Po neznačených cestách

Po neznačených cestách aneb Turistika za časů čínského viru

Díky opatřením, která mají zabránit šíření čínského viru, došlo k značnému omezení možností cestování. Některá opatření jsou jistě správná, ovšem pohyb je zdravý a pěkná procházka jarní přírodou není rozhodně na škodu. Turisticky známá místa lákají k návštěvě a dochází k jejich naprostému uzavírání nebo ke kumulaci návštěvníků, což jistě není ku prospěchu věci. Naštěstí nám naše krajina nabízí nepřeberné množství možností kam vyrazit, aniž bychom tahali tygra (čínský virus) za ocas. Naše lesy, louky a háje jsou protkané množstvím lesních a polních cest, na kterých se nenacházejí žádné turistické značky ani úžasné pamětihodnosti, ale i tak vedou krásnou českou přírodou. V dnešních dobách nám k jejich naplánování a návštěvě postačí mobilní telefon, navigace nebo jiné podobné zařízení. Kdysi stačila buzola s mapou

Jelikož by mi procházky přírodou v těchto krásných dnech dost chyběly a nemám zájem prodírat se davy s hadry přes tvář, několik takových tras jsem si naplánoval a uskutečnil. Frekvence setkání s jinými výletníky byla mizivá až nulová. Nevím, je-li jejich zveřejnění zcela rozumné, nicméně nepředpokládám, že by se tím inspirovaly zrovna masy.

Okruh Karlova Ves - Emilovna - Úpořský potok - Karlova Ves

Zaparkovat je možné mimo obec mezi Karlovou Vsí a hřbitovem, na okraji lesní cesty. Po této cestě se stoupá podél potůčku Klučná. Při stoupání se po pravé straně nachází přírodní rezervace Vysoký tok. Pohodlnou lesní cestou dojdeme k Dolnímu a Hornímu rybníku na místě zvaném Emilovna. Nedaleko odtud se nachází turistický přístřešek na místě zvané U tří koulí. My jsme ovšem k odpočinku zvolili hráz Dolního rybníka. Opravdu kouzelné místo. Ovšem při zpáteční cestě, kdy jsme se tu na jarním slunci povalovali skoro hodinku, došlo k setkání s rodinkou na výletu. Ale vezmeme-li v úvahu o jak krásné místo jde, nezdá se mi to mnoho a prostoru je tu dost.

Za Emilovnou mineme Leontýnskou cestu a pokračujeme lesní cestou směrem na Jelenec. Za Jelencem, pod vrcholem Na Budkách (513 m.n.m.), je prudká odbočka do leva. Zde se cesta začíná svažovat a klesání, místy celkem prudké, trvá až k Úpořskému potoku. Cesta pokračuje podél potoka proti proudu. U Úpořského potoka je krásně, ovšem tady se už potuluje více výletníků. Ale jedná se jen o krátký úsek. Pod místem U Jeřábku odbočíme na Ševcovu cestu. Dlouhé, ale mírné stoupání, pomalu vyrovná výšku ztracenou sestupem k Úpořskému potoku. Při cestě je možné odbočit do bývalého pískového lomu. Na další odbočce je nachází ruiny opuštěné výrobny dřevěného uhlí. Zdá se, že rekultivace se poněkud zadrhla, ale to nám nijak nevadí, kdysi jsem se ruinexem (má vlastní obdoba urbexu) zabýval, tak si opuštěné chátrající budovy docela rád projdu. Zde se odbočuje opět do leva a okolo vrchu Spálený (523 m.n.m.) se dostaneme zpátky k Emilovně. U Dolního rybníka si lze dopřát zasloužený odpočinek a pak po už známé cestě sestoupat k výchozímu bodu.

Trasa je dlouhá 15 km, převýšení činí okolo 300 metrů jak směrem vzhůru tak dolů. Příjemná jarní procházka…