Rakousko, Maďarsko: Neziderské jezero (Neusiedler See, Fertö)
Neziderské jezero (07/2015)
Neziderské jezero (německy Neusiedler See, maďarsky Fertö nebo Fertö-tó) je rozsáhlé plytké stepní jezero na hranicích Rakouska (spolková země Burgenland) a Maďarska (župa Győr-Moson-Sopron). Voda v jezeře má zakalenou barvu - není to špína, ale typická barva vody obsahující příměsi rozpuštěných solí a minerálů. Pro koupání je vhodná a nezvykle teplá.
Oblast byla v dávných dobách zalita mořem. Když moře ustoupilo, zůstaly soli usazeny v sedimentech Panonské pánve, tvar reliéfu poté dotvořil ledovec. Po vyschnutí krajiny zůstalo v nejnižší části krajiny jezero. Díky tomu, a také proto, že jezero nemá žádný přírodní odtok ani pořádný přítok, je voda v jezeře mírně slaná.
Hloubka jezera dosahuje maximálně 2 metry, průměrná hloubka je však jen 0,6 – 0,8 m. Z historických zápisů vyplývá, že plocha i hloubka jezera kolísají a v minulosti se i stalo, že jezero úplně vyschlo (roky 1867 - 1871). Hladina jezera leží v nadmořské výšce 115 m a tato oblast je nejníže položeným územím Rakouska.
Jezero je díky své malé hloubce zarosteno okrajovým pásem rákosu, přičemž nejširší pás rákosí je na západní a jižní straně jezera a místa úplně bez porostu jsou pouze ve východní části u Podesdorfu. Pokud jezero objíždíte po silnicích autem bez zajetí po některé z odboček k vodě, málokdy je díky rovinaté krajině a pásu rákosí zahlédnete.
Jezero, včetně okolních mokřadů, je rájem ptactva. Pro návštěvníky zde byly vybudovány dřevěné pozorovatelny, především v oblasti kolem obce Illmitz (chráněná oblast Seewinkel). K ptákům se však nelze nijak přiblížit a tak bez speciání fotografické techniky není možné na takovou vzdálenost pořídit kvalitní fotografie. Kdo má trpělivost, kvalitní dalekohled a přijede v dobrém období, určitě bude po ornitologické stránce uspokojen.
Přístup k jezeru je u všech pobřežních městeček a vesnic zajištěn umělou cestou (jak vodní, tak silniční) vybudovanou v rákosí. Většina míst má také na konci této cesty pláž vytvořenou navezením štěrku nebo z betonových plató a vstup se platí. Kde jsou v terénu průseky k vodě a kde pozorovatelny ptactva, se nejlépe zorientujete podle turistické mapy firmy Kompass – Neusiedler See. My jsme ji měli půjčenou z knihovny a také byla dříve volně přístupná na internetu, dnes už je na turistickou verzi Kompassu přístup placený. K dispozici jsou na internetu také české mapy.cz, které po stažení do mobilu jedou i offline. Mapa oblasti na mapy.cz: Neusiedler See (mapy.cz/turisticka)
Oblast je velmi vyhledávaná cyklisty pro svůj rovinatý charakter, teplé počasí, málo srážek a vybudované cyklostezky s komfortním zázemím (odpočívadla, pitná voda, koupání v jezeře, pozorovatelny ptáků, dostatek kempů). Někdy ale zlobí vítr vanoucí obvykle od severozápadu. Charakter území dotváří pěstování vinné révy, vinohrady jsou všude, kam se člověk podívá. V úhledným městečkách regionu je možné zakoupit velmi kvalitní místní víno, a v sezóně také přebytky výpěstků ovoce a zeleniny.
Za socializmu Maďaři k jezeru nemohli, na maďarské straně jezera byl hlídaný pohraniční pás. Stávalo se, že tudy utíkali na západ především východní Němci, kteří hojně jezdili na dovolenou k Balatonu. Tímto bylo pověstné především území mezi maďarským městem Sopron a rakouskými obcemi Mörbish am See a St. Magharethen im Burgenland.
Nyní, po otevření hranic v roce 1989, se region kolem jezera chová jako jeden celek. V maďarské části mluví všichni německy a je zde možné platit také v Eurech, jak v kempech, tak v restauracích. Rozdíl je ale pořád vidět například v kvalitě asfaltu na silnicích, komportu kolem cyklostezek a typické spleti všemožných drátů na sloupech v maďarských vesnicích.
