PŘÍRODNÍ SKVOSTY ČESKA-Méně známá místa,část 4

Kam a jak jedeme?

Každé roční období v sobě skrývá kouzlo neodolatelnosti v poznání přírodních zajímavostí naší země.Na mnohá místa tedy rád jezdím také v barevném podzimu nebo při rozkvetlém jaře.Své osobité kouzlo má čas vlády zimních královen a bezesporu hřejivé léto.Navštivme místa,která jsou nám přístupná prakticky celý rok.Pro mnohé budou novinkou,ale skutečně skrývají veliké kouzlo.

Začneme na hranici Českého ráje,v romantickém údolí řeky Jizery,kde prochází pozoruhodná Riegrova stezka a její nejkrásnější část se nazývá GALERIE.V kraji líbezných skal Kokořínska se zatouláme u městečka Mšeno ve skalním labyrintu BLUDIŠTĚ.Při putování Českým Švýcarskem určitě navštivme rozeklané skalní bloky na nihž stával dříve hrad, dnes zvaný LOUPEŽIVÝ.Výstup patří k jednim k nejzajímavějším v celém Českém Švýcarsku a hodnotné rozhledy vemou za své.Už dříve jsem se zmiňoval o skalních městech Lužických hor,jedno takové menší nalezneme u obce Cvikov zv.DUTÝ KÁMEN.Teď,ale skočíme o sto kilometrů západněji do oblasti Západočeských lázní.Okolní horský masív(dá-li se tak nazývat) nese název Slavkovský les a v něm se ukrývá kousek severské divoké přírody.Řeč bude o soustavě rašelinišť TAJGA(Kladské rašeliniště).Mno a na závěr jsem si nechal pár maličkostí z Moravy.Oblast Buchlovska,Kyjovska a Ždánicka, nevelký kus od Brna, považuji za vynikající tip pro poklidnou nenáročnou a zajímavostmi nabitou víkendovou turistiku.Jsme v místech s podivným názvem CHŘIBY.Pozastavíme se u skvostů BUCHLOVSKÝ KÁMEN,BŘESTECKÁ SKÁLA,vrcholové skalisko Kazatelna,JEŽOVSKÁ SKALKY(nebo také Losky) a z nedalekého Ždánického lesa nahlédneme do pralesovitého porostu s jedinečnou dřevinnou skladbou chráněného v rezervaci U VRBY pod vtipně nazvaným vrcholem U slepice.Nedaleko města Moravský Krumlov nalezenme romantické vodopády,bohužel okouzlující jen za vyššího stavu vody.Článek ukončí poznání zajímavého skalnatého hřbetu,Babí Lom, nedaleko Brna na jehož vrcholku stojí volně pčístupná rozhledna

Za čím jedeme?

ÚDOLÍ JIZERY,GALARIE(Český Ráj)-Kousek za městem Semily mezi Bítouchovem a Podspálovem se nachází pozoruhodné a romantické údolí, které zde v délce asi 3 km za tisíciletí vyhloubila řeka Jizera. Údolí je hlubce zařízlé hlubokým kaňonem do různých krystalických hornin, které na okraji údolí vytváří skalní hřebeny. Nejmohutnější je asi útvar Krkavčí skála s monumentální vyhlídkou do údolí. Celé řečiště vyplňují mohutné balvany, které obtéká, nebo přes které se přelévá voda a které vytváří obrovské hrnce. Po svazích údolí rostou polopřirozené smíšené lesní porosty zastoupené hlavně bukem, habrem a klenem s občas vmíšenou jedlí, které se však zachovali jen na nepřístupných místech.Nejkrásnější partie se nazývá GALERIE ,a trasa tudy vede po vysunuté železné lávce.

BLUDIŠTĚ,MŠENSKÉ SKÁLKY(Kokořínsko)-hodnotné skalní město nalezneme nedaleko Mšena,u Kokořínského dolu ,na žluté okružní cestě.Trasa dlouhá cca 9km nás provádí skalním labyrintem,místy zdolávaným pomocí žebříků a řetězu.Je zde několik skalních oken,výklenků a menších jeskyň.CCa 4km od Mšena se nachází také slavné Kokořínské pokličky.

