Z Přerova přes Svatý kopeček, Olomouc zpátky do Přerova
Trasy • Cyklotrasa • Velká náročnost
Křižovatka za tratí | Asfalt | 1,2 km | ||
Za tratí odbočujeme vpravo po cyklotrase směr Čekyně, Tršice. | ||||
Přerov- Předmostí | Asfalt | 1,9 km | ||
Vlevo mineme část Olomouce – Předmostí, které je významným archeologickým nalezištěm, proslulým zejména paleolitickými vykopávkami značného množství mamutích kostí. Spolu s Dolními Věstonicemi se jedná o nejdůležitější naleziště v Čechách. | ||||
Čekyňský kopec | Asfalt | 4,0 km | ||
V Čekyňském kopci vpravo kousek před Čekyní, v tzv. přerovské rokli doporučuji si udělat malou zastávku. Zvlášť děti uvítají skulpturu mamuta. Vlevo je vidět motokrosový areál. | ||||
Čekyně | Asfalt | 4,6 km | ||
Čekyně je nyní částí Přerova. První zmínka je z roku 1318. V obci je zámek, který je součástí zemědělského družstva. | ||||
Penčice | Asfalt | 7,6 km | ||
Penčice - dříve vesnice, nyní část okresního města Přerov. | ||||
Tršice (324 m) | Asfalt | 10,8 km | ||
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1282. Za 2. světové války se v obci skrývala čtyřčlenná židovská rodina Wolfových. I když o tom všichni věděli, nikdo je neprozradil a rodina se s výjimkou Otty Wolfa (dopadeného a zavražděného při zátahu na partyzány) dočkala konce války. V Tršicích se cyklotrasa rozděluje. Odbočujeme vlevo po Jantarové stezce. | ||||
Vacanovice | Asfalt | 13,5 km | ||
Jméno obce se vyskytuje poprvé ve 14.století . Někteří historici soudí, že byly osadou praslovanskou. V prvních desetiletích tohoto století byla obec poměrně bohatou. Svědčí o tom nejen některé velmi vzhledné a nákladně provedené hospodářské budovy z tohoto období, ale i postavení Betlémské kaple (1930) s přilehlým hřbitovem a kolumbáriem. Vše bylo financováno z prostředků, získaných dary od občanů. | ||||
Svésedlice (277 m) | Asfalt | 16,9 km | ||
Prameny se o obci poprvé zmiňují roku 1370. Ve středu návsi stojí kaple, která tvoří prostorovou dominantu. Zástavba zemědělských usedlostí má charakteristický ráz hanáckého osídlení. Obcí protéká potůček Beroňka, na kterém jsou vybudovány přehrada a rybník. | ||||
Velká Bystřice (290 m) | Asfalt | 20,0 km | ||
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1276. Před řekou Bystřicí odbočuje naše cyklotrasa vlevo. | ||||
Bystrovany (231 m) | Asfalt | 23,0 km | ||
R. 1277 je první písemný doklad o obci jako o majetku Kláštera na Hradisku. Pokračujeme po cyklostezce č. 6103 | ||||
Svatý kopeček (382 m) | 27,2 km | |||
Zde jsme se chtěli podívat do Baziliky Navštívení Panny Marie. Je to poutní barokní kostel v areálu premonstránského kláštera na Svatém kopečku u Olomouce. Velkolepá stavba je významnou dominantou v kraji. Již zdaleka upoutá svou pozorností. Bohužel v době naší návštěvy byla zavřená z důvodu rekonstrukce. Od basiliky jsme seběhli dolů po schodech dolů a vyrazili směr Olomouc. | ||||
Chvalkovice | Asfalt | 31,4 km | ||
Zde jsme se v jedné zahradní restauraci po levé straně velice dobře najedli. Pak jsme se napojili na hlavní silnici a dojeli do Olomouce. | ||||
Olomouc (219 m) | Asfalt | 33,8 km | ||
Hlavní město olomouckého kraje. Komu se nechce pokračovat na kole, není problém zde nasednout na vlak. My jsme pokračovali na kole. Za řekou Bystřicí jsme odbočili po cyklotrase vpravo a podařilo se nám napojit se na cyklotrasu č. 47 | ||||
Kožušany - Tážaly (227 m) | Asfalt | 42,2 km | ||
Původně to byly dvě samostatné obce. První písemná zmínka o obci Tážaly pochází z roku 1078, o obci Kožušany z roku 1078. Uprostřed návsi Kožušan se nachází osmiboká kaple sv. Anny, vybudována v r. 1750. Za obcí jsme odbočili vlevo po cyklotrase č. 6061. | ||||
Grygova (206 m) | Asfalt | 48,0 km | ||
Pozemky na dnešním území obce daroval roku 1306 král Václav III. městu Olomouc, aby zde založilo ves. K tomu došlo až po roce 1352 a součástí olomouckého panství obec zůstala do roku 1848. I zde je možno si počkat na vlak. V Grygově za tratí cyklostezka odbočuje vpravo a pokračuje dál ve směru dráhy – později jako č. 6049. | ||||
Majetín (206 m) | Asfalt | 52,9 km | ||
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1277. V soutěži Vesnice roku v Olomouckém kraji byla obec oceněna Bílou stuhou v roce 2000, Zelenou stuhou v roce 2002, Modrou stuhou v roce 2004 a Zlatou stuhou v roce 2005. | ||||
Brodek u Přerova (205 m) | Asfalt | 54,5 km | ||
První písemná zmínka o obci je datována 20.května 1301. Na návsi je kostel Narození svatého Jana Křtitele z roku 1893. V obci je známá zvonařská dílna Dytrychových. Proto je na návsi zvonkohra s 22 zvony - je unikátem obce. Opět upozorňuji na možnost počkat si na vlak. Opustili jsme cyklostezku a pokračovali po silnici 150 do Rokytnice. | ||||
Rokytnice (210 m) | Asfalt | 58,7 km | ||
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1348. Uprostřed obce u rybníka je barokní trojkřídlý zámek s rozlehlým parkem. Dnes slouží sociálním účelům, takže veřejnosti není přístupný. Ze silnice 150 jsme odbočili vpravo do Dluhonic. | ||||
Dluhonice | Asfalt | 61,1 km | ||
Je to vesnice, část okresního města Přerov. | ||||
Přerov - náměstí T.G.Masryka | Asfalt | 64,5 km | ||
Odjezd na trasu jsme začali na největším náměstí v Přerově (210 m). Vyjíždíme směr Olomouc. Tady naše cesta i končí. |
Trasa začíná v Přerově. Hlavním cílem je podívat se do baziliky na Svatém kopečku a vrátit se přes Olomouc zpátky do Přerova.
Trasu uvádím jako náročnou, ale je to spíš její délkou, než převýšením. Větší kopec vás čeká při výjezdu z Přerova a při přejezdu přes Svatý kopeček. Ale pak na vás čeká zase příjemný sjezd. Cesta z Olomouce do Přerova je již úplná rovina.