Loading...
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Pro zdatnější • Putování (více dnů) • Do přírody • Na hory • Na kole • Se psem
Jelení je od roku 1947 oficiální název dnes již zaniklé obce v Krušných horách zhruba 2 km od česko-německé státní hranice, 5,5 km od Nových Hamrů, jichž je formálně součástí a asi 10 km od krušnohorského Nejdku. Tuto malebnou vesničku v údolí potoka Černá voda založili němečtí horníci již v 15. století. Tehdy ještě pod názvem Hirschenstand. V minulosti se zde těžil cín, obyvatelé se zabývali také výrobou krajek, rukavičkářstvím, zemědělstvím. Obec se nachází v poměrně vysoké nadmořské výšce (845-915 m), bývá tu chladno a větrno i v teplejších ročních obdobích, a tak není divu, že trvalé osídlení zde vzniká až od 17. století. Původní obyvatelstvo bylo výlučně německé a obec prosperovala až zhruba do 18. století, kdy postupně dochází k utlumování těžby, která se přestává vyplácet z důvodu dovozu levného cínu ze zámoří. I přesto tvoří v roce 1890 vesnici 164 domů a bydlí zde 1206 obyvatel. V roce 1832 je zde postaven kostel sv. Antonína Paduánského s farou. Později, po roce 1918, kdy do zdejších končin přicházejí první Češi, aby zde pracovali jako úředníci mimo jiné na zdejším celním úřadě, je mezi kostelem a farou postavena i škola. Zdejší kraj se začíná více zpřístupňovat pro obyvatele z vnitrozemí, stává se oblíbeným místem pro trávení letních dovolených a cílem turistických výletů. Z Nových Hamrů a Nejdku je sem zavedeno autobusové spojení. I přesto vesnice pomalu vymírá, v roce 1920 je zde evidováno již jen 139 domů a 834 stálých obyvatel. Relativně poklidnou idylu krušnohorské vesnice a soužití německého a českého obyvatelstva postupně narušují stíny blížící se 2. světové války. Po jejím konci je ze známých důvodů v roce 1946 německé obyvatelstvo odsunuto vlaky z Nejdku do Bavorska. K dosídlení obce již nikdy nedojde, v roce 1951 je zde vyhlášeno hraniční pásmo a území vesnice, které se dříve rozkládalo na ploše 13,97 km², se stává územím nikoho, které stráží pohraničníci. Údajně však i v této složité době zde dokázala přebývat i jedna z původních obyvatelek německé národnosti. Opuštěné budovy postupně pustnou a rozpadají se. V 50. letech 20. století je zapálen místní kostel a jeho pozůstatky slouží jako zásobárna dřeva, stavebních materiálů a úkryt pro dobytek. V roce 1964 místní krajinou prochází trasa Závodu míru, proto dostává zdejší vojenská posádka posily a veškeré pozůstatky budov, kostela atd. jsou srovnány se zemí a zahrnuty zeminou. Zůstanou jen čtyři budovy, které se dochovaly dodnes. V jedné z nich je dnes pension a restaurace na adrese Jelení 4, viz penzionjeleni.cz. Druhá budova je o něco níže směrem k Novým Hamrům. Říká se jí Villa a již dříve sloužila jako německý hotel a později pak do roku 1989 jako rekreační zařízení Ministerstva zahraničních věcí. Dnes je v ní ubytování na adrese Jelení 1, viz Jelení - Mezi Jeleny. Místní majitelé chovají koně a lamy a pro zájemce organizují procházky s nimi. Další dvě původní budovy, které se v obci nacházejí, jsou využívané jako soukromé rekreační objekty. V Jelení naleznete památník na místě, kde dříve stával kostel sv. Antonína Paduánského. Lidé z německé strany zde nechávají cedulky s fotkami svých blízkých zesnulých, kteří se zde kdysi dávno narodili a žili.
Jelení má ideální podmínky nejenom na jaře, v létě a na podzim, kdy je tu plno hub a místo láká k procházkám a projížďkám na kolech. V zimě se tu dá krásně běžkovat, prochází zde totiž upravovaná Krušnohorská magistrála, viz https://www.facebook.com/KLMzapad/