Kam a jak jedeme?
Kromě památek a rozhleden, také rádi ochutnáváme pivo z minipivovarů.
Královéhradecký kraj se chystáme už opustit, ale máme hlad a tak to chceme trochu spojit dohromady – tady je pivovar i zámek.
Za čím jedeme?
Toto starobylé město se nachází zhruba 30 km na západ od krajského Hradce Králové na soutoku řek Cidlina a Bystřice. V jeho okolí je mírně zvlněná krajina - louky, pole, ovocné sady, ale i lesy a rybníky.
První písemná zmínka je z r. 1235. To zde na mírném kopečku nad řekou již stála osada s hradištěm, které mělo strážní funkci na obchodní cestě z Prahy do Hradce Králové. Z té doby je také původně románský farní, později hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice. Podle nalezeného kamenného nápisu by měl pocházet dokonce z r. 1134. O kousek jižněji – u řeky byla vybudována menší tvrz, která se stala správním centrem.
Majitelé se zde střídali, tvrz měnila svoji podobu. Po r. 1488, když došlo k rozvoji palných zbraní, byl v tehdejší osadě postaven nový kamenný hrad s hlubokým příkopem, do kterého byla po r. 1492 přivedena voda. To souviselo s právě dokončeným Velkochlumeckým rybníkem. Z hradu se stala nedobytná vodní pevnost, do které se vcházelo přes původní tvrz.
Od r. 1521 panství vlastnili Pernštejnové. Hrad a vše, co k němu patřilo, zmodernizovali. Během jejich panování byla obec povýšena na město. Jenže jako nekatolíci museli své panství r. 1547 prodat a opustit. Během třicetileté války bylo panství zpustošeno, ale rychle se vzpamatovalo. Z tohoto období je ve městě řada barokních památek.
R. 1611 panství získává
šlechtický rod Kinských. Hrad po požáru r. 1745 příliš neudržovali – stále tam však byl vinný sklep, zelinářská zahrada a rozsáhlé stáje. V letech 1721 - 1723 si v místech starého hradu postavili barokní
zámek Karlova Koruna, a to podle plánů jednoho z nejvýznamnějších architektů Jana Blažeje Santiniho – Aichela. Byl postaven na počest císaře Karla VI.. Stále je nejcennější stavební památkou města a jeho dominantou. R. 1948 byl majetek znárodněn. Poslední zbytky valů byly zahrnuty r. 1956. Potomci rodu Kinských jsou nyní opět majiteli zámku a okolních pozemků. Zámek je veřejnosti přístupný - viz
http://www.karlovakoruna-zamek.cz/prohlidka-zamku.htm, stejně jako rozsáhlý park. K zámku patří zámecká
kaple Zvěstování Panny Marie. Byla postavena v polovině 18. století a sloužila jako rodinná hrobka Kinských.
Nejstarší památkou ve městě je již zmiňovaný kostel Nejsvětější Trojice, původně z 12. století. Byl několikrát přestavovaný. Vnitřní výzdoba je ze 17. století. Má dřevěnou hranolovou věž.
Druhou nejstarší památkou je děkanský chrám Svaté Voršily na Klicperově náměstí, který postavili v letech 1538 - 1543 Pernštejnové v renesančním slohu s prvky pozdni gotiky. Je to trojlodní kostel s křížovou klenbou s hranolovou věží a cibulovou bání. Vnitřní zařízení bylo po požáru r. 1774 obnoveno v rokokovém stylu.
Na západ od zámku byla v letech 1717–1719 postaven Loreta, barokní klášter pro piaristy. Uprostřed čtvercového nádvoří byla Svatá chýše. Za Josefa II. byl klášter zrušen, v objektu byl špitál a po první světové válce byty. V roce 2000 byl objekt zrekonstruován, dnes je tam Městské muzeum, kde se dozvíte více o historii města a kde je expozice zemědělského náčiní.
My jsme se ve městě zastavili hlavně proto, že jsme si chtěli koupit pivo ze zdejšího pivovaru U Vacků v Klicperově ulici a také jsme se zde chtěli naobědvat. To první nám málem nevyšlo. Pivnici otevírají až v 17 hodin. Naštěstí hned naproti je infocentrum, kde jsme si postěžovali a ochotná paní nám poradila, abychom obešli blok do Husovy ulice. Tam se dostaneme do pivovarského penzionu a určitě nám tam umožní si pivo koupit. Takže to vyšlo, pivo jsme si koupili.
Pak jsme popojeli kousek směrem k zámku, kde je Zámecká restaurace a kde se nechá zdarma i zaparkovat. V sezoně to však může být problém (větší parkoviště je o kousek dál u zámecké zahrady – proti Lídlu). Pak dobře nejedeni jsme se ještě prošli hezky upravenou zámeckou zahradou s několika nádhernými starými stromy. Aby se tam líbilo i dětem, parkem prochází i pohádková cesta s 18 zastaveními.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Ve městě je řada možností, kde se najíst. My jsme se najedli v Zámecké restauraci hned u vchodu do zámecké zahrady.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Nejvíc času jsme věnovali zámecké zahradě s kaplí a zámkem a to se nám opravdu líbilo.
Ostatní informace
Město proslavilo několik významných rodáků – připomenu hlavně Václava Klimenta Klicperu, dramatika a otce české veselohry, který se zde narodil r. 1792. Po něm je pojmenována ulice i náměstí.
Odtud pochází známé rčení „Dopadli jak sedláci u Chlumce“. To je připomínkou události z r. 1775, kdy císařské vojsko potlačilo selské rebelie tím, že zahnalo vzbouřené sedláky do dnes již neexistujícího Velkochlumeckého rybníka.
Městem vedou cyklotrasy na vše strany. Stačí si jen vybrat směr a cíl a šlápnout do pedálů.
Poslední aktualizace: 16.10.2018
Chlumec nad Cidlinou – historie města, zámek a pivovar u Vacků na mapě
Diskuse a komentáře k Chlumec nad Cidlinou – historie města, zámek a pivovar u Vacků
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!