Naučná stezka Údolím lapků z Drakova

Kam a jak jedeme?

První zprávy o snaze nadšenců ze spolku Přátelé Vrbenska vybudovat naučnou stezku z Vrbna pod Pradědem - přes Mnichov a Drakov - na Rejvíz pronikly na veřejnost začátkem roku 2007. Koneckonců proč ne, lokalita je to atraktivní i krásná, v plánu byla výstavba středověké repliky osady Drakov a pomoc při výběru i postupném budování zajímavých zastavení přislíbili také členové občanského sdružení Příznivci kamenických a sochařských děl na Jesenicku. Tehdy se počítalo s dotací ze strany EU, názvem trasy Naučná stezka Dolní Údolí – Starý Rejvíz - Horní Údolí a umístěním dřevěných tabulí s texty a dobovými i novými fotografiemi. Dnes už víme, že ne všechno dopadlo tak, jak bylo tenkrát naplánováno, ale – jak se říká – dobrá věc se podařila …

Od roku 2010 se zde již konaly akce nazvané „Lesní slavnost Lapků z Drakova“, které byly rafinovaně spojeny s „Dny Lesů ČR“. A pro děti byla navíc připravena velká razítkovací hra. Tehdy se hledal Zlatý poklad Lapků z Drakova, hrály se kuželky se skřítky ve Zlaté kuželně nebo se poznávalo Tajemství lesa – a to vše za pomoci „Vandrovní knížky Lapků z Drakova“. Děti se tenkrát vyřádily nejen při setkání s tajemnými skřítky, vodníkem nebo rytířem z hradu Drachenburgu, ale také při dětském rybolovu, ukázkách myslivosti či rýžování zlata. Nechyběly ani vystoupení rytířů, kejklířů a lapků, středověká střelnice, historický kolotoč, umělečtí řezbáři a kováři, jarmareční prodejci, tavba železa v replice středověké dřevouhelné huti a nejrůznější hudební skupiny či flašinetáři. Běžný turista jim dnes sice může tyto kratochvíle a atraktivity pouze závidět, ale celá tato trasa je natolik zajímavá a příjemná, že se může stát ideálním tipem na výlet pro jednotlivce, rodiny i celé „pracovní“ kolektivy. Jen si musí uvědomit, že se pohybují na území Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.

Za čím jedeme?

Pro dosažení této naučné stezky, protínající někdejší obchodní cestu mezi Olomoucí a polským městem Wroclav, můžeme využít například autobusů (pěší turisté) nebo bicyklů (kolaři), což byl i náš případ. Nabízí se sice také automobily nebo motocykly, ale v tomto případě je problém, že se musíme vrátit do výchozího bodu. Celá trasa Naučná stezka Údolím lapků z Drakova je dlouhá 12 km, byla slavnostně otevřena 14.7.2007 a čeká nás na ní celkem 10 zastavení (č. 1 - Tajemný mnich z Mnichova / Mnichov, 2 - Kamenná moře aneb kde jsou doma borovice, 3 - Přírodní poklady u Josefského hamru, 4 - Dračí spáry aneb celnice a osada Drakov, 5 - Kde se tavilo železo, 6 - Černé vlasy krásné Pavly, 7 - Lapkové na Koberštejně, 8 - Loupežnické louky, 9 - Tmavé hvozdy loupežnické, 10 - Tajemný Rejvíz).

A vzhledem k tomu, že cílový Rejvíz se svými mechovými jezírky a „ksichtíkovými“ židlemi je místem notoricky známým (totéž víceméně platí i o městu Vrbno) a bývalý mnichovský klášter je dnes nezajímavým domovem důchodců, kde toho z původního komplexu z I. poloviny 16. století opravdu moc nenajdeme, přibližme si alespoň dvě zastavení, a to č. 4 a 5. Na tom, že jsou to místa zajímavá a opravdu zastaveníhodná nic nemění ani skutečnost, že jedno je soudobou replikou a druhé už spíše jen ruinou původní stavby.

