Velký Bor, významné městečko středověku.
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Velký Bor je středně velká obec v Blatenské pahorkatině. Nachází se přibližně 4 kilometry severně od Horažďovic při silnici druhé třídy č. 188 a je dobře dostupná i veřejnou Dopravou. Část obce je rozložena na návrší, nad Velkoborským rybníkem a další zástavba je vedena severním směrem po obou stranách již zmíněné silnice. Na severní straně od obce protéká Březový potok a na straně jižní potok Velkoborský. Vlaková zastávka je od obce jižním směrem, necelé dva kilometry při silnici do Horažďovic. Tam začala i moje cesta do Velkého Boru.
Za čím jedeme?
Silnicí ke vsi se žene jedno auto za druhým a tak volím malou okliku. Nedaleko od zastávky začíná mezi poli cesta, po které se dostávám k Březovému potoku. Odtud jdu k jeho soutoku s Velkoborským potokem a při jeho levém břehu pokračuji do vsi. Okolní krajina je mírně zvlněná a nejvýraznějším kopcem je východně od vsi Rážek ( 461 m.n.m.). Je celý pokryt lesem a tak jeho vrchol vynechávám. Ves se rychle přibližuje, po necelé půlhodince již procházím mezi prvními domky obce. Je čas podívat se trochu do minulosti.
Z té byl nejvýznamnější dobou středověk. První písemná zmínka je z Roku 1283. Tehdy stál na návrší královský hrad a pod ním se rozkládalo městečko. Král Václav II. sídlo daroval Špačkovi z Kostelce. V roce 1336 přechází sídlo do majetku církve a to klášteru na Zderaze. Poté zřejmě došlo k další změně majitelů a v roce 1401 král Václav IV hrad odebírá Dobešovi z Boru. Osudovým Rokem byl ale rok 1420, kdy husité hrad natolik pobořili, že se začal měnit ve zříceninu. Městečko má své nejlepší období za sebou a od roku 1519 se stává součástí horažďovického panství. Třicetiletá válka je pro sídlo poslední ránou a zcela zaniká. Obrat začíná až v roce 1682, kdy obec postupně ožívá. Václav ze Šternberka dosazuje v roce 1700 do vsi natrvalo kněze. Zcela mizí poslední zbytky hradu a na jeho místě je postaven špitál pro přestárlé služebníky z horažďovického panství. Špitál je za vlády císaře Josefa II. zrušen. V roce 1869 kupuje budovu obec a přestavuje ji na školu. Další vývoj až do dnešních dnů nepřinesl zásadní změny. V současnosti je Velký Bor samostatnou a hezky upravenou obcí.
Nejvýznamnější památkou, která všechno přestála je jistě původně románský kostel sv. Jana Křtitele. Stavěl se někdy kolem poloviny 13. století. Kolem roku 1300 proběhla raně gotická přestavba a o dvě stě let později byl sklenut gotický presbytář. V této podobě se v podstatě dochoval do dnešních dnů. Poslední oprava byla provedena v roce 1970 a spočívala ve výměně podlahy a trámového stropu. Okolo kostela je hřbitov, kolem kterého je zeď. V obci jsou dvě kapličky a zajímavý pomník padlým ve světové válce z roku 1929 s poprsím T. G. Masaryka. Domy jsou z velké části novějšího data, i když se najdou i zajímavá starší stavení. Něco tady zůstalo i z období socialismu. Na návrší stojí již zmíněná škola. Odtud je hezký pohled na Velkoborský rybník, který dostal od místních jméno Podkostelák. Zbývá se vrátit na vlakovou zastávku. Po silnici to skutečně nejde a tak se vracím po loukách kolem ní.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
I když jsou v obci obchod i hospoda, o víkendech se tady nedá nic koupit a svačinu jsem si raději vezl sebou. Ubytování je možné zajistit v Horažďovicích.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Kostel je velmi zajímavou a hezkou památkou. Příjemná je i procházka okolím a musím říci, že se mně tady hodně líbilo.
Ostatní informace
Celá cesta se vejde do 6 kilometrů s nepatrným převýšením. Po hradě již nic nezbylo, ale hezké jsou výhledy do okolí. Velký Bor je na mapě KČT č. 68 - Pootaví. Vlaky tu projíždějí ve dvouhodinových intervalech, ve všední dny je jich trochu víc. Jedná se o trať č. 190 z Plzně do Českých Budějovic.