Amatérskou jeskyní v ministerských stopách

Kam a jak jedeme?

Padesátileté výročí už stojí za oslavu. A co teprve padesát let od objevení Amatérské jeskyně, která je součástí nejdelšího jeskynního systému České republiky. Jakožto milovníci jeskyní a celého Moravského krasu jsme se proto rozhodli přidat k oslavám a kromě zhlédnutí výstavy k výročí objevení jeskyně v blanenském zámku jsme využili příležitosti k osobní návštěvě Amatérské jeskyně. Ta je běžně kvůli ochraně pro veřejnost uzavřená a pouze z důvodu výročí speleologové připravili na čtyři říjnové víkendové dny prohlídky pro veřejnost.

K Amatérské jeskyni jsme zvolili přístupovou cestu ze Skalního mlýna. Procházku kolem říčky Punkvy mám moc ráda v každém ročním období. Po obou stranách silničky míjíme ve skalním masivu různé díravice (v celém Moravském krasu je dosud objeveno více než 1100 jeskyní), a po necelých dvou kilometrech přijdeme ke vstupní budově do Punkevních jeskyní. Zde krátce posvačíme a pokračujeme Pustým žlebem dále, neboť prohlídku máme dopředu rezervovanou na konkrétní hodinu a nechceme se zbytečně zdržovat.

Před vchodem do Amatérské jeskyně je živo, na vstup se chystá skupina před námi. My si zatím vybalujeme přilby a baterky, obouváme holínky a podepisujeme "Prohlášení osob vstupujících do podzemí o provedeném bezpečnostním školení a o zdravotní způsobilosti".

Jeskynní systém Amatérské jeskyně zahrnuje 25 km chodeb, dómů, sifonů a dalších prostor a byť naše touha prozkoumat co největší část je nezměrná, jeskyňáři nás provedou jen po vytyčené cestě, která má délku zhruba 500 metrů. Půjdeme tzv. Ministerskou trasou. Když do Moravského krasu čas od času zavítá některý ministr životního prostředí, speleologové jej provedou Amatérskou jeskyní právě po této trase, podle toho je také pojmenovaná. V podzemí strávíme kolem hodiny času a budou nás provázet dva strážci přírody Moravského krasu.

Do jeskyně vstupujeme štolou U Javora, která byla proražena uměle v místě Koňského spádu. Štola se po prudším klesání napojí na Javorovou chodbu. Tou dojdeme ke křížení cest, kde nás provázející člen stráže přírody na mapce seznamuje s celou jeskyní, podává nám informace o jejím nalezení, výzkumech a tragédii, která se zde odehrála rok po objevení. Na křižovatce nás míjí skupina návštěvníků, která do jeskyně vstoupila před námi a nyní se vrací. My naopak pokračujeme dále chodbou vlevo.

Po cestě obdivujeme na celém úseku překrásnou krápníkovou výzdobu všech forem, od desítek brček, přes něžné záclony až po mohutné sintrové kupy. V některých místech musíme jít přikrčeni kvůli nízkému stropu a z něj visících stalaktitů, neboť jeden z našich průvodců nám za uražení krápníků pohrozil flastrem. Cesta je místy dost bahnitá, procházíme kalužemi vody, takže velebíme holínky na nohách. U hromady nakypřené hlíny se dovídáme, že zde našly domov žížaly, které se sem dostaly z povrchu s občasnými povodněmi. V jeskyni se jich vyskytuje sedm druhů.

Pokračujeme po nejobtížnějším úseku, který tvoří mokré klouzající balvany. Po jejich překonání se dostaneme do Dómu pestrých jílů, kde došlo v minulosti ke zřícení stropu. Ten se nám nyní naklání nad hlavami. V kontrastu s touto skutečností nám průvodce vysvětluje, že vápenec je vlastně pevný kámen. K nedobrovolnému snížení stropu údajně došlo na konci doby ledové rozpouštěním ledu a přibýváním srážek, což urychlovalo krasovění jeskyně.

Při další cestě míjíme korodující sintrovou záclonu s patrnými dírami. Není přesně známé, co korozi způsobuje, ale nejpravděpodobnějším vysvětlením je vliv dešťové, tj. vápencem neobohacené vody, která se do podzemí dostává při povodních a krápníky rozpouští.

