Návštěva hradu Fiľakovo

Kam a jak jedeme?

Už je to nějaký čas, kdy jsem chtěl navštívit zříceninu hradu Fiľakovo, ale postupně jsem tento čin oddaloval, až jsem na to málem úplně zapomněl. Naštěstí se mi tato krásná zřícenina po čase opět ,,připomněla“ v médiích. Či to bylo v v televizi, nebo v novinách, si už přesně nevybavuji. To ovšem nic nemění na tom, že jsem dne 28.8.2018 tento již jednou plánovaný výlet uskutečnil.

Mým nejčastějším dopravním prostředkem po Slovensku je vlak, jak také jinak u mé osoby. Kdo mě už zná, určitě můj velmi blízký vztah k železnici poznal. Proto jsem této dopravy využil i pro přemístění do města Fiľakovo na jižním Slovensku.

Cesta z Tisovce přes Rimavskou Sobotu byla docela v pohodě až do železniční stanice Hajnáčka, kde vlak mimořádně končil kvůli výluce a dále do Fiľakova jsme pokračovali náhradní autobusovou dopravou. Trochu mě přepadly obavy, abychom dojeli do Fiľakova v čas. Možná se ptáte proč? Důvod byl takový, že ještě před návštěvou zříceniny hradu ve Fiľakově jsem měl v plánu menší zajížďku do zastávky Holíša kousek za městem, kde se nacházejí mechanické závory- inu železnice.

Naštěstí i přes zpoždění cca 10 minut vlak do Holíše čekal, takže jsem mohl na svůj ,,mechanický“ účet připsat další mechanické závory, kterých stále více ubývá.

Po prohlídce, fotodokumentaci a prohození několika vět s příjemnou paní závorářkou jsem se vrátil vlakem zpět do Fiľakova, kde jsem vystoupil na zastávce Fiľakovo zastávka, odkud je to na hrad jen kousek, přímo na dohled. Vstupní bránu najdeme v ulici Podhradská, která odbočuje vlevo z ulice Puškinova.

Za čím jedeme?

Hrad, který se nachází nad Fiľakovem, toto město stráží už dost dlouho, pravděpodobně už od roku 1242, kdy je poprvé zmiňován v souvislosti odolání útoku Tatarů.

Ani tento hrad se nevyhnul častým změnám majitelů, vlastnil ho například Matúš Čák Trenčianský, rod Peréniovců, či Jan Jiskra z Brandýsa.

Historie tohoto hradu je bohatá a popisovat ji dopodrobna by bylo docela zbytečné i z důvodu, že to samé, co bych v tomto článku popsal, se stejně dozvíte na samotném hradě, konkrétně v hradním muzeu v Bebekově baště. Zde najdeme i předměty z vykopávek, které byly na hradě uskutečněny. Dále je tu i výstava věnující se paleontologii.

V protileteckém bunkru přímo pod hradem byla uskutečněna výstava o tom, jak se žilo obyvatelům města Fiľakovo během 2. světové války. Pokud je člověk vnímaví, bude mít z této výstavy takový zvláštní tísnivý pocit, což není divu, vždyť se jedná o nejhorší období novodobých dějin.

Výstava by měla fungovat i jako varování pro dnešní generaci, která tyto hrůzy naštěstí nezažila a žel mnozí k zlé ideologii jménem fašismus čím dál více vzhlíží i díky vzrůstající moci skupin vycházejících z tohoto zla.

 

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Díky nedostatku času jsem se ,,odbyl“ jen v jednom supermarketu pod hradem. V blízkosti hradu se ovšem nachází několik restaurací, kde se dá slušně najíst. Podrobnější informace získáte na pokladně hradu, která funguje i jako infocentrum.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Celý hrad je hezkou zříceninou a má co nabídnout. troufám si říct, že je to jedna z nejhezčích zřícenin, co jsem zatím navštívil. I menší rozloha způsobená skalním ostrohem tomuto hradu na kráse neubrala. Návštěvu této památky určitě doporučuji, zklamáni nebudete. 

Co se mi už líbilo méně, je větší zaměření na maďarské turisty. Videa puštěná v Bebekově baště byla žel jen v Maďarském jazyce, což mě opravdu mrzelo, hlavně z důvodu, že se jedná o slovenský hrad. Žel maďarský vliv je tu doteď silný.

Ostatní informace

Aktuální informace o cenách vstupného najdete na webu hrad filakovo.sk, odkaz níže:

http://www.hradfilakovo.sk/index.php/pre-navstevnikov

 

Hrad je bez průvodce.