Baťovou stopou ve Zlíně
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Celodenní výlet • Za kulturou
Kam a jak jedeme?
Baťovou stopou ve Zlíně
Za neobyčejnou historií neobyčejného města
Fenomén, zvaný Baťa významným způsobem ovlivnil nejen životy mnoha občanů na východě Moravy, ale i v desítkách zemí na celém světě. Světlo světa spatřil ve Zlíně. Není příliš podobných návštěvnických magnetů, které by zaujaly celou rodinu a navíc její členy seznámily s výsekem české historie, která bez nadsázky daleko přesáhla svým významem hranice naší vlasti. Pro inspiraci tedy námět, jak ve Zlíně prožít „den s Baťou“:
Toulku baťovským Zlínem lze zahájit v centru města hned zrána, např. snídaní v Obchodním domě. Ten firma Baťa otevřela před Vánocemi v roce 1931 a byla to tehdy pro tamní občany vítaná událost. Nedávno byl Obchodní dům rekonstruován do původního vnějšího vzhledu. Uvnitř pak překvapí stylový restaurant, nazvaný Bistrotéka Valachy - zcela originální svou nabídkou nejen pohostinství, ale i exkluzivním výběrem vín a vybraných potravin. Je jedním z prvků moderně pojatého návratu k principům baťovského stravování. Své hosty přivítá nejen na snídani, ale i na oběd či večeři. Často se tu navíc konají rozmanité atraktivní akce, jako např. v těchto dnech kuchařské kurzy, vedené Kateřinou Kolbovou, účastnicí televizní soutěže MasterChef. Není však jediným pohostinstvím, které nás svou nabídkou a úrovní mile překvapí. Restaurant PUOR (Pilsner Urquell Original Restaurant) nám poskytl jak vynikající občerstvení, tak potěšení z usměvavého a mimořádně vstřícného přístupu personálu, jaký nebývá v Česku často k vidění. PUOR najdeme v baťovském areálu, Vavrečkova ul., budova č. 13.
Ke krátké procházce poté zvou areály „baťovských“ domků. Čtvrti jako Letná, Nad Ovčírnou, Podvesná, Zálešná, Díly, či Lesní čtvrť nám pomohou pochopit, proč jsou tyto domky stále oblíbeným stylem bydlení a dodnes vzbuzují uznání jak od odborníků na urbanismus, tak architekturu. V celém Zlíně je těchto domků na dva tisíce. V centru města, na západním okraji náměstí Práce, v parku naproti zlínskému „mrakodrapu“, známému jako budova 21, můžeme obdivovat sousoší Tomáše Bati - zakladatele a jeho nevlastního bratra Jana Antonína Bati - pokračovatele. Tomáš Baťa má ve Zlíně ještě jednu sochu, u Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity T. Bati v Mostní ulici – v již zmíněné čtvrti Letná.
Z náměstí Práce přejdeme podchodem do továrního areálu, nejprve do objektu č. 14-15, Baťova institutu ve Vavrečkově ulici. Tady objevíme Muzeum jihovýchodní Moravy, Krajskou galerii výtvarných umění a Krajskou knihovnu Františka Bartoše. Muzeum nabízí skvělou multimediální expozici, nesoucí název Princip Baťa. Obsahuje mimořádné množství informací o tom, jak firma Baťa fungovala, jaké byly zásady její práce, sociální a zdravotní politika, systém vzdělávání, využití volného času, doprava, či obchod. Neodolatelná je zdejší rozsáhlá kolekce obuvi z celého světa, ilustrující její vývoj od nejprimitivnějších forem až po dnešní moderní produkci. Zaujme i instalace historické ševcovské dílny, či proslulý baťovský „kruh“ – názorná ukázka strojní výroby obuvi s velkou produktivitou práce. Rozsah Baťových vizí ilustrují také informace o filmové tvorbě ve zlínských Filmových ateliérech, včetně ukázek filmů či postaviček známých z dětských pohádek. Krajská galerie výtvarného umění ve stejné budově disponuje m. j. stálou expozicí nazvanou Prostor Zlín a Řády vidění. Je z velké části věnována zlínské architektuře - s modely, plány a vizualizacemi továrních, veřejných a společenských budov i bydlení z doby největšího rozvoje města Zlína od 20. do 40. let minulého století.
Muzeum jihovýchodní Moravy nabízí jako pověstnou třešničku na dortu nevšední zážitek v podobě komentované prohlídky budovy č. 21. S výškou, přesahující 70 metrů je to nejvyšší vyhlídkový bod v regionu. Obeznámíme se tu nejen se zajímavostmi samotné budovy, historií její výstavby ale i technickými unikáty tehdejší doby. Zlín jako na dlani spatříme z výšky, kam nás vyveze proslulá „šéfovská“ kancelář, vestavěná do výtahu. Je to unikát, který jinde není k vidění. Z terasy lze porovnat rozměr Zlína „před Baťou“ a nyní, i ocenit rozlohu lesů obklopujících Zlín, kde polykal tréninkové dávky nejlepší atlet 20. století Emil Zátopek. Právě zde odstartoval svou hvězdnou kariéru. Celek - město v zahradách - se těší statutu Městské památkové zóny. Po této vyhlídce se již ve Zlíně orientujeme a bez potíží dorazíme k Památníku Tomáše Bati v horní části náměstí T.G. Masaryka. Ten byl vybudován v roce 1933 a otevřen přesně rok po tragické smrti Tomáše Bati. V padesátých letech minulého století byl objekt přebudován na koncertní sál a galerii a poté využíván pro kulturní účely. Nedávno však byla dokončena renovace, která vrátila památníku jeho původní architektonicky čistou, funkcionalistickou podobu. V interiéru stavby z kovu a skla, je umístěna replika letadla Junkers, kterým T. Baťa podnikal své cesty, včetně té poslední.
Od památníku je nedaleko na vrch nad městem, do místní části Kudlov. Zde leží zlínské Filmové ateliéry a Lesní hřbitov. V areálu ateliérů láká návštěva Filmového uzlu Zlín. Připomene nám lesk a slávu zdejší filmové tvorby. Mimo jiné kolika prestižními Oskary byli velikáni těchto ateliérů oceněni, či kteří známí a slavní herci vystupovali v baťovských reklamách. Filmový uzel žije i současností, připravujíé se zde například animované večerníčky. Poklidným vyzněním - tečkou za dnem ve Zlíně pak může být návštěva Lesního hřbitova, který je místem posledního odpočinku Tomáše Bati. Je smutnou ironií osudu, že Tomáš byl druhým pohřbeným na tehdy právě dokončeném hřbitově, na jehož umístění se osobně podílel.
Miroslav Navara
Za čím jedeme?
kulturně historická památka
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
skvěle- Bistrotéka Valachy, PUOR
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Areál Baťových závodů