Loading...
Cestování na víkend do evropských metropolí se stává čím dál tím více populárnější. Díky velmi výhodným letenkám se můžete dostat za pár stovek korun po Evropě kam chcete. Tentokrát jsem se vydali do Barcelony a zde popis kolik to stojí a hlavně kam se podívat.
Na začátek je dobré napsat, že Barcelona samotná je vhodná opravdu maximálně na 3 dny. I když žije v tomto krásném městě přibližně 1,6 milionů lidí. Centrum a okolí máte prochozené za 2 dny.
Výběr letenek
Tím, že se jedná o víkendový pobyt, zřejmě nebude ve hře žádné jiné letiště kromě Prahy. Z letiště Václava Havla lítá mnoho “nízkonákladových” společností. (Eurowings, Iberia, Ryanair, Smart Wing, Vueling Airlines). Záleží pak zejména na čase odletu a nabízené ceně. My letěli v 15:50 do Barcelony se společností Eurowings za 2000 Kč na osobu. V ceně této letenky byl pouze malý příruční batůžek (rozměry: 40 x 30 x 10), který musí být umístěn pod vaší sedačkou.
POZOR: Pokud je letadlo opravdu vytíženo, je možné, že pokud budete mít zavazadlo “viditelně” větší, to znamená menší kufr nebo cestovní tašku budete muset doplatit “odbavení”, nejčastěji 70 eur. Pokud se chcete tomuto vyhnout, existují dneska již batohy, které jsou designovány přesně na létání - příklad se podívejte na toto srovnání.
První lety, pokud si chcete užít celý první den v Barceloně, začínají již okolo 6:00. Tedy měli byste být na letišti nejpozději v 4:30. Pokud byste se chtěli alespoň trošku vyspat na následujícím odkazu naleznete ubytování nedaleko letiště. Let trvá něco mezi dvěma a dvěma a půl hodinami a žádný časový posun není.
Barcelona je obrovská a záleží tedy co od ubytování chcete a kdy do města poletíte. My jsme letěli na jaře, tedy podmínky byly.
Bonusem by pak byla sauna nebo obecně wellness centrum. Spali jsem 3 noci a rozpočet jsem si zvolili do 20.000 Kč. Samozřejmě nás zajímaly i názory ostatních lidí, často si čteme tipy na webu Loudavymkrokem.cz, konkrétně k této destinaci tento článek. V něm jsem se dočetli, že ideální ubytování je v Hotelu Granvia a pokud si potrpíte na výhled tak Hotel Gaudí. Bohužel ani jeden z hotelů nebyl pro náš pobyt volný a tak jsem hledali na “vlastní pěst”. Nakonec jsme zvolili hotel Barceló Raval.
Recenze hotelu Barceló Raval
Měli jsme velká očekávání, na Bookingu jsem našli velmi kladná hodnocená. Negativní se točili hlavně ohledně menšího fitness centra a “stejných snídaních”. Na Googlu mají hodnocení 4,4 / 5 a na Bookingu 9,2.
Já osobně bych dal hodnocení spíše horší. Hotel je sice umístěn v suprové lokalitě, tedy za cca 5 minut jste v centru památek a za 20 minut u moře, ale v okolních ulicích je spoustu bezdomovců. Co bylo ještě horší je dispozice pokoje. Pokoj je “moderní” a sprchový kout i toaleta je v jednom prostoru.
Co naopak musíme vyzdvihnout je výhled z pokoje. My jsme spali v 7 patře z 10 a viděli jsme opravdu nádherně. Pokoj se dá 100% zatemnit a uděláte si tzv. blackout. Nahoře se nachází sky bar, který je 360 stupňů spolu s dalekohledy a vidíte tak na celé město. Můžete si zde dát drink, který stojí cca 12 euro, což je dražší průměr ve městě. Krásné jsou zde západy slunce.
My jsme netradičně neměli víkendový pobyt, přiletěli jsme ve středu večer a odlet jsme měli naplánovaný na sobotní odpoledne. Měli jsme tedy 3 dny “čistého času”. Za tyto dny jsme ušli přibližně 80 km. Velmi dobré a užitečné je zmínit, jak se pohybovat ve městě a jak se dobře dostat z letiště do centra.
