Canterbury

Tipy na výlet

U řeky Great Stour • Fotografie (55) • Foto: jircak

Vstoupit do fotogalerie (55 fotografií)

Kostel sv. Petra

Eastbridge Hospital of St. Thomas

Vstoupit do fotogalerie (55 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Jedeme na poznávací zájezd do Irska a Severního Irska. Jede se autobusem. Aby přejezd nebyl tak náročný, je první zastávka v Canterbury, které leží na jihu východního pobřeží Velké Británie. Je to vlastně jen kousek od Dovru, kam nás dovezl trajekt z francouzského Calais.

Za čím jedeme?

Historické nálezy potvrzují, že zde existovalo osídlení již v pravěku. Ještě před římskou nadvládou - už v 1. století n.l. zde bylo jedno z důležitých středisek. Římané zde - v jihovýchodní části starého města - vytvořili svoje administrativní centrum, vybudovali hradby se sedmi branami. Ještě dnes se zde nacházejí zbytky městských hradeb a městská brána. Když město obsadili Normané, vybudovali si zde dřevěnou tvrz, která byla na počátku 12. století nahrazena kamenným hradem – i jeho pozůstatky se ve městě dochovaly.

R. 596 sem papež vyslal mnicha Augustina, aby obrátil obyvatele Anglie na křesťanskou víru. Jeho úspěch ho vedl k tomu, že zde vybudoval sídlo arcibiskupství, prvním arcibiskupem se stal právě Augustin. Z té doby je kostel sv. Martina (Saint Martin's Church) ve východní části města.

Ve zdejší katedrále byl r. 1170 zavražděn Tomáš Becket, lord kancléře krále Jindřicha II. Proto se Canterbury stalo významným poutním místem. Poutníci tehdy byli ubytováváni v nemocnici Sv. Tomáše. V katedrále je pohřben Jindřich IV. a Eduard IV. Nyní je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.

My jsme společně s naším průvodcem vyrazili na prohlídku těch nejznámějších historických památek.

Autobus jsme nechali na parkovišti severovýchodně od centra města u řeky Great Stour. Jako orientační bod poslouží škola St. John's Primary School. Bylo to docela prima místo, kde byly toalety zdarma, infocentrum s upomínkovými předměty i základním občerstvením, nedaleko menší obchoďák. A hlavně – do centra to nebylo daleko.

Společně jsme se vydali do centra podle řeky, přešli jsme přes silnici St. Radigunds Street a za silničním mostem jsme přešli po lávce pro pěší na druhou stranu řeky a pokračovali parkem dál podle řeky.

Vyšli jsme u kostela sv. Petra a dali se kousek vlevo ulicí St. Peters Street okolo staré kamenné budovy Eastbridge Hospital of St. Thomas z 12. století. Právě v této nemocnici byli ubytováváni poutníci. V současné době je možná prohlídka, při které navštívíte kapli, kryptu s gotickými oblouky, refektář s raně nástěnnou malbou ze 13. století i kapli, která sloužila pro potřebu poutníků.

Jen o kousek dál na druhé straně ulice je nádherný starý Dům tkalců The old weavers haus z r. 1500, kde jsou nyní restaurace.

Nyní jsme se ulicí vrátili až na její konec – k 18 metrů vysoké městské bráně Westgate Towers, která je největší zachovalou městskou bránou v Anglii. Již zhruba ve 3. století zde stála věž v opevnění, které vybudovali Římané. Současná věž byla přestavěna kolem r. 1380 z pískovce. Přežila i viktoriánské časy, kdy se rozšiřovaly silnice. Auta stále mohou jedním směrem branou projíždět, ve věži je i muzeum.

Před branou jsme odbočili vlevo podél řeky a prošli parkem Westgate Gardens, kde kromě starobylého domu s věží a čísi erbem jsou krásné stromy. Ten nejsilnější jsme zkoušeli obejmout – bylo nás sedm a skutečně jsme měli co dělat. Pavel nás k němu dovedl hlavně proto, že se mu moc líbí. Prošli jsme ještě okolo dětského hřiště a odbočili vlevo na hlavní třídu Rheims Way, po které jsme po chvilce došli k další historické stavbě – ke Canterbury Castle. Je to původní kamenný normanský hrad, jeden z původních tří královských hradů Kentu (další byly v Rochesteru a v Dovru). Byl postaven ve 12. století převážně z pazourku a pískovce na hlavní římské silnici z Doveru do Londýna. Byl přibližně 80 stop (cca 24,5 m) vysoký, půdorys byl přibližně 98 x 85 stop (cca 30 x 26 m). V roce 1380 byla postavena nová brána. Hrad je veřejnosti volně přístupný, i když ze strany od hlavní silnice to tak nevypadá. Hrad se musí obejít ulicí Gas Street.

Pokračovali jsme kousek po hlavní třídě, zabočili do ulice Castle Row a podle opravených původních hradeb s půlkulatými baštami jsme se dostali na kopeček v parku Dane John Garden. V 1. - 4. století zde byla římská mohyla a hřbitov, v 11. století byl uměle navýšen tento pahorek a na něm vybudována dřevěná tvrz, která byla součástí opevnění. Parková úprava je z let 1790 až 1803.

