Na Radmilovský křížek

Kam a jak jedeme?

Nejlépe pěšky, můžeme i s kolem, ale asi ho budeme tlačit, nicméně na přiblížení pod kopec se velice hodí. Je to tak akorát na krátký výlet po nedělním obědě (to pro ty místní), pro vzdálenější spíš součást delšího výletu. Lokalita sice leží mimo značené cesty, nicméně je celkem dobře dostupná např. z cesty mezi Bludovem a Bohutínem zhruba ve vrcholu stoupání odbočíme do svahu severním směrem, z opačné strany je nejsnáze dostupný (logicky ze samotného Radomilova, sice neznačenou cestou, ale snadno nalezenou od horního konce Doprava za rozcestníkem. Návštěvníci někde ve směru od Hrabenova nebo od kostelíčku můžou opustit modrou TZ značku za rozcestím Zlatník po celkem jasně patrné pěšině.

Za čím jedeme?

Radmilovský křížek (tedy pořádný kříž) není vlastně žádnou důležitou historickou památkou přesto minimálně v okolí jde o místo všeobecně známé a poměrně oblíbené.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Pokud budeme mít štěstí a dorazíme sem jako já na počátku léta, může si občerstvení natrhat přímo na místě, cesta od Bludova do Bohutína je lemována třešňovou alejí a dost třešní roste i na straně k Radomilovu, tudíž problém hladu nebo žízně se nedostavil. Nakonec je to celkem krátká vycházka, tak ani moc nevyhládne.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Samotný kříž najdeme na jižním předvrcholu kopce který můžeme najít v mapách pod názvem Zlatý, případně Zlatník (jako nedaleké rozcestí, které je ovšem víc na Vlčím Dolem). Právě chceme li sem dojít od tohoto rozcestníku musíme obejít ještě jeden kopec, který v mapě většinou nenese jméno (kóta 503 m). Ten by se ovšem mohl jmenovat Dědek, protože opodál je návrší Baba (nad kostelíčkem Božího těla).

Ale zpět ke křížku. Ten tu stojí od roku 1930, zhotovil ho tesař Falhamer a za velké účasti obyvatel jej vysvětil farář z Bludova Dřímal. Hlavním důvodem měl být prý důvod, že kopec přitahoval bouře, mohl by to tedy být kříž hromový a údajně se tu stalo nějaké neštěstí.

To je sice možné, ale podezřívám stavitele, že chtěli neznalé upozornit na krásné okolí, zejména pak výhled který v podstatě zcela bezlesý kopec nabízí. Od kříže je totiž velmi příjemný výhled v podstatě půlkruhový na údolí Moravy, přesněji to, čemu říkáme Mohelnická brázda s okolními kopci tedy na východní straně kopce Hanušovické vrchoviny, přesněji těm, které patří Hraběšické hornatině nebo Úsovské pahorkatině. Asi dobře odhadneme výrazný vrchol Kamence, nebo výrazné Bradlo. V údolí nejblíže najdeme obec Chromeč, za ním větší Postřelmov a obilní sila jasně označují Zábřeh. Severní strany jsou od křížku spíše zakryté, ovšem hlavní vrchol není zas tak daleko a tam se můžeme rozhlédnout po zbytku světa. V tomto případě na výhledy zhruba od Bukové hory někam k Sušině, tedy od Orlických hor (Bukovohorská hornatina) přes Jeřábskou hornatinu (Bouda) k pohoří Králického Sněžníku. Podle ohniště a poradního kruhu se dá usoudit, že vrchol Zlatníku je užíván k nějakým obřadů, nebo důležitým poradám nejspíše temného bratrstva, případně skautům. Po krátkém sestupu směrem k severozápadu (za luxusním krmelcem), totiž dorazíme k pečlivě vyvedenému kruhu s vysypaným štěrkopískem a vyrovnaným po okrajích kamením. Odtud máme pěknou vyhlídku zhruba k Bukové hoře (s dobře viditelnými sjezdovkami).

Ostatní informace

Výstup na Zlatník skutečně nepatří k žádným vrcholným výkonům, ovšem ne vždy musíme za krásami šplhat někam do nebetyčných výšek a dálav, leckdy stačí vyjet kousek za město a ani to nic nestojí. Dnešní kříž samozřejmě není tím původním, jak se dočteme na malém štítku ten poslední byl obnoven r. 2006. Že je místo oblíbené svědčí i přítomnost nových bytelných laviček a stolu, jakož i výsadba několika nových stromů (převážně dubů).