MHD je vyřešeno velmi dobře. My cestujeme pomocí Google maps, kde si zvolíte cíl a mapy vám sami nabídnou nejlepší řešení. My jsme z letiště volili autobus, který se nachází hned u východu z letiště. Cesta trvá přibližně 40 minut a stojí 5 eur na osobu. Ubr nebo klasický černo oranžový taxík stojí přibližně 50 eur a cesta trvá déle, protože nemůže využívat tras pro autobusy. Pokud chcete zažít i něco méně tradičního využijte metro, které neřídí strojvůdce a pokud si sednete do předního vagónu můžete sledovat celou cestu, jako byste seděli v kokpitu.
Obecně toto není určitě dogma a trasu si můžete naplánovat podle vašich přestav. Toto je pouze náš subjektivní názor, jak jsem si cestu naplánovali my, a to i se spousty “náhodnými” změnami. Celý den jsem se orientovali podle zakoupených vstupenek do parku Güell, což je pak, který musíte prostě vidět. (Ideální čas pro vstup do tohoto parku je hned po obědě, my měli naplánovaný vstup na 13:00.)
Poznámka ke vstupenkám: Pokud se rozhodnete navštívit památky i zevnitř, je potřeba si koupit vstupenky dopředu. Jednak tím ušetříte spoustu peněz a jednak tím ušetříte spoustu času, který byste ztratili ve formě. Nejlepší pro nás bylo si všechny vstupenky kupovat přes Booking. Cena byla o cca 2% vyšší, ale měli jsme vše na jednom místě.
První den jsem navštívili tyto památky a zajímavá místa:
jedná se o místo, kde si můžete koupit svačinu, oběd, večeři. Je otevřen od brzy ráno do cca 20:00. Místní zde chodí na kafe, či si zde kupují čerstvou zeleninu nebo ovoce. Najdete zde i pár stánků s čerstvým pečivem. Tržnice je nejstarší podobného typu v Barceloně. Její provoz začal již od roku 1217.
My jsme si zde zakoupili sušenou šunku (Jamón serrano), který zrála 5 let. Maso vám přímo nakrájí a zabalí s sebou. Cena se pak liší v závislosti na stáří šunky. My zaplatili zhruba 22 eur za 100 gramů.
Co nám zde nechutnalo, tak byly smažené rybičky. Možná jsme neměli štěstí na stánek, ale rybičky nám ohřáli v mikrovlnece a vůbec nám to nechutnalo. Ani pečivo zde nebylo nejměkčí. Bageta byla spíše tvrdá a chutnala jako naše “včerejší pečivo”.
Jak to tak bývá většina podobných měst, tak i Barcelona má své vítězné oblouky. Tento není zřejmě ničím výjimečným, nicméně se jedná taktéž o pozoruhodnou stavbu, u které se můžete dát výborný Aperol. Byl postaven pro světovou výstavu v roce 1888 a byl vstupem do areálu výstaviště.
Okolo 11:00 jsme dorazili k bazilice, majestátní symbolu Barcelony a nezapomenutelnému dílu Antoniho Gaudího. I před vstupem dovnitř nás obklopovala aura mistrovství a inovace, která je této stavbě vlastní.
Fasády baziliky, každá vyprávějící jinou část křesťanského příběhu, byly jako otevřená kniha před námi. Zaujaly mě zejména detaily Naroditelské fasády, plné radosti a oslavy života, kontrastující s vážnějším tónem Vášně, která vypráví o utrpení a oběti. Gaudího schopnost vložit do kamene takovou emoci a význam byla zřetelná na každém kroku.
Zajímavostí, která mě zaujala, byla informace, že Gaudí plánoval baziliku jako velký symbolický les, s vnitřními sloupy rozvětvujícími se ve větve, podporujícími strop jako listy a větve stromů.
Stát venku a obdivovat La Sagrada Familia byl moment plný údivu a inspirace. Uvědomili jsme si, že i po desetiletích stále probíhající stavby, dílo pokračuje v růstu a proměně, přičemž každý nový kámen přidává k jeho legendě. Ačkoli Gaudího originální vize zůstává nedokončená, právě tento pocit neustálého vývoje dodává La Sagrada Familia její nekonečnou krásu a záhadu.
Vrcholem odpoledne byl právě tento park. Fotky z parku jsou světově známé. Hned na úvod několik důležitých informací. V parku můžete strávit času kolik chcete. Minimálně vám to však zabere cca 2 hodiny. Pokud se k parku vydáte jako my pěšky od baziliky počítejte minimálně hodinu chůze do kopce. Po cestě je dobré si koupit svačinu a pití. Cena za vstup byla pro dvě osoby cca 700 Kč.
