Cyklotoulání kolem Neziderského jezera

Neziderské jezero a jeho okolí  •  Fotografie (49)  • Foto: milaz

Vstoupit do fotogalerie (49 fotografií)

V kempu na břehu jezera

První zájemci o koupání...

Vstoupit do fotogalerie (49 fotografií)

Neziderské jezero – Neusiedler See a jeho okolí mne lákalo už delší dobu. Na přelomu srpna a září bylo pěkné počasí, měl jsem 5 dní volna a tak jsem vyrazil. Rozhodl jsem se pro variantu cyklotoulání „nalehko“ z kempu.

První den v 5 hodin ráno vyjíždím z Brna – do Břeclavi po dálnici, potom Reintal – Marchegg – Bad Deutsch-Altenburg – Podersdorf am See a v 8 hodin stavím stan v Strandcampingu na břehu Neziderského jezera. V kempu převládají karavany a campingové automobily, nicméně jsem našel pro svůj malý stan místo kousek od vody. A bylo se na co dívat. Protože foukal silný vítr, hladina se hemžila kiteboardisty, surfaři a plachetnicemi.

Na první výlet jsem se vydal po trase B10 (základní okružní „Neusiedler See-Radweg“ dlouhý 135 km) přes Weiden a. S., Neusiedl a. S. (Jezerní muzeum s faunou a flórou jezera), Jois, Purbach a. N. (známý Purbacher Türke) a dojel až za Donnerskirchen. Zde jsem odbočil po B12 „Kirschblütenradweg“ (vede souběžně s B10 už z Joisu, celkem 40 km), která se vine po úbočí pohoří Leitha, nejvýchodnějšího výběžku Alp. Trocha námahy se vyplatí – cesta vede přes malebné vinařské vesničky, vlevo se zvedají svahy pohoří, vpravo výhledy na vinice klesající dolů k jezeru. Na jaře, když jsou třešně v květu, to musí být nádhera. B12 se v Joisu opět napojí na B10. Vracím se stejnou cestou. Mezi Weidenem a Podersdorfem je cesta z bílého jemného štěrkopísku, kolo je za chvíli pěkně „pocukrované“.

Druhý den jsem se vydal na opačnou stranu do Illmitz. Cesta vede přírodní rezervací Nationalpark Neusiedler See-Seewinkel. Malebná jezírka, volně se pasoucí koně, ostrůvky rákosu, hejna ptáků, stylová odpočívadla, vyhlídkové věže. Z Illmitzu je asi 6 km na trajekt, který mne převezl do Mörbische. Před vjezdem do přístavu upoutají kulisy přírodního divadla, kde po 30 dní probíhá největší festival operety. V samotném městečku stojí za návštěvu Heimathaus a Hofgassen. Kousek na jih je hranice a cesta pokračuje po maďarské části. Je patrný rozdíl v kvalitě stezek, značení i „mobiliáře“. Nicméně těch asi 40 km svéráznými vinařskými vesničkami a městečky stojí za námahu. Hladinu jezera (zde Fertő-tó) prakticky nevidíme, pouze plochy mokřin zarostlých rákosem a malebné louky s ostrůvky vegetace. Kdo má více času, může zajet do Sopronu a projít se po Belváros – vnitřním městě, považovaném za nejkrásnější středověké město v Maďarsku. Vyplatí se odbočit i do Fertödu, kde je zámek Eszterháza, označovaný za „maďarské Versailles“. Z Pamhagenu (ZOO) vede trochu nudná spojka do Apetlonu. Odtud se lze vrátit do Illmitz 3 km zkratkou a nebo si zajet 10 km. Doporučuji, protože cesta vede kolem oploceného Badesee, kde je příjemné koupání i občerstvení. Vstup 2 €, s kartou „Neusiedler see Card“ (obdržel jsem v kempu) zdarma. Po příjemné koupeli a vychlazeném pivu se vracím do Podersdorfu. V okolí kempu je živo, protože se zde koná mezinárodní Austria triatlon (ironman 3,8-180-42 km) a účastníci dobíhají postupně do cíle. Na většině tváří je vidět nejen únava, ale také radost z překonání sebe sama.

