Výlet do Rudky a Kunštátu.

Kam a jak jedeme?

Červencová horka mírně polevila a tak je možné trochu se projít. Naše cesta začíná ve Lhotě u Letovic, která se na několik dní stala naším dočasným domovem. Samotná víska, to jsou dvě souběžné ulice, kolem kterých jsou v řadách na sebe navazující domky. Nechybí tady ani kaplička a i občas otevřená hospůdka. Víska je místní částí nedalekých Letovic a jednou ze zajímavostí je, že tady končí silnice. Obcí také prochází z Letovic modrá, která by nás měla provázet až do Kunštátu.

 

Za čím jedeme?

Vísku máme za zády a přicházíme k rozcestí polní cesty se silnicí od Letovic. Louky a pole v okolí výrazně poznamenalo letošní sucho. Všude kolem je již většina rostlin zaschlá, jen několik z nich suchu podivuhodně vzdoruje. Tou nejodolnější je svízel syřišťový, který svými žlutými kvítky doslova prosvěcuje meze při cestě. Pro zajímavost, tato rostlina se dříve využívala k přípravě sýrů. Po levé straně začíná les a pohled na suché smrky ukazuje na přítomnost kůrovce. O něco dál to potvrzují vytěžené hromady dřeva. Průchod lesem přináší příjemné ochlazení. Kapraď samec se v několika trsech usadil pod keři a jeho tmavá zeleň je pastvou pro oči. Les končí a my se zastavujeme u laviček pod třešněmi u Nýrova. Jedná se asi o vyčištěnou skládku. Po několika minutách jsme v Nýrově. První zmínka o vsi je z roku 1368. Název vísce přinesli lidé, kteří tu prý žili v „ nýrách“, tedy v norách. Za zmínku jistě stojí několik starých stromů, pomník padlým a několik hezky upravených zahrad.

Z Nýrova jdeme po okresce, která klesá do údolí potoka Sebránku. Za mostem silnici opouštíme a dále jdeme lesem s převahou borovic. Sucho tu jistě dosáhlo svého vrcholu. Všude kolem je suchá tráva a koryta potůčků jsou bez vody. Obrat k lepšímu nastává pod vrcholem Kříbů ( 583 m.n.m.). Máme jej po pravé straně a na louce pod jeho svahem kvetou divizny malokvěté. Klasy trav jsou nafialovělé. Asi se také na nich podepsalo sucho. Po několika desítkách metrů jsme u prvních domků Rudky. Tady nás čeká hlavní cíl výletu, tak zvaný Kunštátský Blaník. Tím je umělá jeskyně na západním svahu Milenky ( 580 m.n.m.). Toto dílo mezi roky 1928 až 1930 vytvořil sochař samouk Stanislav Rolínek. Začal tady se sochou prezidenta Masaryka a pokračoval jeskyní. Socha prezidenta byla odstraněna nacisty v roce 1942 a zbyly z ní jen boty. Jeskyně přečkala do dnešních dnů, zřejmě ji dobře hlídá kamenný lev před vchodem. Uvnitř jeskyně jsou sochy rytířů se svatým Václavem a několik dalších děl. Na vrcholu Milenky je Buriánova rozhledna z roku1931. Jméno má po starostovi města Kunštátu. Z rozhledny je docela hezký kruhový rozhled. V dolní části areálu je „ smyslová zahrada“.

Teplota se zvýšila na 28°C a tak zastávka v restauraci je celkem příjemným osvěžením. Z Rudky pokračujeme opět po modré. Ta prochází při silnici ve stínu starých stromů. Sem tam se ukáže okno s výhledem k západu. Míjíme starý kamenný kříž a několik kvetoucích rostlin kakostu lučního. Kunštát nás vítá mráčky na obloze a příjemným větříkem. Město založil v roce 1280 Kuna z Obřan a dnes tady žijí necelé 3000 obyvatel. Modrá nás provádí východní části městečka ke hřbitovu s kostelíkem sv. Ducha. Je to hezké baroko z 18. století. Od hřbitova ulice klesá k náměstí. Procházíme pod starými lípami a před námi je náměstí krále Jiřího z Poděbrad. V jeho horní části je raně barokní kostel sv. Stanislava ze 17. století. Níže na náměstí je socha Panny Marie a nová kašna. Náměstí je na svahu a domy jsou většinou patrové. Zbývá socha krále Jiřího Poděbrad. Ta je mezi stromy ve středu náměstí. Modrá obloha se hodně zmenšila a je čas na cestu zpět. Vracíme se autobusem do Nýrova a odtud stejnou cestou do Lhoty. Několik minut po našem příchodu do penzionu se spustil jistě dlouho očekávaný lijavec.

 

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Bydlili jsme ve Lhotě u Letovic v penzionu Otevřená náruč. Tady jsme se i stravovali a navíc jsme měli hezký výhled do údolí. Oběd na tomto výletě jsme si dali v restauraci v Rudce. Obsluha rychlá, jídlo chutné a pivko správně chlazené.

 

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Rudka je zajímavé místo a nám se tady líbilo. To platí i o našem cílovém městě. Snad jen suchem zničená krajina a suché stromy v okolních lesích byly vykřičníkem, který nelze přehlížet.

 

Ostatní informace

Celá cesta byla dlouhá okolo 8 kilometrů se zanedbatelným převýšením. Vstupné jsme platili jen do jeskyně v Rudce a to naše snížené je 60,- Kč. Obyčejné tuším je o 20,- Kč vyšší. Platí se i fotografování a to 25,- Kč. Otevřeno mají mimo pondělí od 9 do 16,30 hod. Více informací o jeskyni a okolním areálu lze najít na jejich webových stránkách. Lze využít i veřejnou dopravu. Autobusy mezi Kunštátem a Letovicemi jezdí ve všední dny poměrně často. Pokud se přijede autem, je při silnici u areálu parkoviště.