Hartberg –přestávka při cestě na jih po rakouské dálnici A2

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Za kulturou

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (9 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Někteří z nás zcela jistě pojedou po rakouské dálnic A2 směrem na jih na dovolenou. Cesta po dálnici je sice rychlá, ale docela monotónní. Známe to všichni, brzda, plyn, řazení se do pruhu, předjíždění a tak pořád dokola až dřevění noha, kterou šlapete na plyn. Ideální zastávkou která nezdrží je malebné rakouské městečko Hartberg. Typické spořádané, malebné a načančané rakouské městečko skrývá jedinečný poklad. Románský karner s působivou freskovou výmalbou je jednou z nejcennějších románských staveb na území Rakouska.

Za čím jedeme?

Rakouské Podunají, Bavorsko, okrajové části Maďarska, Slovensko, u nás Jižní Morava (období od 12. století do 15. století) – všude tam najdeme karner. Karner je specifická stavba typická právě pro tuto oblast. Jedná se o středověkou dvoupodlažní centrální stavbu (může připomínat rotundu), stojící v blízkosti farního kostela na hřbitově. Horní část sloužila jako kaple, kde se konaly zádušní mše. Spodní část sloužila jako kostnice. Obě patra mají vždy samostatný vchod. Karner nikdy nevznikl samostatně, ale jen v souvislosti se stavbou kostela.

A právě jeden takový ukázkový příklad karneru najdeme v Hartbergu. Celkem drobná polygonální stavba s výraznými jehlancovitými střechami se skrývá hned za farním kostelem, který stojí na náměstí v centru města. Stačí udělat pár kroku za roh a uvidíte nádhernou románskou stavbu z 2. poloviny 12. století. Typické románské kvádříkové zdivo fasády je z mušlového vápence. Přízemí (kostnice) je nepřístupná, ale po kamených schodech přistavěných v 19. století můžeme vystoupat do horního patra, kde je kaple Sv. Archanděla Michaela (mimo jiné ochránce duší zemřelých).

Přes den bývá otevřeno, stačí jenom silně zatlačit do starých kovaných dveří ve středu románského portálu. Otevře se nám úchvatná románská prostora završená kopulí s polokruhovou apsidou s oltářem. Stěny i klenba kopule jsou celé pokryté nádhernou freskou výmalbou. Původní fresková výmalba pochází z období kolem roku 1200 (patrně 1167), nicméně v období "divokého" romantismu proděla stavba celkovou rekonstrukci (bylo přistaveno vstupní schodiště), malby byly rekonstruovány a rozsah výmalby byl rozšířen. Autor nových výmaleb, Theophil Melicher přídal do freskového cyklu mimo jiné postavy krále na koni, postavu krále s drakem, holubici a ďábla. Změněna byla také barevnost fresek. Původní, patrně tlumená barevnost se nedochovala a byla nahrazena sytými zemitými tóny, které můžeme vidět i dnes. Rovněž ikonografický význam freskové výzdoby není zcela jasný. Romantizující domalby a úpravy středověkých maleb k tomu značně přispěly. Středověkého původu jsou nádherné postavy králů na zvířatech, jež snad ikonograficky vychází z kroniky Paula Orosiuse. Lev symbolizuje Babylonskou říši, leopard Alexandra Makedonského a čtvrté zvíře je kanec s deseti rohy. Postavy podle některých ikonografů symbolizují čtyři světové říše. Jiné interpretace ale tuto ikonografii zatracují a uvádí, že se jedná o symboliku sedmi smrtelných hříchů podle Tomáše Akvinského. Dodnes není tato problematika uzavřená a neustále je vedena odborná diskuse na toto téma.

Ať je tomu podle interpretace jedněch nebo druhých, jedna věc je jistá. Fresky ze středověku i jejich nové "sestřičky" z období romantismu utváří úžasný celek, dokonalý "Gesamstkusnstwerk", který nikde hned tak neuvidíme.

Stavba je působivá také z venku. Zajímavý pohled na karner je z ulice, která se nachází pod kostelem, tam se snadno dostame boční ulicí vedoucí z náměstí. Uvidíme hmotu karneru v plné kráse a navíc v kontrastu se zdobnou barokní kopulí kostela.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Po prohlídce úžasného karneru si můžeme dát kávu (nebo něco na zub....) v jedné z restaurací v centru a posilněni můžeme pokračovat dál na naší cestě za sluncem.