Grad Morava – Urbs Antiqua Rastizi

Kam a jak jedeme?

Do Mikulčic na bájný hrad knížete Rastislava. Areál vykopávek též zvaný Valy u Mikulčic je díky vysloveně placatému terénu snadnou dostupný ať již přímo z přilehlých Mikulčic, tak díky turistickému značení i z odlehlejších míst (Hodonín, Břeclav), naši výpravu sem přivedla cyklotrasa z nedaleké Moravské Nové vsi, která byla dočasnou základnou zdejšího pobytu.

Za čím jedeme?

Národní kulturní památka představuje archeologické naleziště s výzkumy Staré Moravy a Velkomoravské říše, převážně z období 8. a 9. století n.l. Na bývalých ostrovech meandrující Moravy bylo postupně od 50. let 20. století odkryté jedno z největších hradišť své doby a právem je považované za jedno ze sídelních hradišť velkomoravských panovníků Mojmíra I., Rostislava, Svatopluka I. (Velikého) a Mojmíra II.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Za občerstvením není potřeba docházet příliš daleko, komu nestačí nasytit ducha, tomu snad postačí stánek u pokladny (provizorní), jinak bližší okolí Hodonínska nabízí dostatek občerstvení téměř kam se podíváš.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

K Mikulčicím mám celkem kladný vztah již od nepaměti, neb coby malý hošík jsem zde s rodiči snad i jednou zavítal (na vykopávky). Po té jeden ze spolupracovníků mé matičky z Mikulčic přímo pocházel, tudíž i u nás na severu jsme měli v patrnosti, že existují i jiné značky vína než Romance, Kardinál a Ostravský kahan (v Čechách pak ještě Ludmila). Nakonec u jeho příbuzných jsem objevil první vinný sklípek.

To jen malá odbočka. V areálu u Mikulčic během vykopávek bylo odkryty základy asi dvanácti kostelů, k tomu i kamenné základy patrně knížecího paláce. Dobře opevněné sídlo bylo zřejmě ve své době téměř nedobytné, obklopené mocnou palisádou a vodními příkopy. Zřejmě se rozkládalo na minimálně dvou původních ostrovech v luhu Moravy. Jádro hradu tvořily právě zmíněné ostrovy o rozloze asi 10 ha, které tvořily ploché vyvýšeniny Akropole a Předhradí. Na Akropoli byly zjištěny největší stavby – bazilika, palác a několik dalších kostelů. Právě u nich pak jsou známé hroby často z bohatou výbavou, prozrazující na příslušnost k panovnické rodině, kněžstvu, duchovenstvu, ale i zámožnějším řemeslníkům. Areál hradiště byl obklopen přilehlým sídlištěm převážně zemědělného obyvatelstva. Na ploše asi 200 ha žilo v období panování Svatopluka Velikého (871-894) více než 2.500 obyvatel.

Velký výzkum zdejšího naleziště byl prováděn v l. 1954-1992 týmy pod vedením prof. Josefa Poulíka, doc. Zdeňka Klanici, dr. Čeňka Stani. Kromě základů staveb zde bylo odkryto 2.500 hrobů a shromážděno na 250.000 artefaktů včetně ozdob z drahých kovů, četné zbraně, kopí, meče, hroty šípů, ostruhy, nákončí opasků, sekery apod. Areál byl postupně zpřístupňován veřejnosti. V terénu byly vyznačeny zprvu jen v úrovni terénů základy, kde se ukrývají jednotlivé základy. Dnešní terén je oproti původnímu terénu před více než 1.000 let leckdy o dva metry výše (po pravidelných záplavách). Nálezy jsou prezentovány ve výstavních pavilonech. Pavilon č. I. Je momentálně v rekonstrukci, ten prezentuje většinou hrobové nálezy, ale i monoxyly (lodě) apod. Po rekonstrukci bude v pavilonu umístěno návštěvnické centrum (i důstojná pokladna), atrakcí bude určitě vyhlídková věž. Z ní by mělo jít dohlédnout na kostelík sv. Markéty Antiochijské u nedalekých slovenských Kopčan za Moravou. Jedná se patrně o jedinou celou zachovanou Velkomoravskou stavbu.

Od roku 2008 je zpřístupněn nový Pavilon II. Dveře do pavilonu jsou opatřeny slovy Evangelia v Cyrilici (na rubu najdeme překlad). Muzejní expozice skrývá pohled na odkryté základy I. a II. kostela (skutečné objekty). Na světelných panelech jsou k nahlédnutí ideální rekonstrukce nalezených staveb, součástí expozice jsou repliky šperků, modely objektů apod. Součástí prohlídky je i videoprojekce.

Po pavilonech následuje venkovní (terénní část) hradiště.

V letech 2007-13 probíhaly v areálu revizní výzkumné práce v souvislosti s revitalizací areálu (před výročím 1.150 let od příchodu Cyrila a Metoděje). V rámci těchto prací došlo i k novému znázornění polohy základů některých staveb. Oproti původnímu vyznačení kameny v úrovni terénu jsou dnes vyznačené základy v podobě zídek výšky min. 30–40 cm Vysokých. Skutečné základy, leckdy překvapivě mohutné jsou ovšem návštěvníků skryté v několikametrové hloubce, ty pravé jsou k vidění jen ve zmiňovaných Pavilonech. Nutno ovšem podotknout, že prohlídka venkovních nálezů je i příjemnou procházkou v okolí lužního lesa kolem dolního toku Moravy. Samotný areál naleziště je pak tvořen spíše rozsáhlými loukami se solitérními stromy, leckdy úctyhodného stáří. Snad jen v parném létě zde návštěvník poněkud strádá, ale příroda zde má své kouzlo i v období mimo nápor hlavní turistické sezony.

Nesmíme zapomenout i na novodobou sochu bratrů sv. Cyrila a sv. Metoděje, kteří zde jistě rovněž působili. Najdeme ji u základů X. kostela před hlavními objekty areálu. Mikulčický areál je poutním místem věřících i z cizozemí, zejména z Bulharska. Vyhnaní žáci věrozvěstů spolupoložili základy tamějšího vzdělání.

Ostatní informace

Do budoucna se uvažuje o výstavbě dřevěné lávky či mostu přes Moravu do zmíněných Kopčan, ostatně dřevěný most přes Moravu zde zřejmě v 9. století skutečně byl. Vstupné do expozice je relativně příznivé, do výstavních Pavilónů 60,- Kč, bez Pavilónů (pouze venek) 40,- Kč. Setkal jsem se sice s názory, že někde na Balkáně najdeme z té doby daleko zachovalejší stavby. To je asi pravda, nicméně nesmíme pominout, že vpád Maďarů počátkem 10. století byl asi značný, a po té co bylo sídliště opuštěné, dokonala svoje samotná řeka Morava, ostatně to co dovede nám předvedla relativně nedávno (1997). A za tisíc let takových pohrom bylo určitě dost.