Loading...
Tipy na výlet • Pro zdatnější • Celodenní výlet • Za sportem • Do přírody • Na hory
Nejdříve se musíme dopravit do Bělé pod Pradědem, místní části Filipovice, což není velký problém, odadou prochází silnice 1. třídy č. 44 přes Červenohorské sedlo, tzn. autobusem Jeseník-Šumperk (či ostatními linkami kterých tu jezdí poměrně dost, z obou stran), případně autem, parkovat můžeme např. na parkovišti u lyžařského areálu u Filipovic.
Červená hora je výrazným vrchlem Keprnické klenby podcelku Hrubého Jeseníku, vysoká 1337 m, je po ní pojmenované nedaleké sedlo a při dobrém počasi poskytuje kruhový rozhled. Jméno Červená pak dostala od barvy kvetoucího vřesu, který zde můžeme najít.
Přímo u autobusové zastávky Filipovice je Hotel Stará Pošta, dříve zotavovna Úsvit, za války i tábor Hitlerjugend, další možnost je penzion Pepova bouda a pod Červenou horou se napijeme z Vřesové studánky, na závěr se můžeme občerstvi na Červenohorském sedle.
Výstup na Červenou horu je samozřejmě nejjednoduší z Červenohorského sedla, ale vystupujeme-li ze severního úpatí Hrubého Jeseníku, můžeme podniknout již pěkný horský výstup, pokud bychom vystupovali již přímo z Bělé pod Pradědem zelenou značkou od restaurace Cimbura, měli bychom již převýšení přes 800 m, přece jen je jednodušší si pár metrů ušetřit a nastoupit ve Filipovicích. Vyrazíme modrou značkou přes osadu, u které můžeme obdivovat v jarních měsících rozkvetlé Filipovické louky. Po necelých dvou kilometrech dorazíme na rozcestí se zelenou značkou Pod Točníkem. Tato značka nás vyvede až na vrchol. Doposud mírné stoupání se celkem rychle změní v pěkně ostrý výstup. Kousek za rozcestníkem si můžeme v lese kolem cesty všimnout různých kamenných valů a hromad, mohly by to být zbytky zaniklé vsi ale spíše to jsou pozůstatky lesních cest či železnic používaných při těžbě dřeva. Široká cesta postupně přechází v pěšinu, zhruba po 1,5 km přecházíme lesní cestu s turistickým přístřeškem a pokračujeme již prudkým výstupem na Točník. Výrazný vrchol (1143 m) poskytuje z vrcholových skalek pěkný výhled na Jesenicko a údolí Bělé. Z leva je výhled ohraničen Keprníkem (1423m), dále vidíme Rychlebské hory, lázně Jeseník, rozhlednu na Zlatém Chlumu, přes Medvědí hornatinu až k Pradědu (1491m). Za Točníkem se stoupání již přece jen trochu mírní, zato ráz lesa se mění v pěkný horský prales. Rozcestník nás brzy upozorní, že se přibližujeme ke Kamennému oknu, kde nás čeká zajímavý skalní útver. Ve výšce 1278 m je skalka s nepravým sklaním okne, tvořeným větší skálou a balvanem, který se o ní opírá. Již odtud se nám naskýtají perfektní výhledy na severní část Jeseníků i dál po cestě k vrcholu. Vrchol Červenéhory je téměř bezlesý a v poslední době se ochranáři snaží omezovat i nepůvodní kleč, která brání padání lavin do Sněžné kotliny na severním úbočí Červené hory. Rozcestník označující vrchol stoupání (Nad Vřesovkou) sice naní přímo na vrchlu hory, ale k samotnému můžeme dojít žlutou značkou, po které můžeme dále sestoupit k Bílému sloupu, ale k Vřesové studánce bychom přece jen měli dojít, podívat se na stále patrné zbytky základů kostelíka, kamenému přístřešku studánky a již jen plšiny naznačující, kde asi stávala bývalá chata.
Z vrcholu Červené hory nás pak čekají výhledy na celou Pradědskou hornatinu na východě, do údolí Desné na jihu, Jesenicko na Severu, masiv Vozky a Keprníku na západě. Pokud jsme se vrátili k Vřesové studánce, můžeme pokračovat hřebenovkou na Trojmezí, Keprník, Šerák a na Ramzovou, případně po žluté značce sestoupit do údolí Hučivé Desné a pokračovat do Koutů, ale máme-li toho dost, je nejjednoduší poktačovat červenou značkou (podle varianty od Vřesovky, nebo Bílého sloupu) na Červenohorské sedlo a použít autobusovou Dopravu.
Odměnou za náročný výstup jesou pak jedinečné výhledy, které se nám nabízejí při dobré viditelnosti, nakonec i radost z krásné přírody, kterou tato část Jeseníků nabízí.
Autobusy ze Šumperka do Jeseníku (i obráceně) jezdí od rána v pracovních dnech téměř každou hodinu, ve volných dnech trochu méně, ale dá se vybrat dostatek spojů.