Grand Tour of Switzerland – parádní nejen pro motorkáře

Kam a jak jedeme?

 Vyrážíme do Švýcarska. Jedeme na motorkách (BMW GS 1200 a Honda Transalp 750), protože si chceme užít primárně horské průsmyky a silnice. Cesta vede po plzeňské dálnici na Rozvadov a pak přes Německo, Rakousko, Lichnštejnsko až do Švýcarska. Celá trasa se dá v navigaci nastavit bez poplatků za dálnice a až k hotelu kousek za Davosem jsme ujeli 700 km. Ale minimálně švýcarskou dálniční známku (40 CHF = cca 1.000,-) určitě doporučuji zakoupit!!!

Za čím jedeme?

 Ve Švýcarsku jsem byl před 12 lety. Letecky, po Švýcarsku jsme se přepravovali převážně tamní dokonalou veřejnou dopravou a bylo to fajn. Ale na motorce, to je úplně jiný zážitek. Člověk má větší svobodu, víc toho vidí a i když pod helmou, má daleko větší kontakt s okolní překrásnou přírodou. Švýcarsko voní (a nemyslím to zle) kravskou mrvou, senem a čistotou. Další věc, která zvyšuje zážitek z cestování na motorce.

 Cílem naší cesty byla jihovýchodní část Švýcarska, kde je koncentrace horských silnic tak veliká, že jedete skoro pořád v zatáčce a pohledem motorkáře se ocitnete v ráji na Zemi. Když k tomu připočtete kvalitní asfaltový povrch a úchvatné výhledy na horské štíty a údolí všude kolem, budete si užívat každý kilometr cesty a přát si, aby slunce nezapadlo. Možná jedinou vadou na kráse je, že jak se pohybujeme na horských silničkách, není podél cesty moc místa na zastavení. Kochat se proto musíme převážně za jízdy. Ale krásných výhledů je tolik, že kdybychom chtěli u každého zastavovat, sesedat z motorky a fotit nebo natáčet, za den bychom toho moc nenajeli.

 Při plánování cesty po Švýcarsku lze využít již vytvořenou trasu Grand Tour of Switzerland, která vás zavede na ta nejzajímavější místa a představí nejlepší body pro pořízení fotografií. Primárně je určena především pro motorky a auta. Trasa vede kolem celého Švýcarska v délce 1 643 km mimo dálnice, po okreskách a všech těch silničkách, které při své cestě chcete vidět. Grand Tour of Switzerland funguje i jako mobilní aplikace.

 Trasu pochopitelně nemusíte otrocky následovat, protože ať v tomto regionu uhnete kamkoliv, impozantní hory plné nádherných výhledů vás budou provázet doslova na každém metru cesty. I my jsme z plánované trasy lehce odbočili a odskočili si ze Švýcarska projet jednu z nejznámějších silnic světa, vedoucí na italské Passo dello Stelvio (2758 m n. m). Impozantní dílo plné zatáček by jistě bylo hříchem nenavštívit, když jsme od něj byli asi 50 km. Vyhlášenost tohoto místa sebou nese i poměrně hustý provoz, kdy se k vrcholu derou nejen spousty motorkářů a aut, ale i cyklistů. Což na relativně úzké silnici přináší řadu situací, kdy je třeba zvolnit nebo rovnou zastavit. Zážitkově tu vítězí spíš krása místa než radost ze svezení. Tak to prostě je. Ale nelitujeme. Stelvio odškrtnuto a rádi se vracíme zpátky do švýcarských Alp. Zdejší průsmyky jsou možná maličko méně věhlasné, ale na kráse jim to rozhodně neubírá. A pohledem motorkáře mají zásadní výhodu, že svezení na nich bývá často příjemnější. Ať už z důvodu menšího provozu, větší šířky vozovky nebo táhlejších zatáček umožňující rychlejší průjezd. Pokud bych měl vybrat 3 nejhezčí průsmyky, které jsme projeli ve Švýcarsku, pak by to byly Julier pass (hned za St. Moritz), St. Gotthard Pass (ten je vydlážděn kostkami čili svezení nic moc, ale místo nádherné) a nejvíc se mi líbil Furka Pass. Krásné svižné svezení, zastávka u legendárního hotelu Belvedere, zubačka s parní lokomotivou v údolí a dechberoucí horské panorama – to se nikdy neomrzí.

Protože nám počasí přálo a nejvyšší teplota při naší cestě dosáhla 34°C (což v motorkářském oblečení rozhodně není něco, co by si člověk užíval) vyrazili jsme se ochladit pohledem na největší (délka 23 km a tloušťka 940 metrů) alpský ledovec Aletschgletscher. Aletschský ledovec obsahuje až 4 % pitné vody v Evropě! Na fotkách ani videu to tak nevynikne, teprve na vlastní oči skutečně poznáte, jak je ledovec obrovský. Nádherné, neskutečné, impozantní – další superlativy si doplňte sami. Pojedete-li do Švýcarska, toto místo nesmíte vynechat, protože je to zážitek, který si jistě budete pamatovat po zbytek života.

Náš prodloužený víkend bohužel pomalu končil a nezbylo než se vydat na zpáteční cestu. Ještě jednou jsme si užili průjezd Furka Passem a pak zalitovali, že jsme nepořídili švýcarskou dálniční známku. Cesta domů byla kolem 800 km dlouhá. Z toho cca 200 km po Švýcarsku. Těch 200 km po okreskách přes městečka, kde je povolená rychlost 50 resp. 30 km/h nám trvalo téměř 5 hodin (skoro stejně jako zbylých 600 km). Čili na tranzit se ta dálnice určitě vyplatí.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytováni jsme byli zde:
www.walserhuus.ch/de
www.randolins-hostel.ch
www.radissonhotels.com

Využili jsme hotelové polopenze, protože po celém dni v sedle motorky ve vedru je to ta nejjednodušší varianta.
Obědy jsme řešili netradičně, formou pikniků někde u cesty. Součástí každého správného výletu je i ochutnávání regionálních dobrot. Ve Švýcarsku je možné spojit cestování po trase Grand Tour of Switzerland i s The Grand Tour Snack-Box. Za 25CHF si koupíte u vybraných obchodníků pěknou červenou plechovou krabici s lokálními produkty. Většinou tam bývá voda, sýr, klobása, sušenky, čokoláda, ale i jogurty, křížaly a další lokální produkty. Pravda, na motorku se ten box přidělává poněkud komplikovaně, ale pokud jedete autem, jste v klidu. Na trase si pak můžete vybrat, u kterého dalšího obchodníka si už jen za 20 CHF box "dobijete". Ale pozor, vlastnictví červené krabice je nutností, bez ní vám ten speciální obsah neprodají. Výhodou tohoto systému je, že ochutnáte i produkty, které by vás třeba nenapadlo si koupit. A pokud by vám něco z toho nechutnalo, pořád to můžete vzít domů pro tchýni, jako dárek z cesty...

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nádherná čistá příroda, obrovské hory a pochopitelně neskutečný zážitek z tisíců projetých zatáček.

Ostatní informace

Video s povídáním o našem výletu níže a na youtube.com