Jarní vyjížďka Šumperk – Vlčí sedlo a skoro zpět

Trasy • Cyklotrasa • Střední náročnost

Šumperk SOU	Asfalt	0,0 km
Sešli jsme se u učňovky
Nad Novými Domky	Asfalt	1,5 km
Kousek s červeným psaníčkem vyhlídka na hory
Rapotínská	Asfalt	3,2 km
Po cyklostezce
KKC Rapotín	Asfalt	6,1 km
U kulturáku mají cyklopoint s nářadím a hustilkou
Velké Losiny zámek	Šotolina	9,2 km
Zámecká kavárna
Brněnka čili pivovar Zlosin	Asfalt	10,6 km
Pivovar
Račinka	Asfalt	10,9 km
Lázeňským parkem
Velké Losiny lázně	Asfalt	11,9 km
Kolem Losinky
Rozcestí k Maršíkovu	Asfalt	13,5 km
Přes hlavní na Maršíkov
Filipová	Asfalt	17,4 km
Po hlavní č. 44
Rybníček Kocián	Asfalt	19,3 km
Občerstvení kavárna Tančírna, Rybářská bašta, rybolov
Tříramenný potok	Asfalt	21,1 km
Rozcestí červené a modré CZT
Pod Vlčím sedlem	Asfalt	22,8 km
Rozcestí červené a zelené CZT
Pod Čepelí	Asfalt	24,1 km
Vstup do obory nedaleko turistického rozcestí (modrá a zelená CZT)
Vlčí sedlo	Asfalt	24,5 km
Vrchol trasy
Brána	Asfalt	27,2 km
Brána obory u Sedmidvorů
Vernířovice	Asfalt	29,2 km
Hotel Reoneo, zelená cyklotrasa 6189
Sobotín – Štětínov	Šotolina	33,0 km
Po polní cestě kole lomu Kožušná
Diakonie Sobotín	Asfalt	34,4 km
Dojezd žluté TZ od Kožušné, dál po hlavní č. 11
Odbočka ze silnice č. 11	Asfalt	38,2 km
Z hlavní přes Petrov a Vikýřovice
Křižovatka k Malínu	Asfalt	43,9 km
Tady by mohl být konec, protože do Malína už jsme jeli za jiným účelem

Velké Losiny

Přístupné nádvoří

Ucháč a Jelení skalka

Mravenečníkova skupina

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (59 fotografií)

Aktuální duben 2018 se nám činí možná překvapivěji, než bývá normálně, takže další sobotu jsme si nemohli odpustit nějakou vyjížďku do přírody. A jestliže před týdnem to byla rovina Litovelského Pomoraví, logicky to musí naopak někam do hor.

Scházíme se v poněkud komornější sestavě (ono míň lidí je vždycky na výpravu lepší) u šumperské učňovky.

První kilometry jsou vcelku jednoduché po asfaltu na Nové Domky (je tam nový povrch), takže jediným zádrhelem, že je to do kopce, ale je to kopec krátký a v sedélku se nám pěkně otevře pohled na údolí Desné a celé Jeseníky. Mira nám odpustí, že tentokrát jeho hospodu vynecháme, to by bylo moc brzo a pokračujeme kolem Rapotínské po cyklostezce. To musíme vydržet až ke kulturáku, kde odbočíme na polní cestu k zahrádkám a přes říčku Losinku na zadní cestu k rapotínské čtvrti u Losinky, to jsme už vlastně těsně u velkolosinského zámku. Zde podnikneme první občerstvovací akci, totiž posezení v zámecké kavárně.

Malé nakouknutí do zámeckého průjezdu odhaluje příjemnou novinku, od loňska mají nového kastelána a to se projevilo, že nechává otevřené nádvoří, tak se člověk může pokochat zdejšími arkádami i mimo prohlídky (nebo jsem musel ukecat paní v pokladně). Teď je to tedy v otvírací dobu otevřeno i jen tak, což je vlastně dobře.

Jak už to bývá, jak se v sedí v hospodě, něco se vyvrbí, tak mi ušlo kolo. Tak zatímco ostatní se taky shlíží na nádvoří měním duši.

Normálně bych tu špatnou rovnou zalepil, ale ještě nejedeme daleko, ač trošku proti správným zásadám, ještě to vezmeme na Brněnku, tedy do pivovárku Zlosin. Doufám že to nečte nějaký dopravní policista, jinak by měl o práci postaráno. Tady tu duši přelepím, takže do hor jsme nachystaní. Uličkou kolem Losinky a kostela přejíždíme k Maršíkovu a pod úpatím Rasovny do Filipové a dál po hlavní do Loučné.

Tak už jsme pěkně pod horama, což vyžaduje další posílení. To činíme u zdejší Tančírny, neboli rybníčku Kocián. Brzy je i postaráno o zábavu. Kromě značného množství láskyplných žab se vyrojila i skupina rybářů – amatérů. Za poplatek si můžou půjčit pruty a podběráky. Protože je rybníček zřejmě čerstvě zavezený, není problém o pěkné úlovky, převážně pstruhového charakteru.

Ale každé povyražení musí skončit, tak konečně na ten kopec. Ten tvoří horský přechod Vlčí sedlo. Z Loučné (nebo Vízmberku) sice vede lesní asfaltka, ale ty síly musíme dodat sami. Naštěstí se můžeme vymluvit tu na občasné trhání léčivých bylin (petrklíč, podběl), tu na focení té jarní přírody.

Na Vlčím sedle je sice velká obora Rudno. Ta je naštěstí průchozí, u vstupu jsou prostupné branky. Vynutili si je obě obce mezi nimiž vede i zelená cyklotrasa (Loučná – Vernířovice).

Bývaly doby, kdy ze sedla byl i nějaký výhled na západ (Červená hora), ale teď už je to dosti zarostlé. Pár výhledů je až při sjezdu na Sedmidvory, díky několika průsekům. Tak se ještě pokocháme posledním sněhem na hřebenovce.

Doufali jsme, že bude otevřena zdejší Brněnka (máme takových pojmenování v Jeseníkách víc), ta je ale zatím nedostupná, naštěstí dole ve Vernířkách funguje Reoneo i s vařením.

Tak máme vlastně odbytou tu horskou část, k návratu volíme celkem jednoduchou trasu na Sobotín, kolem Kožušné a po hlavní na Petrov.

Nemůžeme ovšem minout naši kamarádku Alenu. Tam nakonec slaví včerejší svátek mého jmenovce, tak se podíváme i jak se jim rozrůstá ovčí stádečko.

Nezdržíme se do tmy, ještě musíme do Malína za volejbalisty, ale to už je jiný příběh...

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (49.973, 16.978)

Poslední aktualizace: 19.4.2018

Vyhledání vlakového spojení na výlet