Pokud se ubytujete v některém ze smluvních zařízení na rakouské straně, dostanete místní slevovou kartu "Neusiedler See Card". Co přesně karta zahrnuje, najdete na internetu. Je to například volný vstup na pláže na rakouské straně jezera. Webová stránka: neusiedlersee.com/de/neusiedler-see-card
Popis některých navštívených míst kolem jezera:
Maďarsko - Fertörakos - bydleli jsme u maďarských důchodců na zahradě... v obci je přibližně uprostřed vesnice kemp, který si zřídili místní na svém pozemku za stodolou. Sociálky a kuchyňka byly přestavěny z dřívějších chlévů. Nemělo to chybu. Cena byla: 4 200 Forintů/2 osoby + stan a auto/noc (cca 380 Kč). Pán mluvil německy a formuláře ke kempu měl v maďarštině a němčině. Adresa kempu: Kristóf Sátorszállás, Fertörakos č.p. 79. Mapa Google: google.cz/maps
Jediným problémem byli komáři, jejichž invaze začínala přibližně kolem 21,30 hod. a to v takové síle, že nešlo dělat nic jiného, než se rychle zavřít do stanu, pozabíjet ty, co stačili proletět, a pak poslouchat, jak zlověstně bzučí venku. Komáři jsouv určitém období kolem jezera prakticky všude.
V obci Fertörákos je ještě další možnost kempování - velký kemp přímo u jezera. K jezeru vede z obce značená odbočka v délce cca 2 km. Je to jediné místo, kde se dá na maďarské straně koupat. Na konci cesty se vybírá za parkování vozidel, ale je možné zaparkovat i naboku podél přístupové silnice (to v Rakousku nikde možné nebylo). Vstup na pláž se platí (720 HUF/osoba, od 14 hod. 610 HUF/osoba, od 16 hod. 500 HUF/osoba).
Voda v jezeře měla 27 °C. Dno bylo bahnité, pláž z navezeného štěrku, a leželo se na travnaté ploše, která bezprostředně navazuje na kemp. Z druhé strany přístupové cesty jsou pro rekreaci přímo ve vodě postavené dřevěné bungalovy na kůlech, které byly za socializmu vyhrazeny pro maďarské komunistické předáky, kteří jediní tady měli k jezeru přístup. Z místa také vyjíždí výletní lodě a trajekt do rakouského městečka Mörbisch am See.
V obci je zpřístupněn historický vápencový lom, zdejší vápenec byl používán na stavby v Soproni i ve Vídni. V lomu se pořádají různé akce a jedna z jeskyní slouží jako skalní divadlo. Před obecním úřadem se nachází dochovaný středověký kamenný pranýř (pellengér) - významná historická památka. V obci je keramická dílna, takže zde můžete zakoupit originální dárek. Dále se tu nachází restaurace, cukrárna, vinárna a obchod.
Maďarsko - Sopron (česky Šoproň a německy Ödenburg) je historické maďarské město se zachovalým středověkým jádrem obehnaným hradbami. Po rozpadu Rakouska-Uherska po první světové válce připadlo město Maďarsku, také prý na základě výsledku referenda mezi občany. Nejvýraznější památkou je ve městě Požární věž (Füztorony), na kterou je možné za poplatek vystoupat pro výhled na město (1 150 HUF/osoba). Otevřeno je od 10 hod.
Rekonstrukce fasády věže je čerstvá, probíhala v minulých letech. Co se nepovedlo, jsou jakési zdi z pohledového betonu kolem věže, které tedy moc do místní architektury nezapadají. Historické centrum města mi připadalo takové bez života, ale důvodem možná bylo i to, že jsme sem šli hned poránu za relativního chládku. Mnoho starých domů by také potřebovalo nutně opravit. Samozřejmě nechybí "moderní" budovy z dob socializmu včleněné do historické zástavby, stejně jako v mnohých našich městech.
