Hrad Mitrvald

Kam a jak jedeme?

Naše cesta začíná na Exitu 41 dálnice D5. Odtud směřujeme na Kařez/Zbiroh. Poté, co se dostaneme do Zbirha, oprojedeme okolo továrny a po delším táhlém kopci se octneme na křižovatce. Zde odbočíme doleva (do mírnějšího stoupání). Projedeme Zbiroh a směřujeme do Plískova. Za Plískovem nás čeká křižovatka, kde odbočíme Doprava, směrem na Lhotu po Radčem. Křižovatku u autobusové zastávky projedeme rovně a stoupáme do prudšího kopce okolo hospody, obchodu a kostela. Na vrcholu kopce nás čeká fotbalové hřiště, u kterého zaparkujeme naše auto a dále pokračujeme pěšmo.

Naše cesta se ubírá po štěrkové cestě, podél lesa. Po cca 500 metrech je rozcestí, na kterém se dáme doleva a pokračujeme dále do kopce. Přibližně po 3 kilometrech se dostaneme na další rozcestí, kde odbočíme Doprava a na dalším rozcestí se dáme opět doprava na lesní cestu. po mírném stoupání přichází prudší klesání a opět stoupání. navrcholu stoupání jsme skoro na konci naší cesty. Na pravé straně se nachází vyhlídka z "hradu", nalevo je vyhlídka ze srázu.

Za čím jedeme?

Nevelký, ale pevný hrad Radeč stával na příkrém skalnatém vrcholu kopce, na okraji pohoří Radče, v lese. Na severovýchodní části příkrých skal stála nejspíše zděná věž. Dodnes tu po ní zbylo na svahu rozházené kamení. K západní straně spadá úbočí mírněji. Zde byl proto vyhlouben do půlkruhu příkop, chráněný zvenčí rovněž půlkruhovou, většinou ve skále vytesanou hradbou. Ve zbytku této hradby je dosud průlom, v němž bývala brána. Nejstarší zpráva o hradě Radči je z roku 1343, kdy se připomíná Oldřich z Mitrvaldu (německé jméno hradu Radče) z rodu pánů z Litic. Patřila mu určitě i blízká ves Těškov. Jeho zboží zdědil Rous z Litic, zmiňovaný roku 1360 jako patron kostela ve Lhotě pod Radčem. Roku 1371 vládl hradu Albert z Kolovrat, jenž si organizoval na svém panství, například ve Lhotě pod Radčem, manské jízdní střelce pro obranné potřeby hradu. Od roku 1376 se držitelé Radče často střídali. Posledním z nich byl v letech 1409–1423 Petr z Oseka, který už sídlil na Hoholově. Zdá se, že nepohodlný hrad Radeč nebyl již od konce 14. století obýván a zpustl. Jeho zboží připadlo oseckému a zbirožskému panství a nakonec většinou Zbirohu. Při popisu zbirožského panství z roku 1652 se ještě mluví o „léčích při Těškově pod starým hradem“. Radeč byl už tehdy zřejmě zříceninou.

zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Cestou jsme nevyužili žádné stravovací a ubytoací zařízení.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Výhled do okolí, příjemná procházka a krásná příroda.

Ostatní informace

Cestou jsme utratili pouze za dopravu a občerstvení.