Z kopce jsme sešli do parku. Tady musím upozornit, že v parku pod kopcem jsou toalety, které jsou přístupné zdarma. Prošli jsme ulicemi Castle Street a St. Margarets Street až ke katedrále. Cestou jsme minuli stavbu, která byla dříve určitě kostelem, nyní je označena jako Canterbury Tales attraction. O historii stavby jsem se bohužel nikde nedočetla. Nyní se tam dostanete do 14. století, kdy se odehrávala středověká dobrodružství, které ve svém díle Canterburské povídky (The Canterbury Tales) sepsal koncem 14. století Geoffrey Chaucer. Jsou to příběhy, které si vypráví skupina poutníků cestou z Londýna na hrob sv. Thomase Becketa v Canterbury. Inspirací mu byl Dekameron od Giovanni Bccaccia.

Nádherně zdobený vchod do areálu světoznámé Canterburské katedrály se nachází na náměstí Butter Market, kam jsme došli skutečně úzkou uličkou. Vchod je obestavěn dalšími domy, takže z katedrály, která je postavena v nepřístupném vnitrobloku, nic neuvidíte, pokud si nezaplatíte vstupné. Možná byla chyba, že jsme až nekřesťanské vstupné nechtěli zaplatit, ale před 4 lety, když jsme projížděli Anglií, tak jsme viděli tak velké množství katedrál, že jsme si říkali, že nám to stačí. Tato katedrála je jedna z nejstarších a nejslavnějších křesťanských katedrál v Anglii. Je součástí světového dědictví UNESCO. Byla založena r. 597, kdy se zde sv. Augustin stal prvním arcibiskupem. Kompletní přestavba byla v letech 1070 – 1077 a pak ve 12. století.

Z náměstí jsme prošli vpravo ulicemi Burgate, Church Street a Longport, kde jsme nahlédli na zříceniny zbytků kláštera opatství svatého Augustina - St. Augustine Abbey z r. 978. Pokračovali jsme v přímém směru až k ulici North Holmes Road – tou jsme došli ke hřbitovu a kostelu St. Martins Church, který nechal postavit v blízkosti svého opatství Sv. Augustin. Je nejstarším používaným kostelem v Anglii.

Všechny tři naposledy jmenované památky jsou zapsány v seznamu UNESCO.

Tady naše společná prohlídka končila. Zpátky jsme se již vraceli sami. Pokud se vydáte zprava okolo kostela dál do kopečka, najdete ideální místečko, kde je možno posedět a najíst se z vlastních zásob.

Zpátky jsme se nechtěli vracet po hlavní silnici. Prošli jsme spodem pod kostelem Sv. Martina ulicí North Holmes Road. Prošli jsme okolo areálu nové university Canterbury Chris Church University až ke škole St. Thomas Catholic Primary School. Tímto areálem jsme prošli do ulice Monastery Street a dostali se ke škole Kings School. Ta je považována za nejstarší školu na světě. Byla založena r. 597 po pádu římské říše, současně s katedrálou. Později jako klášterní škola byla součástí opatství. Po rozpuštění klášterů se stala královskou školou, později gymnáziem.

V podstatě jsme obešli velkým obloukem katedrálu, s dalšími budovami Kings School, a to po Broad Street, Borough až na Palace Street. A tady nás fascinovala budova knihkupectví. Nevíme, ze které doby je, ale její přízemí, vč. dveří je tak krásně nahnuté. V této ulici je řada nádherných a zajímavých domů. Došli jsme zpátky ke katedrále, kde se mi podařilo vnutit se do vchodu a alespoň na chvilku katedrálu zahlédnout.

Odešli jsme stejnou úzkou uličkou Mercery Lane, ale zatočili vpravo do High Street, kde jsme dokonce v nádherné budově objevili infocentrum a další toalety zdarma. Pokračovali jsme již v přímém směru až do nám již známé ulice St. Peters Street. Proti ránu tu však bylo hrozně lidí.

Došli jsme znovu k Westgate Towers, tentokrát zahnuli vpravo a po Pound Lane jsme došli až k našemu parkovišti.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ve městě je možností na občerstvení spousta, ale nic z toho jsme nevyužili. Plechovkové pivo jsme si koupili v obchoďáku nedaleko parkoviště, čaj a kávu v infocentru přímo na parkovišti. Spali jsme v kempu Laleham Camping Club západně od Londýna, kde nám naše kuchařka udělala večeři a druhý den i snídani.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Město je skutečně nádherné a stojí za prohlídku. Kromě opravdu starých památek zhruba z poloviny 1. tisíciletí je zde i velká řada nádherných domů, které určitě pamatují několik století. Za zmínku stojí i zdejší parky na břehu řeky, kterými jsme procházeli, ale také park Dane John Garden pod hradbami nedaleko zříceniny normanského hradu.