LOUPEŽNICKÝ HRAD(ŠAUNŠTEJN),ŠAUNŠTĚJNSKÉ SKÁLY(České švýcarsko)-bývalý sklaní hrad na romantické rozeklané skále,dnes s vyhlídkou.Výstup na vyhlídku úzkou šterbinou a po několika žebřících je bezvadným adrenalinovým zážitkem. Hrad vznikl asi v polovině 14.století na panství Berků na ochranu České stezky a později plnil roli správního střediska Vatenberky kolonizovaného území. Stal se v polovině 15.století jejich opěrným bodem ve válce tohoto rodu se Saskem a Lužicí. Zklidnění poměrů v oblasti na konci 15.století a upevnění státní správy snížilo vojenský význam hradu, který začal postupně chátrat. Jako pustý je označován někdy od přelomu 15. a 16. století. Po třicetileté válce se zde usadili zběhové a lupiči, proto se mu také začalo říkat Loupežnický hrad.Hrad je dnes vlastně skalní blok. Vrchní plošina hradu je dlouhá asi 70 metru a 20 metrů široká, tvoří několik bloků, které jsou spojeny můstky a lze na ni vlézt po žebřících, které jsou ve štěrbinách. V severní části je do skály vyhloubena spodní část hlavní věže. Je to nyní malá a hluboká místnost se sedátkem džbánovitého tvaru, která bývala buď cisternou či vězením, případně sloužila jako skladiště. Další dutina ve skalním bloku byla stájí nebo vrátnicí. Z dřevěných objektů se už nic nedochovalo. výlet na Šaunštejn lze spojit s výletem k nedaleké Malé Pravčická bráně(po trase cca 1km).

DUTÝ KÁMEN,CVIKOV(Lužické hory)- je přibližně 600 m dlouhý zalesněný hřbítek, vybíhající jižním směrem od silnice ze Cvikova do Kunratic asi 0,5 km od Drnovce. Hřbet vystupuje asi 20-30 m nad okolní terén a je tvořen lokálně zpevněným křídovým pískovcem, proťatým po celé délce asi 3-4 m mocnou žílou třetihorní vyvřelé horniny, zvané polzenit. Dutý kámen je pozoruhodný především sloupkovým rozpadem pískovce.Od silnice sem vede turistická trasa,po hřebenu a mezi skalními bloky až k závěrečnému výstupu na skalní vyhlídku.

rašeliniště TAJGA,KLADSKÁ(Slavkovský les)-rozsáhlá rašeliniště severského tipu.Úžasný kousek divotvorné přírody nedaleko Lázní Kynžvart.Tajga je mírně vypouklé vrchoviště se starým porostem blatky pyramidální formy. Střed vrchoviště je většinou bez dřevin. Celým územím Kladských rašelin procházejí dvě tektonické poruchy, z kterých vyvěrají podzemní prameny, vesměs zásobující léčivé prameny Mariánsko-lázeňské. V celém areálu NPR se roztroušeně vyskytuje tetřívek obecný a tetřev hlušec.Prochází tudy 2km dlouhá naučná stezka.V osadě Kladská j možnost ubytování i stravování.

BŘESTECKÁ SKÁLA(Chřiby)-Členité pískovcové skály v lesním porostu na jižním úbočí vrchu Komínek (455,8 m n. m.),tvořící menší skalnatý hřbet.Hřbet, protažený zhruba ve směru jz.–sv., přechází v horní části v pískovcový hřeben s mrazovým srubem a strukturním svahem, kde se nacházejí i nejzajímavější skalní útvary, které se člení na tři části nazývané Hlavní kámen, Plotna a Východní věžka. Při horním okraji rezervace se nachází drobná puklinová jeskyně. Nachází se v nadmořské výšce 280 - 400 m n. m., asi 1,5 km severozápadně od obce Břestek.Přístupné po červené turistické trase od Buchlova.

BUCHLOVSKÝ KÁMEN(Chřiby)-Buchlovský kámen( 535m ) je osamělá pískovcová skála asi 12m vysoká, ležící severně od hradu Buchova a dostaneme se k ní po červené značce vedoucí na z Buchlova na Vlčák.Buchlovský kámen se skládá ze dvou skalisek a to z Velkého a Malého Buchlovského kámene. Malý Buchlovský kámen nalezneme asi 50-60m v lese od hlavního skaliska.
K Buchlovskému kamenu se váže pověst, podle které zde byl kámen shozen čertem, který prohrál sázku, že kámen donese do kohoutího zakokrhání na hrad Buchlov.U romantických skalisek je odpočivadlo a tábořiště.Naskýtají sed nám zde také krásné výhledy.

