Obec Janov nad Nisou se nachází na úpatí Jizerských hor, asi 5km severně od Jablonce nad Nisou, rozkládá se v údolí Bílé, někde také označované Rýnovické, Nisy a na přilehlých stráních. Je ideálním místem pro vstup do oblasti Jizerských hor, jak pro zimní sporty, tak pro celoroční turistiku.
Tato obec se nachází zhruba 12 km na východ od okraje Liberce (cestou přes Bedřichov), do Lučan nad Nisou je to jižním směrem cca 8 km, do Albrechtic 11 km na východ.
První písemná zmínka je v liberecké matrice z r. 1645 – již kolem r. 1630 se zde prý jako první usadil uprchlý rekrut Johan Wolfganf Reckziegel. Od jeho jména se odvodil i název obce – přezdívali mu Jan z hor - Hans vom Berge. Protože zde bydleli Němci, tak i název byl německý - Honsberg, později Johannesberg a pak česky Janov. Jako v celé této oblasti se obyvatelé i tady živili broušením skleněných perel, knoflíků, později se zde rozšířil i textilní průmysl. První brusírna byla založena r. 1750, počátkem 20. století jich bylo 40 a 47 mačkáren skla, kde se vyráběly speciálním způsobem různé korálky a knoflíky. Počátkem 20. století byl Janov na vrcholu svého rozkvětu. R. 1909 byl povýšen na městys, r. 1922 na město. Z Liberce sem tehdy jezdila i tramvajová linka. V letech 1927 – 1929 byla postavena radnice. Dnes je poblíž centra poslední sklárna a v části Velký Semerink poslední brusírna.
Na vrchu Královka 3,5 km na sever od obce je stejnojmenná rozhledna. Jenže koncem 19. století bylo vše jinak. R. 1888 na tomto vrcholu původně s názvem Nekras stávala 19 metrů vysoká dřevěná třípatrová rozhledna, kterou zde postavili členové Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory. Zdejší pozemek vlastnil sedlák König. Těsně pod vrcholem od r. 1806 bydlel a pozemek pod rozhlednu spolku daroval. Proto se rozhledna a s ní i vrch pojmenoval Königshöhe, česky Královka. Rozhlednu si turisté brzy oblíbili, proto zde o 2 roky přibylo i malé pohostinství.
Již brzy po tom, co r. 1906 dřevěnou rozhlednu strhla vichřice, se začala stavět kamenná masivní věž. Postavili ji během 4 měsíců a 8. září 1907 byla slavnostně zpřístupněna. Staré pohostinství zde bylo až do r. 1933, kdy lehlo popelem. Proto byla v letech 1934-36 postavena nová turistická chata.
Po 2. světové válce se zde střídali majitelé, v letech 1980-86 byla rozhledna dokonce i opravena. Přibylo zde však i několik různorodých objektů. R. 2013 chátrající areál vydražila pražská společnost Kisses s.r.o., která opravila rozhlednu, zbourala nevyhovující objekty a mohutně upravuje celý areál. V původní budově nově otevřela samoobslužnou restauraci Sluneční terasa s velkým venkovním posezením a hezkou vyhlídkou a velké venkovní dětské hřiště. Chce přistavět další budovy, kde bude hotel, apartmány i welnes, a venkovní amfiteátr. Nechtějí stavět nic moderního, ale zachovat původní charakter. Zkoumají původní plány i materiály.
Kamenná rozhledna je 24 metrů vysoká a na vyhlídkovou plošinu ve výši 23,5 metru vede 9 venkovních kamenných schodů a 102 železných schodů uvnitř věže. Z prosklené vyhlídkové plošiny se nechá vyjít i na otevřený vyhlídkový ochoz, odkud je krásný výhled na Jizerské hory, Krkonoše, Český ráj, Ještěd, Jablonec nad Nisou, do Polska i Německa. Jen tu není nikde žádná panoramatická tabule. Západním směrem je výhled omezen vzrostlými stromy. Rozhledna je přístupná celoročně - pokud je zavřena, klíče je možno si půjčit v recepci uvnitř chaty. Vstupenky se kupují v pokladně restaurace.
Na vrcholu se nechá zaparkovat – podle zde psaných informací má být parkoviště placené. Možná v sezoně. Za nás ve čtvrtek 4. října 2018 tam lidí bylo dost, ale nebyl tam nikdo, kdo by parkovné vybíral, ani nic, kde by se parkovné dalo zaplatit.
Nejbližší možnost je samozřejmě přímo u rozhledny v nově upraveném objektu. My jsme se tam nezastavili. Řidič pivo nemohl a večeři jsme měli v penzionu. Lidí tam však bylo dost, a to byl říjnový všední den, ale také hezké počasí.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Takovéhle kamenné rozhledny mám moc ráda. Navíc nádherné byly i výhledy. Co víc chtít od rozhledny.
Ostatní informace
Od rozhledny na okraj Bedřichova vede dětská Mravenčí naučná stezka. Je dlouhá necelý kilometr a samozřejmě seznamuje malé návštěvníky s těmito malými obyvateli hor.
Souběžně vede i žlutá turistická trasa, která přes kopec přechází z jihovýchodu na severozápad. Na silnici těsně pod rozhlednou je ještě rozcestí modré a zelené turistické trasy, vede tudy i cyklotrasa. V okolí je i řada neznačených cest. Po jedné z nich se zhruba po 0,5 km dostanete k Prezidentské chatě, kde nabízí i vyjížďky na koních, v zimě i na saních. Provozují i malou miniZOO.