Po vstupu do parku je dobré si zajít na záchod, protože v celém parku se nachází POUZE JEDNO WC! V parku je spoustu impozantních míst. V různých zákoutích je spousty hudebních umělců.
Zbytek dne jsem strávili spíše již brouzdáním po městě, kde jsem si dali i večeři. Hlavní chod zde vyjde na přibližně 15 - 20 eur. Za nás je lepší se zastavit na trhu a vychutnat si večeři v parcích, kterých je ve městě hodně.
Tím, že jsem bydleli v hotelu viz výše, tak jsem západ slunce strávili právě ve sky baru. Večer jsem pak opět vyrazili do centra, kde jsem si dali Sangrii. Nepříjemnou zkušeností je fakt, že v barech se nachází spousty výherních automatů, kde hrají lid. Někdy byli i dost nepříjemní a nadávali, když prohrávali.
TIP pozor co jíte: Trošku jsem se na první večeři “spálili”, protože večer nám bylo velmi těžko, až špatně. My pravidelně a preventivně bereme probiotika, tak nás to možná “zachránilo”.
Druhý den jsem navštívili největší bleší trh v Barceloně, poté jsem si opět procházeli krásné vysoké uličky a brzké odpoledne jsme zakončili prohlídkou domu Palau Guell. Navečer jsem si pak užili západ slunce na pláži a procházkou po nábřeží.
Co jsme viděli druhý den:
Toto byly hlavní cíle na náš den, i tento den jsme ušli cca 25 km. Pokud bysme měli ještě čas, chtěli jsme zajít na výstavu Harry Potter.
Pokud máte dost sil, určitě byste tento trh neměli vynechat. Je otevřen v pondělí, středa, pátek, sobota od 7:00 do 20:00.
Kromě unikátní stavby, která je typická svým zrcadlovým stropem se zde nachází nespočet krámků, kde naleznete jak historické cetky, tak i klasické oblečení. Na své si zde přijdou hlavně sběratelé starých kousků, ale i sběratelé pokémonových kartiček. Cesta z centra vám zabere asi 50 minut, přes různé parky. V zásadě nejdete po silnici, ale uličkami s kavárny a bary.
Tato nádherná stavba, dílo geniálního architekta Antoniho Gaudího z konce 19. století, je oprávněně považována za jeden z nejzářivějších klenotů katalánské metropole. Už při pohledu zvenčí jsem byl fascinován množstvím dekorací a unikátním designem, který kombinuje vlivy z Blízkého i Dálného Východu s hispánskými a byzantskými prvky. Zajímavostí je, že palác byl prohlášen za španělskou národní památku již v roce 1969 a později byl dokonce zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
Vstup do paláce je impozantní, s dvěma velkými parabolickými oblouky, a hned u vchodu mě zaujaly různé umělecké kovářské práce, včetně dvojice hadů tvořících iniciály E a G za Eusebi Güell. V paláci se cítí duch velkých katalánských panských dvorů, a je zřejmé, že Gaudí vložil do jeho tvorby celou svou duši a kreativitu. Bylo fascinující zjistit, že hrabě Güell, pro kterého palác postavil, byl nejen bohatý průmyslník a politik, ale i Gaudího přítel a mecenáš, což vysvětluje, proč architekt na tomto projektu pracoval s takovou vášní a odhodláním.
Nemohu opomenout střechu plnou komínů, která je pravým skvostem paláce. Gaudí zde dokázal proměnit obyčejné komíny v umělecká díla, používající techniku trencadís, což je pestrobarevná kombinace skla, mramoru, porcelánu a keramiky. Tato střešní terasa nejenže nabízí jedinečný výhled na město, ale také umožňuje nahlédnout do Gaudího inovativního myšlení, kde každý detail má svůj význam a krásu.
Vstup stojí pro dvě osoby přibližně 700 Kč. Součástí je “průvodce” který dostanete v podobě nahrávky v anglickém jazyce.
Pokud chcete nasát i atmosféru moře, určitě tato pláž vám nabídne vše co potřebujete. Kromě všude přítomných barů je zde písečná dlouhá pláž, kde je spousty mladých lidí, kteří si jako mi užívají přítomnosti. My jsme si zde nedali večeři z obavy z vysoké ceny, což byla zřejmě chyba. Protože zde byly ceny srovnatelné se zbytkem města. Tato pláž je také velmi známá mezi surfařskou komunitou. V ranních hodinách jsou zde spíše vlny větší, kdežto jak to bývá přes poledne se moře uklidní.
Vybavení pláže:
Služby:
Měli jsme už všechny památky navštíveny, skoro. Zbýval čas tedy na modernější místa. První z nich byl Estadi Olímpic Lluís Companys - což jak již z názvu vyplívá jedná se o Olympijský stadion. Hry zde proběhly roku 1992, jednalo se o letní hry. Tehdy to pro nás (Československo) byly velmi úspěšné hry, na kterých se mimojiné ukázal opět i Jan Železný.
Medaile |
Jméno |
Sport |
Zlato |
Jan Železný |
Atletika |
Zlato |
Robert Změlík |
Atletika |
Zlato |
Lukáš Pollert |
Kanoistika |
Zlato |
Petr Hrdlička |
Sportovní střelba |
Stříbro |
Jiří Rohan, Miroslav Šimek |
Kanoistika |
Stříbro |
Václav Chalupa |
Veslování |
Bronz |
Luboš Račanský |
Sportovní střelba |
Zdroj: Wikipedie
Tím, že jsme měli poměrně dost času a počasí bylo ideální na procházku, vydali jsem se z centra pěšky. Cesta, jak naznačuje obrázek mapy byla cca 6 km. Nejdříve jsem totiž vyšplhali na hrad Sant Ferran, což je historická vojenský pevnost. K tomuto hradu se můžete buď dostat pěšky, nebo využít kabinovou lanovku.
Cestou z této pevnosti na Olympijský stadion jsem náhodně objevili probíhající závod s RC modely autíček. Vstup byl zadarmo a byl to taktéž velmi zajímavý zážitek, vidět jak “létají” autíčka vzduchem a piloti mají naprostý přehled o celé trati. Následně jsem již došli ke zmíněnému stadionu. Od toho jsme čekali “více”. Stadion není přístupný. Možná tím, že jsem zde byli na konci února byly vypuštěné rybníčky a fontány byly taktéž nefunkční. Nic méně jsem si zde dali svačinu hned vedle v nových stadionech, kde právě proběhl baseballový zápas a pokračovali v cestě.
Další zastávka a zároveň poslední zastávka byl fotbalový stadion Camp Nou, který je domácím hřištěm pro FC Barcelona. Aktuálně (rok 2024) je stadion v rekonstrukci. Nahlédnout však můžete do místního muzea nebo navštívit “oficiální fanouškovský obchod”.
Nakonec jsem došli na zastávku metra, kterým jsme se vydali na letiště (terminál 1). Lístek si koupíte v automatu. Přímo můžete zvolit, že chcete na letiště. Cena jednoho lístku byla cca 5 eur. Zajímavostí je to, že stanice metra jsou opravdu hluboko a metro NEmají řidiče. Tedy doporučujeme jít do přední části soupravy, tak abyste mohli vidět dovnitř tunelu, což je pohled, který se vám v Česku nepodaří.
Jak již bylo zmíněno v úvodu, měli jsme zakoupenou letenku pouze s příručním zavazadlem. Otázka teda byla, co si s sebou na skoro 4 dny sbalit, tak abychom měli vše. Níže je seznam, co jsme měli s sebou.
Hygiena | |
Co |
Poznámka |
Opalovací krém |
min. UV faktor 30 |
Zubní pasta |
nesmí být větší než 100 ml |
Zubní kartáček |
|
Deodorant |
kuličkový |
dezinfekci |
do 100ml |
Oblečení |
|
Co |
Poznámka |
Kvalitní spodní prádlo (3x - 3 noci) |
Já mám tyto - antibakteriální (kvůli pocení) |
Ponožky |
Já nosím a doporučuji na celodenní chůzi tyto bambusové. |
Tričko 3x |
Klasické pohodlné |
A toto bylo vše, protože zbytek oblečení jsem měli na sobě tak, abychom neměli na odbavení na letišti problém. Na sobě jsem měli tedy navíc hlavně mikinu/svetr a větrovou bundu + čepici. Nezapomeňte ani na sluneční brýle - my si sebou do letadla také bereme sušené ovoce, či další “sladkosti”. Ty nejkvalitnější kupujeme nejčastěji na Ochutnejorech.cz.
Autor textu: Ing. Václav Brynda
Cestovatel, dobrodruh a velmi rekreační pisatel.