Na Bratislavský hrad za Mistrem Pavlem z Levoče (Majster Pavol z Levoče: Ruky a zlato v službe ducha)

Kam a jak jedeme?

O Bratislavském hradu někdy slyšel snad každý turista a také jméno Mistra Pavla z Levoče je jistě známé i těm, kteří se jinak o gotické umění zase až tak moc nezajímají. Spojení těchto dvou pojmů přináší zajímavou akci, která by mezi výletními tipy na Turistika.cz rozhodně chybět neměla. Bratislavský hrad je totiž v současné době, pomineme-li funkci vyhlídkově – relaxační, zejména pozoruhodným muzeem, nabízejícím svým návštěvníkům neobvykle vysoký počet sálů se stálou expozicí i množství pozoruhodných – a velmi kvalitních – krátkodobých výstav. Perlou mezi nimi je v současné době výstava nazvaná „Majster Pavol z Levoče: Ruky a zlato v službe ducha“, která se mezi hradebními zdmi koná v období od 5. prosince 2017 do 18. března.2018. A tuto – byť poměrně nevelkou - výstavu nevidět by bylo opravdu chybou téměř neodpustitelnou …

Proto jsme také v polovině prosince nasedli do vlaku ČD a vydali se směrem jihovýchodním. Zpoždění bylo nevelké a naštěstí u všech vlaků, takže jsme dojeli bez větších komplikací (tak narvané vlaky a nádražní perony jsem ovšem naposledy zažil v Itálii, když stávkovali železničáři). Čekala nás výstava na Bratislavském hradu, završující všechny akce, které měly letos široké veřejnosti připomenout 500. výročí dokončení práce na gigantickém hlavním oltáři v levočském chrámu sv. Jakuba. Představuje však osobnost Mistra Pavla z Levoče a jeho tvorbu v širším dobovém kontextu; tzn. že se zde setkáme s jeho díly pozdně gotickými i raně renesančními a odborníci rovněž poukazují na „umělcovy myšlenky již přímo reformační“.

Za čím jedeme?

V hradně – muzejní expozici si tak můžeme prohlédnout celkem jedenáct děl samotného Mistra Pavla. Ty doplňují další předměty, pocházející celkem z 27 farností a několika dalších institucí (mj. SNG, SNM, Šarišské muzeum Bardejov, Arcibiskupský archiv Košice a Státní a regionální archivy v Banské Bystrici nebo v Prešově). Z nich zřejmě nejvíce zaujmou tři tabulové malby s liturgickou tématikou, které pochází – minimálně ve dvou případech – přímo z díly Mistrových spolupracovníků. Některá díla byla nedávno nákladně zrestaurována a některá se „pyšní“ svým – dnes tolik žádaným a populárním – příběhem. Například monumentální sousoší Kalvárie, pocházející ze Spišské Nové Vsi a období po roce 1520, se s sochou Máří Magdalény na Bratislavském hradě opět setkalo poprvé po dlouhých 245 letech.

Zmínit je nutno ovšem také množství nádherných pohárů (konečně se někde dobře fotografovaly detaily jejich výzdoby), několik monstrancí, listin (např. odpustkových), liturgických knih i rouch nebo prostory s kopiemi některých Mistrových děl, určené nevidomým. A měli bychom si také prozradit alespoň pár slov o muži, kterému je tato výstava zasvěcena.

Mistr Pavel z Levoče se narodil někdy okolo roku 1470 a zemřel přibližně v 70 letech. Jako uznávaný pozdně gotický řezbář a sochař se stal tvůrcem nejvyššího dřevěného oltáře na světě. Ten se nachází v Levoči, kde měl Mistr Pavel svou dílnu asi od roku 1500 nebo spíše těsně po něm a kde se později stal také členem městské rady. Dodnes se však neví, jestli byl místním  rodákem nebo se sem dostal z území dnešního Německa, Rakouska, Itálie či Polska. Pracoval pak pro celou oblast Spíše a děl, na kterých jeho dílna pracovala, se – naštěstí – dochovalo poměrně hodně. Zmínit můžeme např. sochy a oltáře (v Pavlově dílně pracovali i malíři jako Bernhard, Valentín, Ján Kraus a Teofil Stenczel) pro kostely v Levoči, Spišské Sobotě, Banské Bystrici, Sásové, Sabinově, Ľubici, Slovenské Vsi, Spišské Nové Vsi, Chyžném, Okoličném, Liptovském Mikuláši nebo Prešově. Příznivce bulváru jistě zaujme spíše to, že měl Pavel o dost mladší manželku, kterou ale přežil. S ní si pořídil tři děti a jeho jediný syn se později „zpopularizoval“ tím, že se stal vrahem. Jeho mladší dcera si zase pořídila tři manžele a třikrát tolik potomků.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Návštěvu Bratislavy jsme zvládli v rámci jednodenního výletu a tedy bez potřeby ubytování. I to jídlo jsme trošku ošidili a kromě svačiny ve vlaku jsme se spokojili s návštěvou jednoho stánku na adventních trzích, kde jsme se oddali kazašské Kuchyni. Jinak ale – slovy J.K. z filmu 2Bobule - konzumace byla slušná (punč, svařák, borovička apod.). Zkrátka a dobře: pohoda času předvánočního …

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Mezi líbilo můžeme zařadit téměř vše. Majster Pavol byl opravdovým mistrem a výstava na Bratislavském hradě se skutečně velmi vydařila. Výhodou je, že návštěvníka množstvím exponátů nijak nepřehltí a ten se zde pak pohybuje o to příjemněji a tak nějak „podomácky“. Pohyb po hradě byl v podstatě ničím neomezený, fotografovat se mohlo … a celý příjemný den jsme zakončili krátkým pobytem na adventních trzích u hradu, na Hviezdoslavově náměstí a na nádvoří Staré radnice.

Mezi nelíbilo tak můžeme zařadit pouze nedostatek času (chtělo by to alespoň dva dny) a - celkem tradičně - České dráhy. Ty zůstávají stále v dobách totalitních systémů a mohou se „chlubit“ tak maximálně pravidelným zpožděním. Tentokrát mě šokoval nejvíc fakt, že v Olomouci čekal rychlík na osobní vlak (ze Šumperka jsme tedy ráno vyjížděli o půlhodinu dříve zcela zbytečně), takže nám pak málem ujel mezinárodní expres, který nás měl odvézt z Přerova do Břeclavi. Naštěstí i ten byl díky (ne)činnosti Českých drah opožděn …

Ostatní informace

Výstava „Majster Pavol z Levoče: Ruky a zlato v službe ducha“ je součástí široké nabídky výstav Historického muzea SNM na Bratislavském hradě. Je přístupná denně kromě pondělí, a to v čase od 9,00 do 17,00 hod. (poslední vstup je ale už v 16,00 hod.). Výstava se koná v období od 5. prosince 2017 do 18. března.2018, vstup na ni (a do celého hradu k tomu) přijde na 8 € (děti, studenti a důchodci to mají za 4 €, rodinné vstupné vyjde podle počtu osob na 11 nebo 19 €), přičemž je každou první neděli v měsíci vstup zdarma.

Katalog k výstavě stojí 20 €. Je sice pouze brožovaný, ale nabízí kvalitní fotografie detailů vystavovaných exponátů, což je záležitost běžně nevídaná až silně neobvyklá.