Naše procházka končí u prohlubně se Závalem. Dále už mohou jen speleologové, kteří tu provádějí výzkum, takže nám nezbývá, než se otočit na zpáteční cestu. U křižovatky s mapkou se ale ještě nevydáváme k východu, nýbrž pokračujeme rovně do Absolónova dómu. Do dómu vedou betonové schody a také v jeho spodní polovině je vybetonovaná plocha. Ta sloužila k pobytu dětí s dýchacími potížemi v rámci speleoterapie. Nyní děti využívají k léčbě Císařskou jeskyni v Ostrově u Macochy.

Z Absolónova dómu se vracíme k Javorové chodbě a po vystoupání desítek schodů míříme k východu z jeskyně. Jsme zablácení, ale plní úchvatných dojmů z prohlídky tohoto přírodního výtvoru.

Za čím jedeme?

Amatérská jeskyně se nachází v severní části Moravského krasu. Byla objevena 18. ledna 1969 po třech letech kopání v Cigánském závrtu na Ostrovské plošině. Jeskyně je vázána na vodní systém řeky Punkvy. Ta vzniká soutokem Sloupského potoka, který se propadá u Sloupsko-šošůvských jeskyní a Bílé vody mající propadání v Nové Rasovně u Holštejna. Soutok se nachází právě v Amatérské jeskyni v Bludišti Milana Šlechty, což bylo zjištěno barvicími zkouškami. Místo tohoto soutoku ale dosud objeveno nebylo.

Při mapování jeskyně v srpnu roku 1970 zde došlo k tragédii. Jeskyňáři Milan Šlechta a Marko Zahradníček se nacházeli v jeskyni v době, kdy se nad krasem přehnala prudká bouře s přívalovým deštěm, který je uvěznil v Povodňové chodbě, kde zahynuli. Na počest těchto amatérských speleologů byla také jeskyně pojmenována Amatérská.

Po této nešťastné události se hledal bezpečnější vstup do jeskyně, kde by se nemusely proplouvat sifony. Nejvhodnější průchod z jeskyně na povrch byl nalezen pomocí radiomajáku, a v roce 1973 tak byla proražena štola U Javora pod Koňským spádem, která umožňuje lepší přístup do systému jeskyně.

Během následujících desetiletí byla učiněna řada nových objevů jak v samotné Amatérské jeskyni, tak i dalších jeskyní na Amatérskou jeskyni navazujících. Prokázalo se propojení s Punkevními a Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi. Celý systém Amatérské jeskyně v roce 2019 představuje délku více než 45 km, a jedná se tak o nejdelší jeskynní systém nejen v České republice, ale i ve Střední Evropě.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Po cestě lze využít restauraci hotelu Skalní mlýn a občerstvení ve Skalním mlýně nebo bufet u Punkevních jeskyní (párek v rohlíku, langoše, bramboráky, polévka).

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Z možnosti prohlídky jinak nepřístupné Amatérské jeskyně jsme byli nadšeni a děkujeme Správě CHKO Moravský kras a České speleologické společnosti za její umožnění.

Líbila se nám překrásná krápníková výzdoba jeskyně.

Spokojeni jsme byli také s organizací prohlídek. Jelikož na prohlídku jeskyně byla povinná rezervace na konkrétní hodinu, nehromadily se před vchodem davy turistů a akce probíhala plynule.

Ostatní informace

V Amatérské jeskyni bývají občasné Dny otevřených dveří. Termíny exkurzí pro veřejnost zveřejňuje Správa chráněné krajinné oblasti na svých webových stránkách. Je třeba s přihlášením neotálet, termíny jsou rychle obsazené. Denně se do jeskyně dostane 150 lidí, prohlídky bývají po půlhodinách od 9 do 16 hodin. V jedné skupině je maximálně 10 osob.

Jeskyně není pro turisty nijak upravena, tudíž není ani osvětlená. Mezi povinnou výbavu pro vstup do jeskyně patří přilba a svítilna, doporučuji také holínky, příp. oblečení na převlečení.

Za vstup do jeskyně se neplatí, ale můžete jeskyňářům věnovat dobrovolný příspěvek na další speleologický výzkum.