Velká Fatra 2001 - 1. ročník dámské jízdy
Celý rok jsme se chystaly na hřebenovku Velké Fatry, konečně 13. - 14.10.2001 se nám podařilo v pětičlenné dámské společnosti vyrazit. Naše výchozí stanoviště bylo Sedlo Malý Šturec (890m), kam jsme dojely autobusem v 7:00 hod ze Žiliny. Z Malého Šturca trvá výstup na Krážovu studňu 3:45 hod, jsou dvě možnosti výstupu – po červené značce – cesta hrdinů SNP, která je ze začátku trochu namáhavá a nebo jít po asfaltové cestě, ta vás dovede přímo k horskému hotelu Krážova studňa (1300m). Po občerstvení pokračujeme směrem na Krížnu. Po 15 min. jsme na Krážovej skale, objevují se první krásné výhledy na Malou Fatru a Martinské hole. Počasí je nádherné a viditelnost ještě lepší, pouze v dolinách mlha (kolegyně tomu říkají šlehačka – pěkný výraz). Vystupujeme na Krížnu (1574m), je třetím nejvyšším vrcholem Velké Fatry, po Ostredku a Frčkove. Poznáte ji podle meteorologické stanice, která stojí na samém vrchu. Úžasné výhledy na Nízké Tatry, Roháče, Vysoké Tatry, Choč, Malou Fatru, Martinské hole a Kremnické vrchy. Slovensko máme jako na dlani – je to paráda. Před námi je část hlavního hřebene V. Fatry, úsek Krížna – Ploska. Procházíme přes Frčkov a táhlým stoupáním se dostáváme na nejvyšší vrchol – Ostredok (1592m). Je to travnatý, plochý a nenápadný kopec, sotva byste ho přiřadili k nejvyšším vrcholům. Jsou z něj super rozhledy na Velkou Fatru a krásná pohoří slovenských hor. Tradičně jako vždy, po zdolání nejvyššího vrcholu – střílíme šampaňské a připíjíme na náš výstup a nekonečnou krásu kolem nás. Někdy vám chybí slova, aby jste vyslovili co cítíte, ten kdo si zamiloval hory, ví o čem mluvím. Jsou to nezapomenutelné zážitky a dojmy, z kterých čerpáte ještě dlouho potom, co se vrátíte zpět do civilizace. Pokračujeme po travnatém hřebenu a vystupujeme na Kýšky. Během cesty se nám ukazují úžasné pohledy na Borišov a Plosku. Stojíme na rozcestí červené (výstup na Plosku) a modré značky, která vás dovede na chatu pod Borišovem. Ploska nás láká, ale časově bychom to již nestíhaly a tak rychlou chůzí , vzhůru na chatu pod Borišovem. Neměly jsme zamluvené ubytování ( je potřeba si rezervovat místa SMS na tel: 00421/905/729959). Máme štěstí, byl poslední volný pokoj. Chata je plně obsazená, několik dalších turistů, kteří přišli až po nás, spalo ve stanech před chatou nebo v nedaleké útulni. Dáváme si výbornou hrachovou polévku a dobré pivko Martiner, na které jsme se moc těšily. Nálada na chatě je perfektní, všichni sedíme v jídelně, kde nějaká parta hraje na kytaru a zpívá country písničky. Chata je dost velká, útulná a panuje tady horská atmosféra. V přízemí je kuchyň, pěkná jídelna s krbem a soc. zařízení. V prvním patře jsou pokoje, skromně vybavené, před rekonstrukcí. V chatě není elektrika, ale není to žádný problém, svítí se svíčkami nebo baterkami. Voda tady teče, můžete se umýt i načerpat zásoby vody na další den. Pokud jste členem KST (Klub slovenských turistů), můžete uplatnit 20% slevu na ubytování, ale až po předložení průkazu. Končí první krásný den prožitý v horách, jsme moc spokojené, dáváme si po štamprlíku znojemské meruňkovice, poslední výbuchy smíchu a znavené usínáme. Začíná náš druhý den v horách, v 7:00 hod, sledujeme východ sluníčka nad Ploskou, krásné pohledy na okolní probouzející se krajinu. Ranní kafíčko od chataře nesmělo chybět, loučíme se s chatou pod Borišovem a startujeme dál – náš cíl Ploska. Kopec, který vypadá jako chobotnice s mohutnými chapadly. Protože z Ploské budeme sestupovat stejnou cestou (směrem na Lysec), necháváme batohy v útulni. Výstup nám trval 30 minut. Vrchol Ploska (1532m) je travnatý a nekonečně plochý. Připadáte si jako na obrovské louce, kde nedohlédnete konce. Opět překrásné výhledy do širokého okolí – Nízké Tatry, Vysoké Tatry, Roháče, Choč, Malá Fatra, Martinské hole i malofatranský Klak. Úžasné, Velká Fatra nás úplně okouzlila svou neskonalou krásou. Vracíme se pro batohy a odcházíme s plnou polní směrem na Javorinu a Malý Lysec. Procházíme stále Velkofatranskou magistrálou, ale tato trasa už není tak zajímavá jako hlavní hřeben, neboť vede z velké části hustými lesy. My měly štěstí, že už byl říjen, listy byly opadané a my se tak mohly občas pokochat nějakým výhledem. Vystupujeme na Malý Lysec (1297m), z Javoriny jsou to 2 hodiny cesty, ale nezáživné s neustálým stoupáním a klesáním (hore, dole). Z Malého Lysce jsou hezké rozhledy na hlavní hřeben V. Fatry. Pokračujeme na Lysec, opouštíme červenou značku a vydáváme se po modré. Za 1:45 hod, po ne celkem příjemném sestupu a výstupu, zdoláváme vrchol Lysec (1381m). Z Lysce je mimořádná vyhlídka do širokého okolí – je to odměna za nekonečný výšlap. Naposledy pozorujeme krásné vrcholy před námi a začínáme sestupovat do Jasenské doliny. Asi po dvou hodinách strmého sestupu, přicházíme na asfaltovou cestu, která vede do Belej-Dulice. Před lyžařským areálem jsme objevily pěkný penzion Jarabina, kde nás majitelé mile uvítali svojí pohostinností a ochotou. Je to velice pěkný penzion, umístěný na dobrém místě – v zimě blízko lyžařské vleky, v létě turistika i cykloturistika – možnost zapůjčení horských kol. Jelikož od penzionu do Belej-Dulice to byl ještě pořádný kus cesty a my bychom nestihly autobus, pan majitel nás všechny odvezl k autobusové zastávce. Autobusem jsme se dostaly do Martina, kde jsme už měly zajištěný odvoz do Lietavské Lúčky. Naše akce šťastně skončila v 21:00 hod. Byl to nádherný víkend s dobrou partou, v krásné velkofatranské přírodě. Turistům, kteří ještě nenavštívili Velkou Fatru, vzkazujeme – je to něco úžasného, co se musí vidět a prožít. Určitě se tam budete rádi vracet, stejně jako my. členky 1. ročníku dámské jízdy z KST CLL Lietavská Lúčka