Ferátový přechod Dachsteinu

V grupě 4 hochů se rozhodneme postavit výzvě náročnějšího ferátového výstupu na přelomu července/sprna 2020. Opožděný odjezd v pátek, čímž parkujeme u lanovky v Ramsau až ve 21:30. Naštěstí chatař na Südwandhütte shovívavý, i když se již chata chystá ke spánku. Stihneme rychloobčerstvení a na kutě.  
V 7 hod. z chaty značenou na Anna Klettersteig. Zprvu trocha dolů, mezi kosodřevinou, dále stoupáme sutí a zařazujeme se mezi několik grup. Trochu se naplňují obavy, že trasa bývá dosti navštěvovaná. 

Anna má být takové rozlezení před Johannem, ale poctivé C/D. Od začátku dá zabrat. Skupinky se naštěstí nějak rozloží, takže ucpávky nevznikají, u křížku na Mittersteinu následuje příjemný odpočinek s  respektem nadcházejícího. 

Chvíli traverz a je to tu. Obávaná vstupní E-ková pasáž feráty Johann, zvláště, když jdeme poněkud na těžko- připraveni na ledovec . Nějaká dívčina odpadá, nějaký hoch slaňuje, ale většině to vcelku nějak jde... Jeden kolega se rozhodne po prvním pokusu k otočce a jen zahuláká,  že nahoru dostane jinudy a bez bližší domluvy mizí. Ještě že jsou mobily a signál. Trochu zásek mezi většími skupinami, ale pak se všichni rozlezou, že si postupujeme každý svým tempem. Pěkné polezení, kolmá snad 100m stěna sice dobře zajištěna, ale pohled dolů...jen pro otrlé. Ale jde to a ve 12:30 si můžeme plácnout na Seethalerhütte!  Očekávám starou boudičku...a ono tu vyrostla moderní chata s živým ruchem neb zde proudí další davy od lanovky. Dáme jedno, druhé, smska od druha : " sejdeme se u Adamka" vyřeší naše dilema, zda s ohledem na vývoj počasí nesejít po vrcholu hned dolů. Ten zdoláme ramenem (Schulteranstieg) a u kříže (2995m.n.m) ve 14:30. Parádička, výhledy, svačinka, vše jak má být.  A pak asi jediní pokračujeme hřebenem. Následuje sestup na druhou stranu hřebene měkkým sněhem, maček netřeba a pak nekonečným balvanovým polem. Před 17 jsme na Adamekhütte. Za další hodinu dorazí mrzutý odpadlík, který se vydal normálkou. Následuje idylka na chatě, weizeny,  pár kozorožců k tomu dokreslují kulisy...Jen s jistým napětím sledujeme vývoj počasí, zda vstávat ve 4 apod. neb nás čeká přechod přes hřeben zpět.

 

Nakonec meteo ukazuje, že se má něco přihnat až k poledni. V 7 vyrazíme na ledovec.  Ne moc pěkný, špinavý, rozteklý, ale na pár set m vytahujeme ledovcové nádobíčko, mačky, vážeme se a hledáme nástup na ferátu Amon. Po chvilce hledání nacházíme z ledovce se deroucí lano a vzhůru...Parádička, široko daleko nikde nikdo.  Přehup přes sedýlko, s ohledem na čas a počasí nahoru na Hohes Kreuz již nelezeme a pokračujeme měkkým ledovcem, pak již vyrolbovanou dálnicí k lanovce. I když začíná dle očekávání poprchávat, tak lanovka chrlí stále dost lidí. Po nutné Gulaschsuppe strmou cestou Hunerscharte sestupujeme kolem chaty k autu, kde za necelé 2 hod. Naštěstí se nerozprchává, dojdeme po suchu.Zabouchnem dveře...a liják.