Pod číslem 4 se tedy skrývá osada a celnice Drakov, místo dnes již pouze mýtické. Dnešní replika má připomínat zdejší celní stanici na Drakově, která vznikla zřejmě na konci I. poloviny 13. století. Celnice stála na obchodní stezce spojující moravskou Olomouc se slezskou Vratislaví. Její existence však neměla dlouhého trvání a Drakov zanikl v důsledku velkého požáru. Název celní osady je odvozován od hrádku Drakova neboli Drachenburgu, jehož existence je ale nejistá. V každém případě platí, že celnice s obytnou strážní věží v údolí Černé Opavy skutečně stávala.

Hutní pětka pak bývá střídavě spojována se jmény pánů Lorence, Vavřince a Kristiána, nejčastěji se však v souvislosti s touto technickou památkou používá spojení Lorenzova dřevouhelná vysoká pec. Přesto, že je tato unikátní pamětihodnost rekonstruována již od roku 2005, je dnes hodně zchátralá až „ruinoidní“ a totální devastaci brání jen jakási modrá plachta. Přitom by měl tento objekt připomínat dobu rozmachu železářství v regionu. Tato vysoká pec byla vybudována v roce 1807 jako součást hutě bratrů Krischů a někdy na počátku 30. let 19. století zanikla. Brzy se stala zříceninou, což je škoda už vzhledem k tomu, že ostatní stavby tohoto typu zde zanikly již na přelomu 19. a 20. století, eventuelně v polovině minulého století. Lorenzova tlustostěnná dřevouhelná vysoká pec má čtvercovou základnu o straně přibližně 6,5 m, výška této stavby je pak asi 11 metrů. Do výšky 1,5 metru je přitom pata objektu zasypána sutí zříceného zdiva.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Krom toho, že během trasy většinou každý něcé pozře z vlastních zásob, nejlépe se nabízí bohatýrky pojíst a popít v cílové stanici, tedy na Rejvízu. A když už jsme tady, tak pravděpodobně neodoláme a prodloužíme si trasu o vycházku k Velkému Mechovému jezírku. Alespoň nám lépe vytráví a více chutná ...

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Velkou výhodou této stezky je fakt, že vede příjemnou turistickou a cykloturistickou stezkou, lesnatým územím a v blízkosti toku Černé Opavy. A celá lokalita je zajímavá nejen z pohledu přírodního, ale i historického. Vždyť tudy vedla stará kupecká stezka a v minulosti se zde těžila železná ruda a rýžovalo zlato, takže je celkem logické, že kromě několika zřícenin hradů tady narazíme také na množství technických památek, jakými jsou bývalé hutě, sklárny i staré mlýny a pily. A také na báje a legendy o lapcích a loupežnících.

Celou trasu absolvujeme po udržované lesní zpevněné (asfaltové) cestě, která prochází na území tří lesních správ, a je nenáročná; převýšení se počítá jen v několika desítkách výškových metrů. Cestou nás provází kromě informačních tabulí také turistické značení. Jedná se o cyklotrasu č. 55 (Slezská magistrála) a většinou i červenou TZ a cyklotrasu 6074. Stezka je pozoruhodná tím, že vede po staré kupecké cestě a je současně věnovaná přírodě i historii území, kterým prochází. Seznámíme se zde rovněž s významem těžby železných rud a zlata v lokalitě Černé Opavy nebo s Přírodní rezervací Suchý vrch. Nechybí ukázky práce uměleckých řezbářů a velmi důležitý je prý také výskyt střevlíka hrbolatého.

Ostatní informace

Nebudeme-li počítat náklady na Dopravu a nějaké ty poživatiny, tak si vlastně ani nemusíme brát peněženky. I tak nám bude odměnou krása okolní přírody i obdiv k práci našich předků. S tímto výletem by měl být maximálně spokojen snad úplně každý, bez rozdílu věku i pohlaví.