Třetí den ráno balím stan a přesunuji se asi 15 km k jezeru Zicksee nedaleko městečka St. André a. Z. Zdejší kemp je příjemný a dobře vybavený. Odtud se nabízí další Cyklotrasy. Z nedalekého Frauenkirchenu (Wallfahrtskirche) objíždím B23 „Kultur-Radweg“ (26 km). Nejkrásnější z památek je bezesporu barokní zámek Halbturn s rozsáhlým parkem a klášter v Mönchhofu. Potom se volně napojím na B20 „Lackenradweg“. Tato 48 km dlouhá trasa je nejkrásnější. Většinou po písčitých cestách se vine mezi jezírky různého tvaru a velikosti (lacke – louže, kaluž), na jejichž bahnitých březích vystupují bílé i různě zabarvené vrstvy soli, kolem rozmanité stepní vegetace, ornitologickým rájem (je zde pozorováno kolem 300 druhů ptáků, 140 druhů zde pravidelně hnízdí). Východní břeh Neziderského jezera je západním výběžkem Panonské nížiny a je zde typická step – pusta.

Čtvrtý den se rozhoduji objet celou rakouskou část jezera. Do Weidenu cesta po větru rychle ubíhá, napojuji se na známou B10 a projíždím malebnými vinařskými městečky a vesničkami až do Mörbische. V Oggau se vyplatí vyjet po variantě vedoucí na kopečky s krásnými výhledy směrem k jezeru. Pohled na nekonečné plochy rákosí, občas narušené bizarními tvary vodní plochy, je nezapomenutelný. Rákosí se rozkládá na téměř stejné ploše jako je vodní hladina, na západním břehu dosahuje šíře až 8 km a při cestě kolem jezera se vodní hladina objeví zřídka. Ještě menší zajížďka do Rustu a jeho Storchenstadtu s Rybářským kostelem, nejstarším v Burgenlandu. Kousek dále je to do St. Margarethen (Römersteinbruch – Římský lom, kde se v létě pravidelně konají operní festivaly pod širým nebem). Známým trajektem se vracím do Illmitz, dopřeji si osvěžení u Badesee a po asi 110 km jsem opět v kempu.

Pátý den, poslední den výletu, se vydávám jihovýchodním směrem po B22 „Hansám-Radweg“ (53 km) do Národního parku Fertö-Hanság. Okolo je typická pusta, vinice střídá pěstování kukuřice a zeleniny volně nebo ve foliovnících. Rozsáhlé plochy zabírají Pastviny a chráněná území se stepní vegetací. Z Tadtenu vede rovná asi 10 km dlouhá silnička až na hranice s Maďarskem, kde je památka na období totality a „maďarských událostí 1956“ – strážní věž, kousek zátarasů a rekonstruovaný slavný „Most u Andau“ přes Einserkanal, kudy přešlo 70 000 uprchlíků. Odtud do Andau vede Fluchtstrasse se skulpturami od řady umělců. Z Andau trochu únavná cesta proti větru mezi poli a foliovníky do Halbturnu a zpět k Zicksee.

Závěrem mohu konstatovat, že se pobyt v krásném okolí Neziderského jezera vydařil. Počasí jako na objednávku, v pohodě jsem najezdil kolem 500 km a měl dost času na vnímání okolí, prohlídku navštívených míst, fotografování, odpočinek a osvěžení.

Cyklotrasy jsou výborně značené, s dostatkem odpočívadel (někde je i pitná voda) a informačních tabulí. Povrch kromě zmíněných štěrkopískových úseků kvalitní asfaltový, jsou vedeny mimo provoz, větší města objíždí. Trasy se kříží, některé části vedou paralelně a tak je možné vymýšlet různé varianty projížděk. Určitě se vyplatí pěkná místa navštívit vícekrát. V rovinatém terénu je rozhodující směr a intenzita větru.

Samotné Neziderské jezero je vedle Balatonu jediné velké stepní jezero v Evropě. Dlouhé 37 km, široké 15 km, průměrná hloubka méně než 1m! Plocha vodní hladiny asi 180 km2, s rákosím 320 km2. Nemá významný přítok ani přirozený odtok a je napájeno spodními vodami, na severu sladkými a na jihu slanými. Ke koupání moc neláká, i když je zde dost upravených pláží. Spíše se provozují vodní sporty.

K návštěvě je nejlepší jaro, kdy vše hýří paletou barev a nebo podzim a projížďky mezi upravenými vinicemi za bouchání, skřehotání nebo štěkání „plašičů“ ptáků. V místních hospůdkách nabízí dobré víno („písečná vína“ na východní straně jsou uznávána) nebo burčák (sturm).

Autor: milaz

Další články autora: 33

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli