Králický Sněžník na běžkách
Tipy na výlet • Pro zdatnější • Celodenní výlet • Do přírody • Na hory
Kam a jak jedeme?
Zimní výstup Na Králický Sněžník patří k největším chuťovkám, který pravověrný turista nesmí jednou za čas vynechat. Alespoň ten místní, kdo na Severozápadní Moravu nemá tak daleko. Odvážní a zdatní vyrážejí na Sněžník i z české strany, odkud je však většinou všude daleko a i terén je obtížnější.
Nejjednodušší a nejlehčí je výstup z moravské strany, tj. Od Starého Města pod Sněžníkem, nebo od Stříbrnic. Sem se dostaneme i autem, ale kdo nechce být vázán, dostane se do Starého Města vlakem nebo autobusem a to i dál do Stříbrnic, kam zajíždí místní okružní linka a to i o víkendech, kdy navíc se dá použít i skibus.
Za čím jedeme?
Pokud tedy jedeme už od Starého Města, vydáme se modrou značkou přes Hadcovou horu, většinou prošlápnutou stopou, která nás zavede k okraji Stříbrnic. Mineme lanovku na Štvanici a jsme u kostelíku. Přes vesnici musíme pěšky až k hornímu konci. Tento úsek je možno vynechat právě použitím autobusu. Na konci Stříbrnic si můžeme zvolit 3 varianty výstupu: nejlehčí použít vlek na Babetě, vrstevnicí k vleku pod Návrším a dalším vlekem k chatě, druhá varianta po cestě na Návrší, asfaltka se občas pluží, ale většinou je na běžkách sjízdná, pokud ji nějaký aktivní lesník neposype. Zkratkou je pak použít žlutou značkou a na Návrší vyběhnout po sjezdovce.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Zastávka na chatě Návrší je povinností, je to vlastně jediná horská chata v celém Králickém Sněžníku.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Dál, pokud budeme mít štěstí, nás povede strojová stopa, po lesní cestě provázené žlutou značkou stoupáme po úbočí Mokrého hřbetu k rozcestí Nad Adéliným pramenem, kde se připojíme k modré a červené značce, která dál lemuje výstupovou trasu. Za dobrého počasí se pohledy neustále stáčí na východ, kde výhledu dominuje celý Hrubý Jeseník i nižší a bližší Rychlebské hory. Strojová stopa nás vyvede až k sedlu Stříbrnická (dříve značené jako Sedlo pod Králickým Sněžníkem) a dál na vrchol už bude jen vyšlapaná stopa. Po krátké rovince za chatou Franciskou následuje asi nejprudší úsek výstupu v délce cca 1km až na hranici lesa, kde se stoupání mírní, po pravé straně je nedaleko plošina základů bývalé Liechtenštejnovy chaty a u ní Slůně (v diskuzích někdo Slůně nenašel). Od sošky jsou jedinečné výhledy na Jeseníky, tak je tu většinou plno. Pak už krátký úsek vrstevnicí k prameni Moravy, ještě 40 výškových metrů a jsme na vrcholové plošině hory. Víceméně uprostřed je sesypaná hromada kamení, čili zbytky rozhledny (když jsem byl na Kraličáku poprvé, tak jsem ji ještě viděl stát). Na hromadě kamení můžeme najít tabulku, kde se dozvíme, jak dlouho rozhledna stála.
Od vrcholu pak následují výhledy do údolí Moravy, na Czarnou Góru v Polsku a samozřejmě Jeseníky. A máme-li štěstí uvidíme nejen nejvyšší moravskou horu (Praděd není tak daleko), ale i tu českou, Sněžka je přece jen dál.
Návrat je nejjednodušší téměř stejnou trasou, pozor při sjezdu do sedélka. Kdo by chtěl na českou stranu, může to zkusit, ovšem ta je daleko obtížnější a daleko k dopravním prostředkům.
Ze sedélka pokračujeme zpátky na Návrší a po cestě do Stříbrnic.
Ostatní informace
Brzy ovšem bude asi dost běžkařů mířit od Stříbrnické na modrou značku na hřeben Sušiny a k Podbělce, kde by mělo dojít k přeznačení modré trasy přes vrchol Slamníku, aby sem mohli mířit i zájemci od Dolní Moravy, kteří sem mohou využít novou lanovku.
Kromě útraty na Návrší možná zaplatíme nějakých 20 Kč za jízdu na vleku, budeme-li si chtít výstup ulehčit.