Maďarsko - Balf – na okraji maďarské obce Balf je altán s volně přístupnou minerální vodou, která teče z trubky zasazené v porcelánovém obložení. O vodu byl velký zájem, místní přiváželi baterie PET lahví a plnili a plnili. Konečně se dostalo i na nás, kdy nás jeden člověk s úsměvem pustil před sebe vida, že máme pouze dvě PETky. Voda zapáchala po sirovodíku a tak jsme neměli odvahu ji v kempu vypít.... nakonec jsme ji přivezli až domů. Cestou vyprchal nepříjemný zápach a z prdlavky se stala normální pitelná minerálka. Podle internetu jsem jejím vypitím doplnila do organizmu lithium, vápník a hořčík.
Maďarsko - Fertöd – krásný a velký zámek zvaný maďarské Versailles nechal vybudovat hrabě Esterházy v 18. století, protože si chtěl žít jako císař. S dluhy, které po něm zůstaly, se neúspěšně vypořádávali jeho dědicové. Po pádu rodu Esterházy zámek pustnul, v době druhé světové války fungoval jako lazaret. Nyní je zámek po rekonstrukci a interiéry i exteriéry září novotou. Teď ještě zbývá zrekonstruovat další budovy náležející k zámku, které se nachází v přilehlém parku a vypadaly dost zbědovaně. Hrabě Esterházy se v podobě bronzové sochy dívá od zámku do rozlehlé zahrady upravené ve francouzském stylu. Prohlídky interiérů probíhají v maďarštině a němčině, k lístku ale údajně dostanete český text. Webové stránky zámku: Esterhazy-palace
Rakosko - Illmitz – u Illmitzu jsme se byli koupat. Silnice vede až k jezeru a na konci je velké placené parkoviště (parkovné 2,50 Euro + vstup na pláž 2,50 Euro/osoba). Břeh je upraven betonovými platy a schody do vody. Teplota vody byla 25 °C a hloubka zde byla větší než v maďarské části. Koupání v jezeře bylo velmi příjemné, jen stín pod všemi stromy na přilehlé travnaté ploše byl již obsazen zájemci. Stromů tady tedy moc není. A tak jsme naložení se do vody prostřídali se stínem v místní hospodě.
Přírodní rezervaci kolem Illmitze s názvem National Park Neusiedler See – Seewinkel poznáte nejlépe z kola, protože autem se dostanete jen k některým pozorovatelnám ptáků. Je zde úplná rovina a území s polovyschlými jezírky orámovanými bílým solným pruhem vypadá trochu jako malá pusta. Při silnici od Illmitze k jezeru jsou i instalovány symboly pusty – vahadlová studna a chýše z rákosu.
Rakousko - Podersdorf – sem míří hlavně zájemci o koupání a s tím související zábavu. Parkoviště v obci bylo zdarma, vstup na pláže přes turnikety za 5 Euro/osobu, odpoledne za 4 Euro/osobu. Pláže byly značně přeplněné. Byla jsem ráda, že jsme se vykoupali u Illmitzu a nemusíme se tady prodírat davy. Možná že to tu není vždy takové, je pravda, že jsme zde byli o prázdninách, v neděli a teplota vzduchu ve stínu vystoupala k 33 °C. Na konci hlavního mola, na které je vstup volný, je fotogenický maják a kovová kniha o jezeru, ve které můžete "listovat".
V Neusiedlu am See jsme se jen vytočili na konci cesty u jezera, bylo zde narváno, také celé město bylo ucpáno auty. Obce na západní straně jezera jsme jen projeli, v jedné z nich jsme koupili ve stánku ovoce a zeleninu. U dvojjazyčné cedule obce Oslip/Uzlop jsme s údivem uviděli také uvítací tabulku s nápisem "Dobro došli" – jako na Jadranu. U výjezdu z obce byl zase nápis "S Bogom". Žije tady početná chorvatská menšina a dokonce výuka v místní škole probíhá jak v němčině, tak v chorvatštině. Zastavili jsme se až v městečku Rust a obci Mörbisch am See.
