ŠIFROVÁ SKÁLA a Ohnivá panna

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Celodenní výlet • Do přírody

Kam a jak jedeme?

Do šifrových skal,místa opředeného místní pověstí

Za čím jedeme?

Podle lidové pověsti "Ze stařenčina fěrtušku,"které sepsala Helena Lisická,se pod Horní Boudou kdysi pálívalo dřevěné uhlí.Na Kolštétě si uhlíři skáceli buky,nařezali na polena a pak pečlivě ukládali do mělké kruhové jámy,až znich byla veliká hromada.Takový milíř potom přemazali přepálenou hlínou a černým mourem. Nejzkušenější z uhlířů potom vylezl po žebříku nahoru a uprostřed kolem středového kůlu nacpal suché roští a zapálil je.Když začalo hořet,díru ucpal.Takových milířů tu stávalo několik najednou a uhlíři je hlídali několik dní a nocí,aby se nevznítily a každý se řádně vypálil.Když v nich oheň uhasl,dřevěné uhlí z nich vyhrabovali železnými hráběmi.Kde dříví ještě žhnulo,polévali je z potoka Jívovce nebo z Cikánské studánky.Uhlířina se dědila z otce na syna a málokdo cizí se k uhlířům přidal.Většinu roku žili v lesích.Do zdejšího revíru přišel nový fořt.Byl mladý a ctižádostivý.Všechno znal a všemu rozuměl,s ničím nebyl spokojený.Když viděl,že zdejší uhlíři kácejí mladší stromy a na nedaleké stráni rostou buky jako obři,hrozně se dopálil.Nařídil jim,"Dokud na té stráni nepokácíte ty staré buky,nesmíte na jiný strom ani sáhnout!Kdo neposlechne,toho dám vsadit do šatlavy."Uhlíři tady stáli a nikdo se mu neodvážil říct,že na té stráni se dřevo nikdy netěžilo,až na Martina.Přišel k fořtovi a povídá:

„Odpusťte,pane fořt!Co já pamatuju,na té stráni se buky nikdy nekácely.Můj táta říkával,že je pod nimi suť a když ta se hne,nikdo už stráň nezachrání.Břidlice nadělá stejnou škodu jako vichřice".Mladý fořt se na Martina i ostatní rozkřikl,"Jestli neuděláte co jsem vám nařídil,jděte třeba žebrat.Jinou práci na zdejším panství nedostanete!"Druhý den brzo ráno se na Kolštétě pomodlili,potom vzali sekery,pily,palice a klíny a šli na stráň.Slunce už prosvítalo Korunami starých buků,dubů,tisů a javorů.Pod strání se Martin zastavil"Chlapi,odpusťte mi,že vás vedu do takové práce,kdybychom neposlechli,zle by se nám vedlo i našim dětem.Potom se dali do práce.Pokáceli tři veterány a při čtvrtém se jim pod nohama zachvěla země.Nejdříve odletěli ptáci a zmizely veverky.Do lesního ticha zazněl praskot a hluk.Shora se začalo valit kamení,padaly stromy a snimi celá stráň.Uhlíři se dali na útěk,ale daleko se nedostali.Země jim ujížděla pod nahama.Stromy vytrhaly kořeny a kráčely dolů do údolí.Za nimi se hrnuly kameny,suť i keře za hrozného rachotu.Les zahřměl,jako za veliké bouřky.Před polednem chodívaly uhlířky z Pohořan s obědem.Když toho dne přišly na Kolštét,začaly křičet hrůzou.Stráň byla holá a pod spadlými buky našly své muže,bratry a syny. Snažily se jim pomoci,ale stromy je nevydaly.Dvě uhlířky se rozběhly do Jívové a další dvě do Pohořan,aby zavolaly pomoc.Když přijeli sedláci s vozy a čeledíny,také se spouště zhrozili.Nejdříve stromy odvalili,aby mrtvé uhlíře vyprostili.Potom je naložili na vozy.Uhlířky se marně snažily je probudit k životu,když k tomu přišel mladý fořt,aby se podíval,jak jsou uhlíři s kácením daleko.Ženské se na fořta vrhly,začaly ho bít a vláčet po zemi až na pokraj lesa.Jeden sedlák se postavil mezi ženské a vyděšeného fořta se slovy"Nebojte se ženské! Les nás všechny uživí.Tenhle pan fořt stejně špatně skončí.Ten kdo má na svědomí tolik lidských životů,nebude mít nikde klid.Všude za ním půjde vaše neštěstí!"Osm mrtvých mužů odvezli sedláci do Pohořan.Vdovy šly prosit dolanského faráře,aby je pohřbil zadarmo,že na pohřeb nemají dost peněz.Stráň tam zůstala holá,jenom pahýle stromů trčely k nebi pro výstrahu.Kolem bylo plno šedé břidlice a nikde ani živáčka.Zvěř i ptactvo odsud zmizelo a les mlčel.Když se po čase fořt vrátil znovu na ta místa srdce se mu sevřelo.Vtom se nahoře objevila ohnivá koule a valila se dolů Ta se nečekaně proměnila v ohnivou pannu.Ohnivá panna s pláčem pobíhala mezi zbylými kmeny stromů.Když zalomila rukama nad hlavou,strašlivě zahřmělo.Na fořta v tu chvíli padla taková hrůza,jakou v životě nikdy nezažil.

Ohnivá panna zasyčela vztekem a z vlasů jí vzlétl celý roj žhavých jiskérek,až všechno kolem praskalo.Potom se beze slova vrhla na fořta,když potom fořta pustila,rozběhla se vzhůru do stráně a tam se znovu proměnila ve žhavou kouli,která potom zmizela.Polomrtvý fořt měl na rukou i na tvářích ohnivá znamení.Dodnes prý se v okolí hory Jedové objevuje ohnivá panna a lidé se jí bojí.-Tolik praví pověst.

Šifrovou skálu,spolu s jeskyní ještě dnes spolehlivě najdete,když půjdete po červené značce z Pohořan do Bělkovského údolí.

Nevím jak vy,ale když já procházím touto cestou mám takový divný pocit a navíc do dnešních dnů klopýtáte přes spadlé stromy,které tam nikdo neodklízí.

Vydejte se v tato místa opředená pověstí,kde neslyšet ptačí hlasy,kde je pusto a kde cítíte divný pocit po těle.