Lázek přes Gansberg

Kam a jak jedeme?

Pěšky, na kole, autem (autobusem). Do Zábřežské vrchoviny, přesně do části zvané Drozdovská vysočina což je nejvyšší část inkriminovaného krajinného celku.

 

Za čím jedeme?

Ve srovnání s relativně blízkým okolím sice Zábřežská vysočina poněkud bledne. Inu co naplat když vedle sebe máte Hanušovickou vrchovinu s tisícimetrovým Jeřábem, na dohled Bukovohorskou hornatinu kde Suchému vrchu chybí do 1000 metrů pět a na dohled je Králický Sněžník nebo Hrubý Jeseník. Nicméně přesto se v Zábřežské vysočině dá pěstovat pěkná turistika nebo cykloturistika.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jak název naznačuje, hlavním cílem výletu je skoro logicky Lázek, jakožto nejvyšší hora celé soustavy. Tam již léta stojí rozhledna. Bývaly doby, kdy nebyl problém sehnat občerstvení v místě. Poslední dobou to zcela neplatí, ale příjemným překvapením může být fakt, že o víkendech je vcelku pravidelně otevřená hospůdka na ne příliš vzdáleném vrchu Stráně, a to je zároveň dalším cílem výpravy.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Vlastně šlo o určitou náhodu. Po dosáhnutí prvního cíle na Drozdovské pile, kde se U Záruby dozvíme, že s Lázkem je to pořád takové vachrlaté, ale navíc přijde sdělení, zkuste Gansberg. Nuže proč nevyzkoušet (pro mě) neznámý přístup k Lázku přímo od Drozdovské Pily. Údolíčkem potoku Šumvalák prochází lesní asfaltka se žlutou pěší značkou. Cyklisté zřejmě využijí pokračování asfaltky přes osadu Janoušov, protože pěší značka místy překonává obtížný svah. Po cestě je to „pohodlnější“, i tak je to místy pěkný krpál. Cyklisté mají rovnou tu výhodu, že k tomu méně důležitému cíli dorazí ihned. Po průjezdu osadou už dorazíme k malému sedélku. Na informační tabuli se skví sdělení, že hospoda je otevřena celoročně.

Na konec ale samozřejmě nejde jen o hospodu. Vrch Stráně svými 645 m patří v rámci Zábřežské vysočiny pořád do první ligy. Na severovýchodním (skoro severním) svahu je navíc sjezdovka (asi 300 m). Na zdejší poměry vcelku pěkný kopec. Dokonce tu mají osvětlení. Středisko to asi nebude nijak přelidněné. Spíše sem zajíždějí nějací chalupáři a méně nároční klienti od Lanškrouna či ze Štítů. Samozřejmě z blízkého Cotkytle, kam vlastně areálek přináleží. Kopec není přehnaně ostromován, díky sjezdovce je pěkný výhled severním a západním směrem. Tam se oko lačného diváka potěší (i přes opar) masivem Králického Sněžníku. Na dohled máme blízkou Bukovou horu se zbytkem sněhu na sjezdovce. Jakožto Šumperáka mě potěší pěkně viditelná Senová neboli Háj. Nesmíme zapomenout na malebnou Cotkytle a nedaleké Jedlí.

Na druhou stranu se musí vrchol trošku obejít, ale samozřejmě hlavní dominantou je samotný Lázek. Samotná Zábřežská vysočina je taková směs lesů luk a polí, jak by prvil básník. Z polí jsou spíš pastviny, protože nadmořské výšky tu jsou přes 500–600 metrů, tedy žádná nížina.

Pěší turisté po zmíněné žluté mají tu smůlu, že vylezou přímo pod Lázkem. Od loňska je sice rozhledna i Reichlova chata u nových majitelů, ale přístupnost je stále poněkud diskutabilní. Otevřeno snad bylo o prázdninách. Sice bylo naslibováno i o víkendech, ale v září už prý bylo zavřeno. Teď (začátek dubna 2017) to pokračuje. Kupodivu přes to všechno je na Lázku poměrně pohyb (samozřejmě pěkné počasí má na to vliv).

Znalci samozřejmě vědí, že z rozhledny je poslední dobou vidět poměrně prd. Aktuálně se sice trošku kolem kácí, ale na severním úbočí hory je už poměrně vzrostlý „les“, takže na tu stranu je k vidění dosti málo. Naštěstí se dá vrchol jednoduše obejít a tam se dají nějaké rozhledy stále objevit.

Ostatní informace

Když už tedy víme, že hospoda je v místě k dispozici, výlet je rozhodně příjemný. Gansberg je otevřen víkendově. V pátek od večera (18.00) do cca 23, so 11.00 do 23.00 a ne asi od 12.30 (podle večerní pijatiky) tak do 20.00.