (zavřenému) zámku, a kostelu sv. Jakuba Staršího  a pak, profoukaní studeným větrem, ujížděli k domovu.

 

 

vložené webové stránky:

http://www.zamek-kunstat.cz/historie/

 Rolínek Stanislav

http://www.hradboskovice.cz/

http://www.zazabavou.cz/products/hradhouse-2010-6-8-2010-boskovice/