Kam a jak jedeme?
Podle jižního pobřeží se pomalu přesouváme na východním směrem k hlavnímu městu Reykjavíku. Oblast je poměrně neosídlená, je tu však několik zajímavých vodopádů. Zvlášť dva stojí za návštěvu.
Za čím jedeme?
Před širokou řekou Markarfljót odbočujeme po silnici č. 249 vpravo, jen kousek do vnitrozemí. Parkujeme na parkovišti u řeky Seljalandsá, která vytéká z ledovce Eyjafjallajökull. Jsou tady toalety, je tu i stánek s občerstvením a upomínkovými předměty, je však už vidět i zajímavý vodopád. Sice vedle něj jsou další dva úzké vodopády, ale ty jsme v první chvíli ani nezaregistrovali. Překvapuje nás tady i zelená tráva a zelení pokrytá skaliska.
Vodopád Seljalandsfoss je jeden z nejznámějších islandských vodopádů. Padá z bývalých mořských útesů do hloubky 60 metrů. Zvláštností tohoto vodopádu je možnost prohlédnout si ho ze všech stran. Voda padá do jezírka, které je dnem jeskyně. Zadní stěna jeskyně je kryta skalním převisem. Je tam tedy teoreticky sucho a přesně tam vede stezka, po které se nechá projít pod vodopádem. Je to krásný pohled. Foukající vítr sice zanáší kapky všude, je to však paráda.
Šipka nás posílá 560 metrů k dalšímu vodopádu. Mineme ty dva úzké vodopády – prakticky až teď jsme si jich všimli. Je nám jasné, že podle šipky musíme ještě dál. Najednou se dostáváme k úzké soutěsce, kterou vytéká potok. A uvnitř to hučí. V potoce jsou kameny, po kterých se nechá soutěskou projít. Jediný problém je, že tu nejsme sami. Naštěstí většina lidí až sem nejde, od prvního vodopádu se vrací do aut a autobusů. I tak je nutno trochu ohleduplnosti. Chvilku to trvá, ale dovnitř jsem se dostala. A tam jsem žasla. Vodopád Gljufrafoss je na jednom bezejmenném potoce, který se po chvíli vlévá do široké řeky Markarfljót, ale svou mohutností si s vodopádem Seljalandsfoss moc nezadá. Voda padá z výšky mezi rozeklané skály do této jeskyně, shora svítící sluníčko dělá tento jev ještě zajímavějším. Je to fakt něco neskutečně krásného. Z louky je vidět jen jeho horní část. Bohužel tento vodopád není zahrnut mezi nejkrásnější vodopády Islandu, proto jsem se ani nikde nedočetla, z jaké výšky voda padá, ale něco okolo čtyřiceti metrů to možná být může.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
U parkoviště je občerstvení, místo na louce před vodopádem Gljufrafoss je označené jako kemp Hamragarðar. Mám pocit, že tam snad ani nějaké zázemí není. Ale možná se pletu. Měla jsem oči jen pro ty dva vodopády.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Celé tohle údolíčko je hezký kus islandské krajiny. V době dávné to však bylo mořské dno a okolní skály byly mořskými útesy. Vodopády mne skutečně nadchly.
Ostatní informace
Za přírodní krásy se na Islandu neplatí. Toto je snad jediné místo, kdejsme se zastavili, odkud se nedá snad ani nikam jinam jít.
Poslední aktualizace: 4.4.2020
Island – vodopády Seljalandsfoss a Gljufrafoss na řece Seljalandsá na mapě
Diskuse a komentáře k Island – vodopády Seljalandsfoss a Gljufrafoss na řece Seljalandsá
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!