Bratislavský hrad

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Za kulturou

pohled z Nového mostu

4.7.1992

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (8 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Naše cesta začíná na dálnici D2 u Břeclavi, odtud směřujeme k hraničnímu přechodu ČR - SR a stále pokračujeme po dálnici, dokud nedojedeme do Bratislavy. Na dálnici přejedeme přes řeku Dunaj a za řekou odbočíme na dálnici D1, z které jsedeme na druhém sjezdu u Aquaprarku. Přejedeme opět přes řeku po Novém mostě a stále pokračujeme po hlavní slinici. Přibližně po 1 kilometru odbočíme doleva a na další odbočce opět doleva. A dále pojedeme stále po této silnici, tzv. rovně až dojedeme k hradu.

Za čím jedeme?

Bratislavský hrad je nejdůležitějším hradem v Bratislavě, hlavním městě Slovenska. Nachází se na jižním výběžku Malých Karpat, na ostrohu tyčícím se na levém břehu 85 metrů nad Dunajem na křižovatce evropských dálkových cest.

Historie

Hradní vrch byl osídlen od eneolitu. Bylo zde keltské oppidum, opěrný bod starověké římské hranice, opevněné sídlo Slovanů - hospodářské, politické a vojenské středisko Velké Moravy. Solnohradské letopisy zmiňují k roku 907 tento hrad pod názvem Brezalauspurc, pod nímž Maďaři porazili bavorské vojsko. Kamenný hrad byl vybudován v 10. století, když oblast byla součástí Uher, přestaven v 15. století v gotickém, v 16. století v renesančním a v 17. století v barokním stylu. V době vlády Marie Terezie byl hrad sídlem uherské části Habsburské monarchie. V roce 1811 hrad vyhořel do základů a zůstal v ruinách až do 50. let 20. století, kdy byl v letech 1953-1968 rekonstruován většinou v barokním stylu. O jeho záchranu se zasloužil významný český architekt Alfréd Piffl. V roce 1961 byl hrad vyhlášen Československou národní kulturní památkou, v současnosti je NKP Slovenské republiky.

Výzkum

Zájem o historii bratislavského hradu je dosti čerstvý. Počátkem 40. let 20. stol. v souvislosti se záměrem zbourat ruinu bratislavského hradu byl proveden spíše symbolický průzkum areálu. Teprve koncem 50. let téhož věku s rozhodnutím o zachování a restauraci tohoto symbolu Bratislavy byl prosazen již skutečný komplexní archeologický výzkum pod vedením Tatiany Štefanovičové. Systematický průzkum již v r. 1958 prokázal kromě osídlení mladší doby kamenné, keltského, římského a předvelkomoravského pochopitelně i osídlení velkomoravské. Opevnění areálu mělo dřevěnou komorovou, později i roštovou konstrukci s hlinitokamenitou výplní a souvislou trámovou čelní stěnou. Ve východní části akropole stála trojlodní bazilika s omítkou a figurálními freskami. Na rozdíl od Mikulčic, kde byly vysondovány základy trojlodní baziliky po celém obvodu, podobu bratislavského kostela lze odhadovat jen zhruba, neboť se po různých pozdně středověkých a novověkých úpravách dochovalo pouze torzo základů. Proto nelze určit délku kostela, jehož celková šířka 12,8 m překonává šířku baziliky mikulčické. Na vrcholu akropole stála kamenná palácová stavba 12 x 5,5 metru. Je doložena diferencovaná řemeslná výroba železářská, hrnčířská a šperkařská. Pohřebiště vypovídá o kontinuitě osídlení až do druhého tisíciletí, pád Velkomoravské říše se tedy této lokality nijak nedotkl.

Současnost

Od roku 2008 probíhá rekonstrukce hradu, jež má být ukončena v roce 2013. Jejím cílem je vrátit objektu podobu z 18. století. Po dobu oprav byla odstěhována expozice Slovenského národního muzea. V létě roku 2009 byla dokončena oprava střechy, vnějších fasád a instalováno nové osvětlení včetně podhradí.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Bratislavsk%C3%BD_hrad