I města mají své dny aneb když šumný Šumperk a Ječmínkovu Olomouc ovládnou Slavnosti a Svátky města

Cestopisy

zmoklý Šumperk • Fotografie (41) • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (41 fotografií)

slunečná Olomouc

šumperským základem bylo dopoledne s veterány

Vstoupit do fotogalerie (41 fotografií)

První třetina letošního června patřila v Olomouckém kraji – nebo alespoň v krajské Olomouci a okresním Šumperku – podobně laděným akcím, které se jmenovaly Svátky (OL) nebo Slavnosti (SU) města. První červnový víkend slavil v prodlouženém režimu (a tedy částečně už v květnu) Šumperk, ten druhý připadl Olomouci. V obou případech program ovlivnilo počasí a u obou jsme se spokojili jen s částí sobotní nabídky.

Vzhledem k tomu, že tyto akce mívají v obou jmenovaných moravských městech podobný obsah a průběh každý rok, mohl by tento článek sloužit také jako tip na výlet pro léta následující. Pojďme ale postupně …

První červnový víkend v Bráně Jeseníků byl nazván Šumný Šumperk, což je tak trošku paradoxní, protože tento díl slavného dokumentárního TV cestopisného seriálu Davida Vávry byl tím jediným, který se zadavateli ve finále nelíbil, protože v balonu poletující architekt Vávra se k některým věcem – např. k jindřichovskému paneláku - prý vyjádřil až příliš kriticky.

Letošní Šumný Šumperk byl naopak akcí zdařilou a nepřálo jí vlastně jen počasí. Minimálně v sobotu dopoledne, což ve finále nejvíce odnesli ti nejmenší. Vystoupení nazvané Veselá školka totiž zkrápěly dešťové kapky opravdu více než vydatně a obdobně dopadl i závěr odpoledního vystoupení šumperské legendy, skupiny Holátka.

Hlavními body programu dne byly ovšem vozidla kategorie veterán (přijelo jich ale tentokrát do Šumperka méně než obvykle, což se ale dalo vzhledem k počasí očekávat, takže to bylo hlavně o tatrovkách), zóna 13. pěšího pluku u Barborky (vojáci, policisté, tančík a polní kuchyně vyrábějící langoše), jarmark regionálních výrobků, buskeři v ulicích centra města a tradiční dětský program v sadech 1. máje, kterému tentokrát kromě šermířů vévodili hasiči.

V rámci podpory dětských onkologických pacientů dorazil v dopoledním dešti cyklistický peloton vedený Pepou Zimovčákem na „kostitřasu“ a odpoledne vzali Martin Zetová a Pavlína Vogelová fialové sošky z 3D tiskárny na procházkový happeing. K tomu prohlídka radniční věže i šumperského orloje, gastrozóna, výtvarná dílna atd., atd. Přes nevlídné počasí bylo všude plno lidí a na část dne přijel také sám Tatíček Masaryk. Možná právě díky němu se šumperští na nějaký čas dočkali i průniku slunečních paprsků.

O týden později mělo sice být také nevlídno až nepěkno, ale Pán Bůh má asi úrodnou Hanou raději než kamenité Sudety. V Olomouci totiž bylo sucho, teplo, modro a slunečno. Vyrazili jsme sem jen na otočku, a tak jsme museli opatrně vybírat. Hanácká metropole svůj program totiž také rozdělila na různá místa, takže jsme vzdali park i Vyznání růžím v Rozáriu a soustředili se v podstatě jen na obě olomoucká centrální náměstí. Více času jsme pobyli na tom Horním.

Tady totiž probíhal až překvapivě zajímavý Den starých řemesel (a bylo docela zábavné pozorovat, jak se mnohé postarší dámy nedočkavě tlačí ve frontě na fotku s „vojáčky“, zatímco dětem to bylo většinou tak nějak jedno) a různá představení pod souhrnným názvem Dobová hudba, folklor a divadla (prostějovský Létající rabín byl výborný a jejich židovský klezmer mi připomněl i mnohé mé oblíbence, včetně Emira Kusturicy nebo skupiny Traband). A nešlo si nepovšimnout, že při nástupu Hanáckého mužského sboru opustily výše zmíněné dámy armádu a přesunuly se k pódiu. Mnohé se sklenkou vína v ruce … a to ještě nebylo ani poledne.

My si ještě odskočili do Červeného kostela, kde probíhala výstava fotografií Bedřicha Sebery nazvaná Madam Praha. Toto přirovnání naší Matičky stověžaté k dámě (nebo bordelmamá) už kdysi skvěle použil Vlasta Třešňák a povedla se i Seberova výstava. Mnohdy velmi nápadité momentky ještě doplnila expozice o restaurování starých (a ještě starších) knih.

Zastavili jsme se krátce i v Galerii města Olomouce. A přesto, že se tato galerie chlubí programem zaměřeným na regionální umělce, vystavovali zde zrovna Rakušané (rok 2024 je totiž Rakouskou sezónou). Větší prostor dostala vídeňská psycholožka Regina Alfery a na první pohled bylo zřejmé, že paní doktorka má poslední dobou mezi svými pacienty převážně hodně těžké případy. Podobně působily i její pokusy na poli skladatelském. Ovšem ty malované stropy jsou zde úžasné ...

A potom jsme se opět vrátili do centra dění ...

Přesto, že na Horním náměstí byla skvělá atmosféra a lidé, kterých ale na stotisícové město bylo relativně málo, si to tady opravdu užívali (zejména povalováním se v látkových plážových sedo-lehátkách), nám už toho časový limit moc nedovolil. Podívali jsme se na tradiční obří pískovou sochu, která tentokrát představovala Alegorii svobody a demokracie, nafotili pár zajímavých detailů zdejších domů, vypili hanácké pivo (kupodivu nebylo vůbec špatné) a vyrazili k domovu.

Pár desítek sekund po našem návratu do rodného města začalo opět silně pršet. Podle Meteoru byl Šumperk (a jeho nejbližší okolí) jediným místem v České republice, kde se tak stalo ...

Poslední aktualizace: 26.7.2024

I města mají své dny aneb když šumný Šumperk a Ječmínkovu Olomouc ovládnou Slavnosti a Svátky města na mapě