Rakousko - Rust – je velmi malebný a hlavně, je to město čápů. Čápi byli opravdu skoro na každém komíně. Stáli v hnízdech a snažili se ochladit otevřenými zobáky. Když pominu posr... střechy, bylo to velice milé podívání. Jedna čapí rodinka dokonce sídlila na radnici a zaneřádila radniční střechu :-) Proč je zrovna v Rustu nejvíce čápů v oblasti, nevím, ale hlavní roli jistě hraje snaha místních obyvatel, kteří jim na komíny ochotně instalují konstrukce, na kterých si pak čápi budují svá hnízda. Vznikl tady dokonce nějaký klub pro udržení čápů ve městě jako jeho symbolu a tento klub se mino jiné stará o to, aby bylo kolem města dostatek luk, na kterých čápi nachází potravu. Údržba luk spočívá především v zabránění rozšiřování porostu rákosu směrem od jezera. Zajímavostí také je, že Rust je se svými cca 2 000 obyvateli nejmenším statutárním městem Rakouska.
Rakousko - Mörbisch am See – je tradiční vinařskou obcí. Když jsme sem přijeli, probíhal právě Weinfest – takže jakýsi festival vína s hudbou a stánky místních vinařů. U nás je zvykem nalévat deci nebo dvě, tady mají 1/16 nebo 1/8. Víno bylo samozřejmě výborné.
Paneuropa picknick (Panevropský piknik) – významné místo – památník otevření hranic mezi západem a východem v roce 1989. Nachází se na hranicích mezi Rakouskem a Maďarskem na silnici spojující rakouský St. Magharethen im Burgenland a maďarský Sopron (osada Sopronköhida). V místě je ukázka někdejšího hraničního oplocení ostnatými dráty, památník Pootevřené dveře – železné dveře symbolizující otevření hranic a bílý památník se sochami, ve kterém je zabudován kousek berlínské zdi. A co se zde vlastně stalo?
19.8.1989 uspořádala Panevropská unie v tomto místě tzv. Panevropský piknik – povolenou demonstraci s posezením u ohně a opékáním slaniny. Mělo to být symbolické setkání Maďarů a Rakušanů s otevřením hranice v délce trvání 3 hodin. Nic se neutají a tak několik stovek východních Němců tudy stačilo během akce přejít na Západ. Na maďarské straně zůstaly jen zaparkované trabanty.
A protože Maďarsko již od jara 1989 začínalo uvolňovat hranice a demontovat signální zabezpečení, nechali je jít. Událost byla značně medializována. Maďaři vůbec byli vždy v těchto věcech dopředu než jiné národy a nebáli se vzniklé situace řešit po svém. V září 1989 již Maďarsko otevírá hranice úplně a nechává občany NDR volně přecházet. Vycestují takto tisíce Němců. Následuje pád Berlínské zdi. Dnes je Panevropský piknik považován za významnou událost vedoucí k pádu Železné opony a znovusjednocení Německa.
Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda
Další články z našich cest do Rakouska:
- Rakousko - Gutensteinské Alpy (1): Soutěska Steinwandklamm a vodopády...
- Rakousko – Gutensteinské Alpy (2): Hohe Wand
- Rakousko - Gutensteinské Alpy (3): Reisalpe, Hochstaff
- Rakousko - Türnitzské Alpy (1): Türnitzer Höger, Zdarsky Hütte
- Rakousko - Türnitzské Alpy (2): Eisenstein, Julius-Seitner Hütte
- Rakousko - Ybbstallské Alpy (1): Ötscher, Gemeindealpe a soutěska Ötschergraben
- Rakousko - Ybbstallské Alpy (2): Dürrenstein, Lunzer Obersee
- Rakousko: Pohoří Schneeberg
- Rakousko – Dachstein (1): Lanovkou pod Hoher Dachstein
- Rakousko – Dachstein (2): Gosaukamm (Salcburské Dolomity)
- Rakousko – Dachstein (3): Jezera Vorderer a Hinterer Gosausee
- Rakousko – Dachstein (4): Lanovky Krippenstein, vyhlídka 5 Fingers, túra k Simonyhütte
- Rakousko – Salzkammergut (Solná komora): Hallstatt
- Rakousko - Kaiserwinkl (1): Jezero Walchsee, túra na Wandberg a Brennkopf
- Rakousko - Kaiserwinkl (2): Kaisergebirge - výstup na Heuberg
- Rakousko - Kaiserwinkl (3): Kaisergebirge - lanovkou na Unterberghorn
- Rakousko - Gailtálské Alpy (1): Údolí Lesachtal, Samalm, Soleck, Riebenkofel
- Rakousko - Gailtálské Alpy (2): Lienzské Dolomity, Rudl-Eller Weg