Livigno, provincie Sondrio, Itálie

Kam a jak jedeme?

Mnoho let jsme jezdili za lyžováním "jen" do českých hor.

Slyšeli jsme od svých známých názory, že je lepší zvolit delší cestu za požitkem

ze sjezdování, že české hory nemůžou nabídnout to, co např. Alpy.

Dívali jsme se na ně jako na - promiňte - neskromné vychloubálky, kterým

Čechy nestačí.

Jenže v roce 2012 jsme se vypravili poprvé lyžovat do Itálie a to, co jsme

tam zažili, nám úplně změnilo názor.

Zatímco české sjezdovky jsou nabité lyžaři a neustále si musíte dávat pozor,

abyste buď někoho nesrazili vy nebo někdo nesrazil vás,

v Alpách je tolik sjezdovek, že se lyžaři rozjedou na všechny tak,

že si málokdy překážej tak jako v Čechách.

Je pravda, že ceny permic nejsou zrovna nízké, ale nabídka možností,

kudy se člověk může pustit, je daleko vyšší.

Před třemi lety jsme byli lyžovat v Bormiu, Livignem jsme projížděli.

Letos jsme jeli do Livigna.

Četla jsem názory, že v době, kdy je v Livignu skipass zdarma, není dobrý tam

jezdit, protože město a skiareály ovládnou naši polští sousedé a je to tam tak

trochu o život

My jsme tam proto jeli raději v druhém týdnu v lednu, kdy nejsou ani

jarní prázdniny.

Výhodou konkrétně Livigna je ještě navíc to, že je to jedna z posledních

bezcelních zón,

takže se tu dá nakoupit hodně levně benzín, alkohol, elektronika, kosmetika.

Z Livigna se ale jede přes Švýcarsko a celníci se ptají na to, co si vezete.

Doporučuju proto zjistit si dopředu, kolik toho smíte přes hranice vézt.

Do Livigna a z Livigna je nejlepší cesta přes Švýcarsko dost úzkým tunelem,

který nás letos stál 44 euro pro cestu tam i zpátky (info z roku 2015).

Jeli jsme kolem Mnichova, kde je dost hustej provoz, z vlastní zkušenosti můžu

doporučit - a četla jsem to i u ostatních - přivstat si a kolem Mnichova jet

co nejvíc dopoledne, ještě líp ráno.

Stavovali jsme se v Rakousku na odpočivadle v Imstu, kde ale za gulášovou

polívku chtěli 5,90 euro a za jiné polívky 4,90 euro, takže při přibližné ceně

28,50 za euro by nás polívka vyšla na celkem dost, to nemluvím o jídle.

Záchody jsou placené, v Německu většinou 0,70 euro, v Rakousku 0,50 euro,

lísteček můžete pak využít při placení občerstvení.

Livignem jezdí skibusy, které jsou zcela zdarma, jen je lepší vytisknout si

doma plánek jejich tras, protože každá linka má jinou barvu a jinou trasu.

Skibusy jezdí od sjezdovky ke sjezdovce a do městečka a můžete ho použít

zdarma i bez lyží jako vyhlídkovou jízdu.

Za řídičem v přední části busu je tabulka, kde v horní části je název stanice,

kam právě skibus jede a pod tím jsou dvě další stanice, kam bus míří.

Stanice jsou taky ohlašovány ženským hlasem, jenže v italštině, takže je lepší

být blíž k tabulce, abyste se trefili.

Před stanicí, na které chcete vystoupit, je nutné zmačknout tlačítko na tyči

vevnitř busu, jinak řidič nezastaví a nebo jen tam, kde vidí na stanici lidi, kteří

chtějí nastupovat.

Když si kupujete zájezd i se skipassem, máte vystaráno.

Pokud si kupujete skipass až na místě, připočtou vám při první koupi 10 euro

pro každého za plastovou kartu, na kterou vám pak nahrají další jizdné.

Při odjezdu pak kartu můžete vrátit a 10 euro vám vrátěj.

Dobrý je, že nemusíte mít na každou sjezdovku jinou kartu, stačí jedna

na celý Livigno.

Nejdelší sjezdovka a nejvyšší výška začátku sjezdovky je Carosello 3000.

V areálu je spousta kabinkových i sedačkových lanovek

a různých traverzů a přibližovacích sjezdovek.

V roce 2012 jsme odjížděli přes Livigno za hustýho sněžení.

Před tunelem jsme stáli dlouhou frontu aut, když jsme se konečně dostali

do tunelu, auta se zastavila, popojížděli jsme jen hodně pomalu a měli jsme

tu smůlu, že pár aut před námi stál autobus, takže v tom úzkym tunelu

jsme se pěkně nadejchali smogu.

Když jsme konečně vyjeli ven, odklonili nás na opačnou stranu, než jsme

původně chtěli jet.

Až za tunelem jsme se dozvěděli, že na naší plánovanou trasu spadla

lavina, odklízí se sníh a musíme jet oklikou.

Jsou tu i běžkařské trasy, jsou nádherně široké, většinou dvě stopy

a prostor pro bruslení.

Většinou jsme ale byli v údolí ve volný krajině, takže mi tu chyběly stromy

jako v Česku, výhledy z vrcholků a ježdění od hospůdky k hospůdce

Kdo ale rád jezdí na rychlost nebo na vytrvalost, jsou tam dlouhé trasy

a celkem málo lidí.

U běžeckého areálu jsou luxusně vybavené záchodky zdarma.

Večerní procházky městečkem provoněné bombardinem

a jinými dobrotami taky nejsou k zahození .............

Za čím jedeme?

Livigno se mi líbí jak množstvím sjezdovek i běžkařskými trasami,

ale taky tím, že domy mají svoji krásnou architekturu,

dřevěné balkonky a osvětlení vytvářejí krásnou atmosféru.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Byli jsme ubytovaní v Casa Emma apartmán Vieira a neměli jsme

žádné potíže.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Měli jsme štěstí na počasí, sněžilo nám jen jeden den,

zbytek bylo buď jasno nebo oblačno.

 

Ostatní informace

Pokud nemáte takovou fyzičku, abyste lyžovali celý den,

nemáte skipass zakoupený s pobytem a chcete lyžovat

jen dopoledne do jedné hodiny nebo odpoledne od půl

jedné, můžete si koupit skipass za 31,50 euro (2015).

Celodenní stojí podle sezony od 39,50 do 44 euro.