Vycházka Starým Plzencem.

Kam a jak jedeme?

Vlak se rozjíždí směrem k Plzni, když se rozhlížíme, na poloprázdném plzeneckém nádraží, kde začít. Zřejmě bude vhodné podívat se trochu do minulosti. Osídlení místa se dá jistě počítat na tisíce let. Již v 8. století stálo na protáhlém hřbetu Hůrky slovanské Hradiště. Ve století desátém zde už je knížecí přemyslovské sídlo. Bylo tehdy správním centrem celého Plzeňska. První písemná zmínka je již z roku 976, kdy zde porazila česká vojska Bavory. Významné pro rozvoj Plzně, tak se toto místo nazývalo až do 13. století, byly obchodní cesty, které se tu sbíhaly. Na začátku 11. století tady kníže Jaromír zakládá mincovnu. V letech 1213 až 1216 zde vládne Přemyslovec, Děpolt III. Od roku 1224 je vládcem Plzeňska budoucí český král Václav I. a to až do roku 1228. O důležitosti a rozloze Hradiště a podhradí svědčí skutečnost, že zde v roce 1266 stálo osm kostelů. Založením současné Plzně v roce 1295 ztrácí stará Plzeň na významu. Stavby sice slouží dále svému účelu a teprve až v 16. století dochází k postupnému zanikání. V 18. století je zánik již neodvratný. To se již na panství střídají šlechtické rody Šternberků, Kokořovců, Černínů a Valdštejnů. V 18. století je Plzenec vsí a vede dlouhý spor za zrušení roboty a získání výsad města. Od roku 1845 je městečkem a v roce 1902 se stává městem. Pohled do starých časů je za námi a tak ještě srovnat batohy na zádech a vyrážíme.

Za čím jedeme?

U nádraží je nehezká, rozlehlá plocha pokrytá asfaltem. Dáváme se ulicí kolem paneláků po svahu k silnici, která protíná město. Vpravo máme objekt známého výrobce Bohemia sektu a opačným směrem docházíme na Masarykovo náměstí. Tady zaujme radnice, budova školy a především gotický Kostel Sv. Jana Křtitele. Hned vedle je mariánský sloup se sochami svatých z roku 1721. Hezká je i empírová kašna, ta byla postavena v roce 1856. Zajímavý je nedaleký pomník padlým ve světové válce. Z náměstí jdeme k řece. Ještě před mostem je vpravo pěkná budova statku. Za mostem se čtvrť nazývá Malá strana a její dominantou je původně románský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Před kostelem stojí litinový kříž na starším kamenném podstavci z roku 1741. Odtud začíná poměrně prudké stoupání na Hůrku. Další zastavení je skutečným zážitkem. Jsme u rotundy sv. Petra, nejstarší stavby západních Čech. Stojí zde již od druhé poloviny 10. století. Byla upravena v 16. století a po posledních opravách je prostě nádherná. Otevírá se nám odtud pohled na město a do údolí Úslavy. Na jihu je Hrad Radyně a na SZ domy na předměstí Plzně. Od rotundy jdeme po hřebeni k již zaniklým kostelům sv. Vavřince a sv. Kříže. Ze druhého jmenovaného jsou odkryté základy. Jinak vše ostatní je většinou zarostlé vysokou trávou a keři. Jen dobře znatelné, vysoké valy jsou důkazem, že zde stál velký knížecí palác. Odtud se stejnou cestou vracíme do městečka, kde náš výlet končí v hezké hospůdce, ve spodní části náměstí.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

A vybrali jsme si dobře. Dvě hospůdky jsou ve spodní části náměstí, ta naše byla vpravo. Vaří tu dobře a pivo bylo „jako křen“. Obsluha rychlá a usměvavá, prostředí velmi pěkné. Ale výběr je větší, tu naši doporučuji i když mně její jméno vypadlo z paměti. O ubytování jsme se sice nezajímali, ale problém by to být neměl.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Starý Plzenec je sice malé, ale hezké městečko. Historické památky jsou ve velmi dobrém stavu a rotunda je skutečnou třešničkou na dortu. Snad jen dále na hradišti by se občas mohla pokosit tráva. Převládla ale celkově spokojenost.

Ostatní informace

Starý Plzenec je na mapě KČT č. 31 Plzeňsko. Městem prochází železniční trať č. 190 z Plzně do Českých Budějovic a vlaky tudy jezdí poměrně často. Pokud se přijede autem, parkovat lze na několika místech. Bohužel říjen již nepřeje vstupům do objektů. Rotunda již byla uzavřena a do kostela na Malé straně nelze také ani nahlédnout. Snad ještě malé doplnění názvů města v minulosti. Nejdříve to byla Plzeň, poté Stará Plzeň, nato Plzenec a nakonec Starý Plzenec.