Černé nebo Bílé kameny

Tipy na výlet • Romantika • Pro zdatnější • Celodenní výlet • Do přírody • Na hory

Než vyjedu na Hvězdu • Fotografie (49) • Foto: Bobkart

Vstoupit do fotogalerie (49 fotografií)

Trošku divočiny

To je ten Bílý kámen

Vstoupit do fotogalerie (49 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Dlouhý den a blízkost hor láká k průzkum neznámých končin. Protože jsem v sobotu potkal známého a ten se mi zmínil o zajímavém místě. Po práci tedy sednu na kolo, je to celkem výhoda, že na hory to nemám tak daleko, musím ovšem překonat poměrně brutální stoupání přes Krásné do Hraběšic a na Traťovku to ještě celkem ujde, ale od Traťovky k Hvězdě a pak ještě pod Bílé kameny to je přece jen brutálnější. Méně zdatným doporučuji využít pohodlnějšího autobusu či automobilu, který nechají stát u motorestu na Skřítku.

Za čím jedeme?

Trošku divočiny • Foto: Bobkart

Celá cesta kterou jedu je asfaltka, na Hvězdu a ke Skřítku pak taková lesní, maximální výšku tato trasa dosahuje kolem 900m, mám to tedy z domu převýšení kolem 600m (cca na 15km, spíše ale na 11). Dojezd na Skřítek, přesněji na rozcestí Pod Bílými kameny je mírně z kopce, nebo po rovině. Ze zmíněného rozcestí se vydám kousek po modré značce (jakoby k Rabštejnu) ale asi po 300 m odbočím na pěknou lesní cestu, po chvíli dojdu k posedu, tam kolo zamknu. Zhruba tak nějak může postupovat i turista přímo od motorestu, může vlastně i dál až někam k rozcestí Sedlo Skřítek, ovšem musí se dívat pozorně někam Doprava (na jih) čili do kopce. Dá se někde najít stará svážnice či lesní cesta, v podstatě se jedná o hranici panství. Pokud najde tu pravou, prozradí mu to občas starobylý patník nebo hraniční kámen. Většinou se jedná o nějaký placák s vyrytým číslem nebo letopočtem. Jedná se vlastně o hranici Janovického panství. Jeden z kamenů je ovšem zajímavější. Od cesty se jeví jako jeden z podobných, ovšem stačí ho obejít a uvidíme znak Žerotínů (lev) a letopočet 1674. To už je celkem zajímavý kousek. Kdo to kolem Skřítku zná, vzpomene si že u cesty z Hvězdy na Kamenný vrch byl nějaký podobný patník nebo pomníček. Ten ovšem nesl nějaký nápis. Vydržel tam dosti dlouho, ale bohužel nevydržel všetečnost nějakého turisty, který jej zprivatizoval a ozdobil si s ním nějakou zahrádku.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V pustině na žádnou restauraci asi nenarazím, ale na zpáteční cestě se můžu zastavit na Skřítku v motorestu (nebude-li už zavřeno, nebo snad v Klepáčově na Ztracence).

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Kýženou stezku jsem tedy našel. Ta badatele vyvádí na vrchol Bílých kamenů. Z článků nejen na turistice se dá usoudit, že zmatek v mapách průzkumníky dosti mate, která lokalita je vlastně která. František Lysáček celkem pravdivě dokládá, že mapa Kčt v tom celkem tápe, ale zřejmě na tom nejsou lépe i ostatní vydavatelé. První vrchol, který tedy dosáhneme je Bílý kámen (948m). V zatáčce jsou na stromu přibité plastové značky (směry sedlo, skály). Momentálně je stezka trošku zaházená větvemi, ale není to nic nepřekonatelného. Po chvíli skutečně dojdeme k nějakému šutru (asi 3-4 větší balvany nebo skalky, to bude tedy ten Bílý kámen). Pokračujeme lesem dále a dorazíme k hlavním atrakcím – Černým kamenům. Tak by se skutečně měl mezivrchol nazývat. Je to poměrně velké kamenné moře s vrcholovými skálami. Soustava balvanů, šutrů i skal je cca 150m dlouhá a široká min 50m. Z vrcholu jsou pěkné vyhlídky. Nejzajímavější je asi blízký výhled na západ až jihozápad, tedy na Šumpersko, Hanušovickou vrchovinu a Králický Sněžník, samozřejmě pak severním směrem tedy na počátek hlavní hřebenovky (Ztracené kameny, Břidličná). Jih relativně zakrývají Bílé kameny. To je ten správný název hlavního vrcholu. Tam má být nějaká menší skalka, víc ukrytá v lese, tam jsem tedy nedorazil, protože jsem chtěl najít ještě jednu lokalitu. Východní směr je poměrně placatý, krajina Nízkého Jeseníku je spíš taková náhorní plošina, ovšem celkem pěkně se z té roviny vyjímá Velký Roudný (780m) je sice nižší než nejvyšší Slunečná (800m), ale ta je dosti táhlá, tak se těžko poznává.

Problém který vrchol je který jsem si raději ověřoval na starších mapách. Na staré vojenské mapě to skutečně sedí, Bílý kámen je první (od Skřítku), uprostřed jsou Černé kameny a poslední jsou Bílé kameny (je to v němčině). Státní mapa to řeší relativně podobně, ovšem Název Černé kameny přiřazuje ke kótě Bílých kamenů, správná kóta je bez názvu a název Bílé kameny je tam trošku pod vrcholem volně v lese. Zajímavostí na vojenské mapě je, že např. Kamenný vrch, je zde vysoký 962m, tedy je tím pádem nejvyšším vrcholem Hraběšické hornatiny. Dnes jsou tím nejvyšším bodem ovšem Bílé kameny. Podle těchto údajů je Kamenec druhý (955 m) a samotné Černé kameny mají 954 m. To jsou ovšem obrovské rozdíly...
Abych myšlenku doplnil, podle aktuálního měření (2019) je zase nejvyšší Kamenný vrch a to dokonce ještě 2 m navíc, tedy 964 m.

Ostatní informace

Po náležitém vykochání jsem tedy pelášil hledat ještě jedno místo (je to na samostatný článek). A protože doba pokročila, na Skřítku už měli zavřeno. Ovšem na Ztracence mi ještě nalili. Mimo to mě výlet nic nestál (jen značné úsilí do kopce).

Poslední aktualizace: 8.7.2013

Černé nebo Bílé kameny na mapě