Pěšky po hřebenu Javorníků
Náročnost trasy je dána vlastně hlavně její délkou, a tak jsme využili volného víkendu, který děti trávily u babičky, a vydali se na dvoudenní pěší putování po hřebenu Javorníků.
Výchozím budem prvního dne se stala zastávka autobusu na rozcestí ve Valašské Polance. Kratičký úsek jsme museli zdolat po krajnici frekventované silnice, ale pak jsme odbočili a polní cestou a podchodem pod železniční tratí směřovali do kopců nad Polankou. Zprvu byl terén pohodový, ale postupně přibývalo vegetace, až se nám cesta ztratila v lesním porostu. V tomto kritickém místě jsme tedy vystoupali lesem, zdolat jsme potřebovali jen nástupní převýšení krátkého úseku ke značené trase Hornolidečské cyklistické magistrály. Dosáhli jsme hřebene a vydali se po ní směrem k vrcholu Filka. Místy se nám otevíraly pěkné výhledy na vsetínské vrchy, terén byl velmi pohodový, počasí výstavní. Drobného zakufrování jsme se dopustily při napojení na zelenou turistickou značku, ale naštěstí jsme svůj omyl díky online mapě záhy odhalili.
Od tohoto momentu se již naše trasa ubírala po značených turistických trasách - a tudíž naprosto bez problému.
Pokračovali jsme přes vrchol Filky do sedla Pod Filkou, stále po zelené jsme pokračovali až na Radošov - sedlo, kde jsme zelenou vyměnili za hřebenovou červenou. Přes Šerklavu vedly naše kroky dál směrem k Butorkám, míjeli jsme skalky i místa, kde se otevíral pěkný výhled na slovenskou stranu. Stále pohodlná hřebenovka se začala zvedat až před vrcholem trasy - před Makytou. Zalesněný vrch bez výhledů byl prakticky jediným místem, kde jsme potkali pěší i cykloturisty.
V ledové vodě studánky Brtíška pod Makytou jsme se ovlažili a pokračovali k Papajskému sedlu. Před sedlem nás čekal krátký, ale dost prudký úsek klesání, který pak vystřídalo podobně strmé stoupání na rozcestí Krkostěna.
Závěrečný úsek prvního dne po hřebeni až k hotelu Portáš byl velmi pohodový, s občasnými výhledy na obě strany. Občas jsme potkali houbaře, ale jak na turistické značce, tak i v turistickém centru na Kohútce nás vzhledem k prázdninové sezóně příjemně překvapilo spíš malé množství lidí.
Závěrem dne se stala chutná večeře na hotelu Portáš, kde jsme také přenocovali ze soboty na neděli.