Bílý potok

Kam a jak jedeme?

Výlet začíná ve Velké Bíteši a vede po modré turistické značce směrem na Veverskou Bítýšku - máte před sebou asi 27 kilometrů chůze nebo jízdy na kole, to záleží na preferencích výletníků. Celá trasa vede údolím Bílého potoka, takže se jedná o celkem pohodovou cestu, kde vás sice potká občas i nějaký ten kopec, ale většinou se j(e)de po rovině nebo z kopce.

Nejprve vás čeká kousek po silnici, abyste se dostali z Velké Bíteše - a pak už vás čeká cesta údolím potoka, případně kousek nad ním. Připravte se na to, že pokud si vyberete dobu hojnou na srážky (nebo například brzké jaro, kdy taje sníh), budete mít možná v některých úsecích trasy problém. Na cestě se totiž nachází několik brodů - a za vysokého stavu vody můžou být opravdovou lahůdkou.

První část cesty je poměrně málo využívaná - 19 kilometrů z Velké Bíteše na Šmelcovnu budete mít velmi často cestu jen sami pro sebe. O to větší davy lidí vás čekají od Šmelcovny do Veverské Bítýšky - tato část trasy je totiž velmi oblíbeným cílem výletníků z Brna a blízkého okolí.

Pokud se rozhodnete, že o davy nestojíte, můžete před Šmelcovnou využít červenou turistickou značku a odbočit do Maršova, odkud se můžete dostat buď po vlastní ose (na kole) do Brna nebo autobusem do Kuřimi.

Za čím jedeme?

Trasa je obklopena vodními mlýny - vzhledem k tomu, že Bílý potok byl v minulosti pro mlynářství celkem hojně využíván, najdete zde řadu budov (některé z nich jsou i opravené), které dříve mlynářskému řemeslu sloužily.

Jako je už u mých výletů tradicí, vyrážíme hlavně do přírody - ta kolem Bílého potoka rozhodně stojí za to, člověk tam krásné zrelaxuje. Navíc pokud se vyhnete davům, tak je to ještě větší nádhera.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Zastavovali jsme se u stánku na Šmelcovně - tady nikdy nezklamou.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Vzhledem k tomu, že jsem na mlýny zatížená, tak se mi rozhodně nejvíce líbily budovy mlýnů, ať už rekonstruované nebo ne.

Co nemám ráda, to jsou davy, navíc ještě například s nehlídanými malými dětmi a podobně - z toho mám děs a hrůzu, a proto se snažím navštěvovat spodní část trasy pouze v době, kdy je šance, že narazím na davy, co nejnižší.

Ostatní informace

Jdeme hlavně do přírody, takže vstupné se neplatí.