Ke skalám u Kaliště.

Kam a jak jedeme?

Ráno je jako vymalované a tak ještě uložit jídlo a pití do batohu a jdeme na nádraží. Vlak jede kupodivu na minutu přesně a přípoj z Klatov do Plzně také. Vystupujeme na zastávce v Červeném Poříčí, zbývá ještě určit směr podle mapy a můžeme jít. Cílem je několik, poměrně velkých skalních útvarů u osady Kaliště a tím největším lákadlem je jedna z nich, ze které by měla být vidět Šumava. Všechno kolem se to jmenuje Švihovská vrchovina, blíže určeno její severovýchodní část. Slunce začíná trochu připalovat, ale mírný větřík to zase zpříjemňuje.

Za čím jedeme?

Od zastávky začínáme stoupat okreskou, směrem k Třebýcince. Asi po 300 metrech odbočujeme vlevo a přes strniště po řepce jdeme k lesu. Je odtud hezký pohled do údolí Úhlavy, na Červené Poříčí a vrch Stramchyni ( 543 m.n.m.). Les je na svahu Matějkovny ( 515 m.n.m.), jejíž hřeben je také menším skalním městem. Jdeme při jižním okraji lesa až na Pastviny pod Kalištěm, kde přecházíme na červenou od Švihova. Stoupání je strmější a končí v sedle nad osadou. Je odtud hezký pohled na severní část Chudenické vrchoviny. Pásmo hor začíná Tuhoští ( 601 m.n.m.), následují Běleč ( 712 m.n.m.)), Valba ( 652 m.n.m.), Říčej ( 698 m.n.m.) a Bělýšov ( 652 m.n.m.). Doubrava ( 727 m.n.m.) je trochu v oparu a hřeben Šumavy vidíme pouze v obrysech. Sestupujeme starou úvozovou cestou a po chvilce jsme u prvního stavení osady Kaliště.

Mají tu hezkou zvoničku a stavení jsou díky chalupářům většinou opravena. Od rozcestí se dáváme po zelené k jihu. Návrší nad osadou ukrývá skály, ale proniknout k nim je nemožné.Přístupnější skalní hřeben je protažen od cesty směrem k východu a dokonale je pokryt lesem. Naše cílová skále je na kopci Ve vršku ( 535 m.n.m.), v některých mapách má jméno Na Čihadle. Odbočujeme vpravo stezkou při kamenitém hřbetu. S narůstající vzdáleností se zvyšuje i výška skal. Hřbet končí asi 20 metrů vysokou Skálou se dvěma vrcholy. Do sedla mezi nimi vede sotva znatelná stezka. Přes několik skalních ploten nám pomáhají staré borovice a jsme na vrcholu. Omezený výhled je pouze západním směrem. Stromy jsou bohužel vyšší a k jihu nevidíme. Za skály slézáme na opačnou stranu a máme před sebou menší skálu bez stromů. Je odtud vidět k západu a jihu. Viditelnost se hodně zhoršila a Šumavu vidíme jen hodně zamlženou. Při dobré viditelnosti to může být hezký zážitek. Ještě procházíme okolním lesem, po houbách ani památky a navíc je čas k návratu. Stejnou cestou se vracíme k zastávce a náš výlet je u konce.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jídlo a pití do těchto končin je nutné mít v batohu. Nejbližšími místy, kde se dá najíst, jsou Červené Poříčí a Švihov. Totéž platí i o ubytování.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Čas od času si vyhlédneme nějaký ten zapomenutý kout. Spíše než s člověkem je tady možné setkání se srnčím nebo divokým prasetem. Výhledy do kraje jsou skutečně jedinečné a navíc božský klid. Moc se nám tady líbilo.

Ostatní informace

Celá cesta je dlouhá kolem 6 až 7 kilometrů. Převýšení je něco přes 200 metrů a celá první polovina je jen stoupání. Je dobré mít u sebe mapu KČT č. 32 Přešticko.