Bikeři jezdí kolem Hradiska, tedy Kaltenštejn
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Do přírody • Na kole
Kam a jak jedeme?
Na Jesenicko. Momentálně poněkud hůře dostupné díky rekonstrukci silnice přes Červenohorské sedlo, zároveň výlukou železnice přes Ramzovou, takže veřejná Doprava sice existuje, ale nakonec vlastní auto má dnes kde kdo. Ovšem k samotnému cíli žádný dopravní prostředek nesmí, takže vlastními silami, ale v to patří i cyklistická Doprava. Zvlášť když si z mapy vyčteme že pod objektem zájmu vede jedna z větví stále populárnějších Rychlebských stezek, což je ráj horských bikerů. A pěší turisté jistě využijí zelenou nebo červenou turistickou značku kolem cíle.
Za čím jedeme?
Nejlepším výchozím místem je tedy obec Černá Voda v Žulovské pahorkatině, odkud vychází trasy k návrší popisovaném jako Hradisko a v lesním (hlavně bukové) porostu je ukrytá půvabná zřícenina hradu Kaltenštejna.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Kopec s hradem je prost jakýchkoliv stánků a přístřeší, takže občerstvovacím a ubytovacím místem je nejbližší Černá Voda (stejnojmenný hotel, hostinec U Kaštánků aj.). V souvislosti s boomem Rychlebských stezek malá perlička, v Černé Vodě je v současnosti asi 600 ubytovacích míst, kdo má nějakou chalupu nebo výměnek, mění jej v nějaký penzion, zimmer-frei apod. Samotných obyvatel Černé Vody je udávaných 588 tedy na jednoho obyvatel připadá zhruba jeden celý host (a ještě kousek).
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Kromě tedy zmíněných bikerských stezek je dlouhodobou atrakcí vesnice množství žulových lomů, z velké části zatopených (ty opuštěné), krásná příroda se skalními útvary a rybníky a tomu všemu kraluje středověký hrad.
Kaltenštejn byl založen někdy koncem 13. století a traduje se , že jej založili odpůrci biskupů z Vratislavi, kterým jinak z velké části patřilo okolí dnešního Javorníku, ale i přilehlé knížectví Otmuchowsko-Niské. Většinou ale hrad byl v područí právě církevní šlechty. Kaltenštejn ovšem nesloužil jako sídlo šlechtického rodu, jednalo se vždy o významnou vojenskou pevnost v neklidné oblasti, jde tedy o hrad strážní. Že šlo o zřejmě nedobytnou baštu svědčí i fakt, že Husité o hrad při tažení nejevili větší zájem. Nicméně neklidné válečné události v průběhu 15. století zapříčinily značné vylidnění kraje. Nějakou dobu se v okolí těžily drahé kovy, ale nakonec hrad ztratil větší význam, nakonec i z důvodu změny vojenské taktiky. Hrad měl být pobořen v roce 1512 a materiál zčásti využit na přestavbu hradu na Jánském vrchu, později zámku, v Javorníku.
Ačkoliv tedy zřejmě nějaký materiál z hradu zmizel, z pár zbytků hradeb, zdí a věže si můžeme udělat malou představu o důkladnosti původního hradu. Půdorysné rozměry hradu se odhadují na cca 100x75 m, severní a východní srázy kopce jsou příkré, jižní strana je mírnější a tam bylo opevnění nejmohutnější. Hlavní přístupová brána byla zřejmě od západu, tedy vlastně z údolí od Černé Vody. Celkem mohly být v hradním komplexu 4 brány. Východně od hradu se nakonec zvedají svahy Sokolského hřbetu Rychlebských hor.
Udává se, že hradby v nejohroženější části byly asi 2 m silné, jsou však zcela rozpadlé.
V současnosti můžeme na zřícenině objevit několik vnitřních mezihradeb a zřejmě zbytek nějaké budovy. Největším pozůstatkem hradu je citadela, neboli zbytky mohutné válcové věže. Věž je z poloviny zřícená, takže můžeme obdivovat asi 4m silné zdivo v přízemí stavby. V patře pak je k vidění pozůstatek místnosti se slabší stěnou.
Celý svah na hradním kopci je pokryt množstvím kamenného materiálu, z kterého by se pořád dala vystavět velká část hradu. Je otázkou, kolik toho do Javorníku odvezli.
Ostatní informace
Přístupové cesty k hradu nejsou obzvláště náročné a krkolomné, vstupné neexistuje, pro místní je to častý cíl na vycházku po obědě, i řítící se biker sem určitě rád zabloudí. Na rozdíl od vnitrozemí jsou Jeseníky chudší na středověká panská sídla, nicméně množství strážních hradů svědčí, že zde probíhala vcelku pestrá historie. Kaltenštejn je jedním z nich.