Hraniční hora Hvozd

Kam a jak jedeme?

Na pátou nejvyšší horu Lužických hor, kterou protíná státní hranice mezi Českem a Německem, se vydáváme z obce Krompach.

Za čím jedeme?

V této hraniční obci se dá bez problémů zaparkovat a zároveň si i prohlédnout zdejší barokní kostel Čtrnácti svatých pomocníků, či bývalý zámek. Další zajímavostí obce, kolem které vede i červená turistická značka směřující na Hvozd, jsou prastaré památné tisy. Původně byly považovány za nejstarší stromy na našem území se stářím cca 1000 let. Po důkladném dendrologickém výzkumu však bylo datováno jejich vysazení do druhé poloviny 16. století, takže jejich stáří je nyní asi 450 let.
Kousek za posledními stavení Krompachu nás červená značka dovede na státní hranici, kterou kopíruje až na samotný vrchol Hvozdu. Po ní se tedy dostáváme až do nadmořské výšky 749 metrů.
Na vrcholu Hvozdu byl již v roce 1853 na německé straně postaven hostinec, který vyhořel v roce 1877. Poté byl postaven hostinec nový, tentokrát na straně české a na straně německé byla postavena turistická chata. Restaurace na české straně vyhořela v roce 1946 a do dnešních dní se z ní zachovaly jen zbytky sklepů. Turistická chata na straně německé slouží turistům dodnes. Kuriozitou je, že přes její terasu vede státní hranice, takže můžete s někým sedět u jednoho stolu, ale každý v jiné zemi. Na severní stradě vrcholu byla v roce 1892 postavena 25 metrů vysoká kamenná rozhledna s restaurací, která stejně jako vyhlídka u turistické chaty nabízí za dobrého počasí krásný výhled do zdejšího kraje.
Nám počasí bohužel nepřeje a tak se vydáváme na další část cesty. Po červené turistické značce, která stále vede po hranici přicházíme na rozcestí Kammloch a odtud stále po červené se vracíme do českého vnitrozemí. Na rozcestí Na Šestce přecházíme na modrou značku, která vede kolem krásně upraveného místa se studánkou u skautské chaty. Původně objekt sloužil jako myslivna, později jako restaurace či rekreační středisko Lidových milicí.
Modrá značka nás po úpatí Hvozdu, z kterého se za dobrých klimatických podmínek určitě otevírají krásné výhledy do kraje, dovede až na rozcestí Babiččin odpočinek. Odtud je to již jen kousek po silnici nazpět do Krompachu.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Možnost občerstvení je v restauracích na Hvozdu. Platit se zde dá i korunami.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Samotný výstup na Hvozd je zážitek, rozhledna je taky moc pěkná, jen to počasí nám nepřálo a výhledy tedy nic moc.

Ostatní informace

Turistická chata na Hvozdu má otevřeno celoročně.
Rozhledna na Hvozdu s restaurací je otevřena po celý rok, kromě pondělků. Vstup na rozhlednu 1 euro.