KAZATELNA(Chřiby)-jméno dostalo to skalisko nepochybně v souvislosti se svým vzhledem a od vytesaných schůdků a kříže na vrcholu. Ze skaliska je vidět přes údolí Kyjovky na protější hřeben Chřibů a částečně i na zříceninu hradu Cimburk.Kazatelna je osamocená skála na hřbetu Chřibů z pískovcových hornin na ploše 9 x 3,5 m a výšce okolo 7 m. Jedná se o pískovcové skalisko, středně až hrubě zrnité, světle hnědé barvy, jehož základní složkou je křemen, ortoklas, muskovit a biotit.

JEŽOVSKÉ SKÁLKY,LOSKY(Chřiby)-jedinečná přírodní památka u obce Ježova,nedaleko Ježovské obory(doporučuji navštívit),Chráněné území tvoří východní část opuštěného hliniště v trati Losky po levé straně státní silnice II/422 směrem na Osvětimany. Ve stěně hliniště jsou odkryty sprašové sedimenty kvartérního stáří obsahující několik fosilních půd a jejich derivátů. Celý profil je vyjímečný svým neobyčejně dynamickým vývojem, který svědčí o střídání období klidných s nerušenou tvorbou půd s obdobími neklidnými, v nichž probíhala jak sedimentace spraší, tak odnos.je zde malá jeskyně a je přístupná.

U VRBY(Ždánický les)-že u nás najdeme nějaký ten "prales" a nebo původní lesní prosty pralesovitého charakteru už je celkem známo.V oblasti Ždánického lesa je další takový,méně známí,přesto by se dal řadit k moravským unikátům. Předmětem ochrany území jsou zbytky starých bučin a dubobučin s doupnými stromy.stejného nrázu je vlastně celý Ždánický les.Rezervace dostupná po tur značce od nejvyššího vtipně nazvaného vrcholu U Slepice.Proč název u vrby-v obecní knihovně města Ždánice jsem se dočetl poznámku, že při toku nedalekých potůčkú se nacházelo množstvý starých vrb opředených pověstmi.Pochopitelně je to jen verze.

MORAVSKO-KRUMLOVSKÉ VODOPÁDY-Vodopád na krátkém pravostranném přítoku řeky Rokytné má dvoustupňový charakter, jehož dolní část dosahuje do výšky 11 metrů. Nachází se přibližně 500 metrů za městskou částí Rokytná.Z Rokytné, místní části Moravského Krumlova vede jihovýchodním směrem modrá značka směrem na Ivančice. Asi 0,5 km za vesnicí nás turistický rozcestník v údolí říčky Rokytné naviguje po neznačené odbočce do rokle.Vodopád je nejlépe možné navštívit v předjaří nebo po vydatných deštích.Průtok je jinak velice malý.Přesto je místo romantické!!

BABÍ LOM(Brněnsko)-romantický skalnatý hřeben nedaleko Brna,části Lelekovice,Rozhledna i altán na jižním cípu hřebene, sloužily návštěvníkům až do začátku druhé světové války, během níž zanikly. Myšlenka na výstavbu nové rozhledny se zrodila v roce 1958 na půdě tehdejšího Československého svazu tělesné výchovy. Po zvážení různých alternativ byl nakonec jako vhodnější vybrán jižní vrchol, kde dříve stával dřevený altán. Projekt patnáctimetrové betonové věže vypracoval brněnský architekt Mojmír Korvas a realizaci si vzali na starost členové tělovýchovné jednoty Sokol Lelekovice za pomoci Kčt.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Když jsem s přáteli projížděl Lužické hory k noclehu, nám velice dobře posloužil penzion Cvikov-Dutý Kámen,podle nedalekého skalního města.Jsou zde i chatky a ceny jsou přijatelné.

http://www.euroregin.cz/prezentace/liberecky/ceska_lipa/duty_kamen/index.php

V oblasti chřibů je nejznámější penzion Bunč,pokud byste si udělali větší tůru a nebo rekreační středisko Ranč Vlčák.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

V oblasti Ždánického lesa je nejkrásnější podzim.V zimě zase Moravsko Krumlovské vodopády vytvoří ledovou oponu.Slunečné dny jsou k výhledům z vrcholku Loupeživého hradu nejideálnější.Prostě spokojeni jsme byly všude.

Ostatní informace

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX